Techniky zobrazování pomocí rentgenového záření jsou dostupné již více než 100 let a jsou dodnes používány pro studium vnitřní struktury živých biologických vzorků. Rentgenová transmisní radiografie je založena na zeslabení rentgenového záření při průchodu látkou. Část záření je zobrazovaným materiálem pohlcena a zbývající část záření je detekována vhodným detektorem. Obrázek rozložení intenzity záření po průchodu vzorkem se nazývá radiogram a odpovídá rozložení absorbující hmoty ve vzorku.
Při zobrazování měkkých tkání v biologických vzorcích má absorpce záření ve všech částech vzorku téměř stejnou hodnotu. Pořízení radiografických snímků schopných zachytit strukturu měkké tkáně je tedy velice obtížné. Pixelové detektory počítající jednotlivé částice záření umožňují díky v podstatě neomezenému dynamickému rozsahu pořídit kontrastní snímky i za takto ztížených podmínek. V tomto textu se zaměříme na aplikace polovodičového pixelového detektoru Midipix2 v oblasti rentgenové mikroradiografie a mikrotomografie biologických vzorků., Jiří Dammer, Jan Jakůbek, Daniel Vavřík., and Obsahuje bibliografii
Funkčnost a integrita komponent je omezena vznikem a rozvojem poškození. Související materiálový výzkum pracuje s mikrostrukturou a mechanickým chováním materiálu v blízkém okolí poškození, které posléze přerůstá v trhlinu. Mikrostruktura materiálu je obvykle zkoumána opticky nebo pomocí řádkovacího elektronového mikroskopu. Pro podrobné informace o mechanickém chování se nejčastěji používají optické metody. Použití mikroradiografie nám přináší možnost zkoumat mikrostrukturu i mechanické chování souběžně během zatěžovacího experimentu. Zároveň mikroradiografie dovoluje přímé pozorování vzniku a rozvoje poškození a trhlin., Daniel Vavřík, Jan Jakůbek, Martin Jakůbek, Tomáš Holý., and Obsahuje bibliografii
Mikroskopie atomárních sil je moderní experimentální metoda užívaná k získání obrazu jak vodivých, tak nevodivých vzorků, proto mohou být zobrazovány kromě vodičů také organické materiály, izolátory, keramické látky, skla, polymery, biologické makromolekuly nebo žijící i nežijící buňky. Některé z těchto materiálů mohou být zobrazovány v různých prostředích, jako je vzduch, kapaliny, roztoky, vakuum či nízké teploty. To nám dává možnost pozorovat dynamické jevy v buňkách a probíhající buněčné procesy v reálném čase za podmínek, které zcela odpovídají jejich přirozenému prostředí [1], [2]., Kateřina Tománková, Hana Kolářová, Roman Kubínek, Milan Vůjtek, Hana Dušková., and Obsahuje seznam literatury
V tomto článku je prezentováno využití mikroskopie magnetické síly při studiu vlastností záznamových prostředí pevných disků. Kromě matematické formulace tohoto problému jsou zde uvedeny snímky získané pomocí mikroskopu Accurex II L, které ukazují rozložení signálu úměrně magnetické intenzitě v různých výškách nad povrchem studovaných vzorků. Dále je zde nastíněn postup při výpočtu měřeného signálu a interpretace získaných snímků. V závěru článku jsou popsány možnosti využití mikroskopie magnetické síly v oblasti záznamových médií i mimo ni., Martin Šiler, Ivan Ohlídal, Petr Klapetek., and Obsahuje seznam literatury
Veľmi často, aj keď nie každý deň, možnost stretnúť vysokého, štíhleho muža vchádzať do budovy chemických ústavov v areáli SAV v Bratislave na Patrónke, v ktorej sídli aj Fyzikálny ústav SAV. Je to doc. RNDr. Mikuláš Blažek, DrSc. Nebyť jeho bielych vlasov a trochu zhrbeného držania tela, sotva by ste mu hádali 75 rokov, ktorých sa dožil 21. 11. 2007. Už nemá pracovný úväzok, ale kontakt s ústavom neprerušil. Pri tej príležitosti mu pracovníci Fyzikálneho ústavu SAV Dalibor Krupa, tajomník Slovenskej fyzikálnej spoločnosti, a Štefan Lányi, položili niekoľko otázok., Dalibor Krupa, Štefan Lányi., and Obsahuje Vybrané práce M. Blažeka
Světový rok fyziky 2005 je jedinečnou příležitostí připomenout, že v době, kdy Albert Einstein odeslal k publikaci do Annalen der Physik svůj článek o fotoefektu, byla jeho ženou talentovaná srbská spolužačka z curyšské polytechniky Mileva Maričová. and Ivo Kraus.