The article shows the positions philosophers held to the relationship between a priori judgments and those judgments which are valid necessarily. Enlightenment philosophers of the 18th and 19th century, who, though often in different ways, opposed the concept of metaphysics and scholastic necessity (Hume, Kant, Mill, idealists), play the leading role. At the beginning of the 20th century analytic philosophy was born. Its first leaders inherited from their predecessors an antipathy to metaphysics, and so they had no desire to return again to the traditional concept of necessity (Wittgenstein, Carnap, Ayer). Their logic and the new characterization of the a priori paved the way for the linguistic turn. Some of their followers in the second half of the 20th century realized that the concept needed to be returned to its original meaning (Kripke). This is not a mere repetition of the Aristotelian-scholastic conception, but a new addition that rethinks the relationship between the notions of a priori and necessity, Článek ukazuje postoje filozofů k vztahu mezi a priori rozsudky a rozsudky, které jsou nezbytně nutné. Vůdčí roli hrají osvícenští filosofové 18. a 19. století, kteří, i když často různými způsoby, vystupují proti pojetí metafyziky a scholastické potřeby (Hume, Kant, Mill, idealisté). Na počátku 20. století se zrodila analytická filosofie. Jeho první vůdci zdědili od svých předchůdců antipatii vůči metafyzice, a tak se nechtěli znovu vrátit k tradičnímu konceptu nutnosti (Wittgenstein, Carnap, Ayer). Jejich logika a nová charakterizace a priori vydláždily cestu pro jazykové obraty. Někteří jejich následovníci ve druhé polovině 20. století si uvědomili, že koncept je třeba vrátit k původnímu významu (Kripke)., and Prokop Sousedík
The aim of this paper is to outline a suitable analysis of certain deontic modalities. To avoid confusion as much as possible, I specify the subject-matter of my analysis explicitly. Subsequently, the paper argues that Transparent Intensional Logic (TIL) is an appropriate framework for developing deontic logic. The main contribution of the paper consists in a proposal concerning the analysis of deontic modalities in TIL as well as in offering a semantically based distinction between implicit and explicit deontic modalities. Finally, I introduce some definitions along with some inferential rules and show (using Ross’ paradox) how it is possible to deal with the paradoxes of deontic logic in terms of my analysis., Cílem příspěvku je nastínit vhodnou analýzu určitých deontických modalit . Aby se co nejvíce vyhnulo nejasnostem, výslovně uvádím předmět mé analýzy. Následně, práce argumentuje, že transparentní Intensional logika (TIL) je vhodný rámec pro vývoj deontic logiky. Hlavní příspěvek příspěvku spočívá v návrhu analýzy deontických modalit v TIL, stejně jako v nabídce sémanticky založeného rozlišení mezi implicitními a explicitními deontickými modalitami. Nakonec představuji některé definice spolu s některými inferenciálními pravidly a ukázkami (pomocí Rossova paradoxu), jak je možné se zabývat paradoxy deontické logiky z hlediska mé analýzy., and Daniela Glavaničová
The problem of wind waves was respect for several years on Institute Rock Structure and Mechanics. The direct measurements of wave amplitudes by variable wind velocity and direction was provided on the water reservoir Nechranice, because we have been observed the stability of bank for a long time on this place. A knowledgies on this paper are results of not only practical and theoretical researches, but misunderstandings and their remedies also. It was concern mainly results of measurements of wave hight. For dependable entire parameters for calculation of waves energy was instaled on the Nechranice water reservoir Nechranice a probe. The situation of probe instalation was choose with the aim to restrict influence upon of waves interference. The values of waves high measurement were such low, we have looked for the reason of it. By the analyses of the date measurement we have draw conclusions, which we would like to describe on this paper. and Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR věnuje již několik let pozornost problematice větrových vln. Přímá měření výšek vln při různých rychlostech a směrech větru byla prováděna na vodní nádrži Nechranice, kde byly zjišťovány i abrazní účinky větrových vln na několika nejvíce exponovaných místech břehu. Poznatky, popisované v následujícím článku, jsou výsledkem několika let nejen praktických a teoretických výzkumů, ale také omylů a jejich napravování. To se týkalo především výsledků měření výšek vln. Aby se výpočty mohly opírat o spolehlivé údaje, byl v Nechranicích instalován digitální vlnoměr. Vlnoměr byl umístěn vzhledem k převládajícímu směru větru tak, aby vlnění bylo stěnami věže ovlivněno co nejméně (Jahoda, 1997b). Hodnoty naměřených výšek vln byly tak malé, že to odporovalo nejen většině výsledků, naměřených jinými autory, našimi i cizími, ale i prostému odhadu. Hledáním původu anomálie se nakonec ukázalo, že nešlo o chybu přístroje, ale o chybu v uvažování - nízké hodnoty výšek byly způsobeny tím, že vlnoměr měřil vlny v blízkosti věže (sonda byla zavěšena na rameni délky 5 m), tedy vlny, vzniklé interferencí původních vln s vlnami odraženými, jak je blíže vysvětleno v tomto článku.