Příspěvek se zabývá otázkou interakčních sil mezi hrotem sondy a studovaným povrchem při měření profilu povrchu pomocí bezkontaktní mikroskopie atomárních sil (AFM), které jsou zodpovědné za atomární rozlišení. Využitím kombinace dalekodosahových přitažlivých van der Waalsových sil a krátkodosahových odpudivých sil jsou prezentovány simulace zobrazovacích principů. Toto modelování umožňuje získat obrázky vybraných povrchů (např. Si) a diskutovat limity rozlišení metody., Radek Kalousek, David Škoda, Filip Lopour, Tomáš Šikola., and Obsahuje seznam literatury
Atmosféra Titanu je zložená najmä z dusíka a metánu. Je tu pomerne častá elektrická aktivita v podobě atmosférických výbojov. Tieto podmienky pripomínajú stav atmosféry Zeme v jej počiatkoch. Je zaujímavé skúmať, ako v danom prostredí vznikajú základné organické molekuly, které sú stavebnými prvkami živých organizmov. Zaoberáme sa simuláciami procesov vedúcich ku tvorbe takýchto zlúčenin. Za prostredie vhodné pre simuláciu sme zvolili jednosmerný korónový výboj horiaci v zmesi dusíka a metánu. Výsledky ukazujú, že produktami výboja sú také zlúčeniny, ktoré boli detegované aj v atmosfére Titanu., G. Horváth, J. Országh, Š. Matejčík, M. Zahoran, N. J. Mason., and Obsahuje bibliografii
Téměř celé jedno století vystačila seismologie s modely zemského nitra, které byly izotropní, tj. vlastnosti prostředí v každém jeho bodě záležely jen na poloze tohoto bodu, nikoliv na směru. Zemské nitro však v mnohých částech vykazuje seismickou anizotropii, to znamená, že vlastnosti seismických vln šířících se v těchto částech jsou závislé nejen na poloze daného bodu, ale i na směru, ve kterém do tohoto bodu vlna přichází. V posledních přibližně dvaceti letech se seismická pozorování natolik zahustila a zkvalitnila, že je možné projevy seismické anizotropie pozorovat. Aby mohly být tyto projevy vysvětleny a využity při studiu zemského nitra, je třeba poznat zákonitosti šíření seismických vln v anizotropních prostředích. I když je v zemském nitru anizotropie většinou slabá, tj. blízká k izotropii, ovlivňuje výrazně vlastnosti střižných vln., Vlastislav Červený, Luděk Klimeš, Ivan Pšenčík., and Obsahuje seznam literatury
Sjezdy různých spolků, organizací či politických stran tradičně nebývají považovány za zvláště vzrušující události. Často se konají především proto, že je to tak napsáno ve stanovách - sjezd bývá nejvyšším "orgánem" spolku, který směruje vývoj na období do dalšího sjezdu. Tím spíše by se dala očekávat nezáživnost takové akce u spolku, který má v názvu matematiku a fyziku a vyčpělé slovo jednota. Sjedou se tam nejspíše postarší pánové a několik málo dam a vše jednotně odkývají prošedivělými kšticemi. Bylo tomu tak i letos v Ostravě na 19. sjezdu JČMF? and Jan Valenta.
Na Slovensku od roku 2009 bežiaca reforma vzdelávania výrazným spôsobom zasiahla aj vzdelávanie v oblasti prírodných vied. Vo vyučovaní fyziky (Štátny vzdelávací program Fyzika) je zo strany učiteľov ako výrazne negatívne vnímaný predovšetkým dramatický pokles povinného rozsahu výučby, ktorý sa vo fyzike znížil zhruba na polovicu. Na druhej strane za pozitívum možno pokladať zvýšený dôraz na rozvoj zručnosti a schopností žiakov v oblasti tzv. prírodovedného bádania, čo súvisi predovšetkým s experimentovaním a väčšou mierou zapojenia žiaka do samotného procesu objavovania a odhaI'ovania fyzikálnych zákonov a vzájomných súvislostí. Tieto trendy v súčasnosti v širokej miere dominujú aj európskym vzdelávacím systémom, ktoré v oblasti prírodných vied najčastejšie skloňujú pojem „Inquiry-based science education" (IBSE). Príspevok analyzuje hlavné princípy tohto spôsobu výučby a problémy, ktoré súvisia s implementáciou do vyučovania., The new curriculum reform running at all basic and secondary schools in Slovakia from 2009 has significantly affected science education. One of the consequences in physics education (defined by State curriculum for Physics) is a dramatic decrease in the number of compulsory lessons leading to a drop by 50%. On the other hand, in particular in science education, attention is paid to the scientific inquiry with emphasis on experimentation and students‘ active independent learning. These trends are in good correspondence with the large European movement based on the implementation of lnquiry Based Science Education (lBSE). The contribution analyses the main ideas of this way of science education and problems that relates with its implernentation in the class., Zuzana Ješková, Marián Kireš, Ľudmila Onderová., and Obsahuje seznam literatury
Student fyziky si rychle zvykne na to, že rychlost světla a mezní rychlost (šíření interakcí a informace) jsou téměř synonyma - foton jako světelné kvantum se pohybuje mezní rychlostí a musí tedy mít nulovou (klidovou) hmotnost. (Poznamenejme, že v částicové fyzice vítězí v posledních desetiletích tendence jinou než klidovou hmotnost nezavádět.) Více než 50 let starý Bassův a Schrödingerův článek dokumentovaný v tomto čísle Československého časopisu pro fyziku by se proto mohl jevit jako okrajová kuriozita. Podrobnější seznámení s literaturou (výstižné shrnutí dějin fotonu a problémů s ním spojených viz [1]) ukazuje, že tomu tak zdaleka není., We give a brief overview of history and perspectives of theoretical investigations concerning the possibility of the non-zero rest mass of photon., Jan Novotný., and Obsahuje seznam literatury
Príspevok prináša niekol'ko námetov na realizáciu experimentálnych aktivít z tematických oblastí Svetlo (ISCED - International Standard Classification of Education) a Elektromagnetické žiarenia a častice mikrosveta (ISCED 3). Ku každej aktivite sú doplnené metodické poznámky a návrhy na ich použitie vo vyučovacom procese s dôrazom na súvis medzi skúmanými fyzikálnymi javmi a situáciami z bežného života. Experimenty sú určené najmä pre žiakov a učitelov nižšieho a vyššieho sekundárneho vzdelávania, ale je možné ich využívat aj pri metodickej príprave budúcich učitel'ov fyziky., The paper proposes a few experimental activities belonging to the topics Light (ISCED 2 – International Standard Clasification of Education) and Electromagnetic radiation and the particles of microworld (ISCED 3). Each activity is complemented by methodological remarks and proposals for the use in teaching. Emphasis is put on the connection between explored effects and real life situations. Experiments are designed for pupils and teachers of the lower and upper secondary education but can be used within the training of prospective teachers as well., Martin Hruška, Miriam Spodniaková Pfefferová, Stanislav Holec., and Obsahuje seznam literatury