Jako dobový dokument zde nejdříve přinášíme podstatné části Šafránkova vlastního životopisu, jež vydal vlastním nákladem v roce 1936. Tato, dnes naprosto běžná sebeprezentace vyvolala u starší generace univerzitních fyziků podrážděnou reakci. Důkaz o tom nalezeneme v příslušné (zde rovněž přetištěné) autobiografie Vladimíra Nováka. Je velmi pravděpodobné, že Novák na Šafránka přenesl svou averzi k některým fyzikům starší generace, jmenovitě profesorům Felixovi a Posejpalovi. Třetím dokumentem je ukázka z knihy právě vydané nakladatelstvím Academia, v niž autorka líčí události provázející Šafránkovy přednášky ve Společnosti pro šíření vědeckých a politických znalostí v padesátých letech., Doubravka Olšáková ; úvod redakce společný předchozímu i následnému článku je uveden na straně 338., and Úryvek z knihy [Věda jde k lidu! Academia, Praha 2014, s. 213-217]
Během posledních třiceti let se adaptivní optika proměnila z vysoce sofistikované, nákladné a utajované technologie v běžnou součást pozemských teleskopů, mikroskopů, laserových systémů či nastupujících systémů pro satelitní komunikaci. Podívejme se na základní principy této revoluční metody a přibližme si její historický vývoj., In the last thirty years adaptive optics has transformed from a highly sophisticated, expensive and obscure technology into common components for earth-bound telescopes, microscopes, laser systems or in emerging systems for satellite communication. Let’s take a closer look at the basic principles of this revolutionary method and its historical development., Jan Pilař., and Obsahuje bibliografické odkazy
Cieľom článku je stručně zhrnúť niektoré výsledky výskumu mechanizmu uväznenia farby v kvantovej chromodynamike na mriežke, s dôrazom na úlohu centra kalibračnej grupy a tzv. centrálnych vortexov., Štefan Olejník., and Obsahuje seznam literatury
Jeden den s fyzikou, který pořádá tradičně Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, oslovil ve svém 22. ročníku stovky mladých zájemců. Potvrdil jim, že fyzika je perspektivním oborem i z hlediska profesního uplatnění. and Luboš Veverka.
Ve čtvrtek 22. 9. 2011 večer obletěla svět zpráva, že v italské laboratoři Gran Sasso vědci provedli měření, které ukazuje, že neutrina, jedny ze základních částic mikrosvěta, se pohybují rychleji než světlo ve vakuu. Pokud se ukáže, že mají pravdu, bude to vskutku bomba, neboť podle jednoho ze dvou pilířů moderní fyziky, Einsteinovy teorie relativity, se žádný objekt nemůže ve vakuu pohybovat rychleji než světlo. Ve vakuu světlo předběhnout nelze. V prostředí, jako je například voda či vzduch, v nichž se světlo šíří pomaleji než ve vakuu, však ostatní částice světlo předběhnout mohou., Jiří Chýla., and Obsahuje bibliografii
Výzkum primárních procesů fotosyntézy probíhá na trojmezí tří velkých přírodních věd: fyziky, chemie a biologie. Předmětem tohoto článku je stručný přehled sledu elementráních chemických a fyzikálních pochodů od záchytu fotonu po syntézu adenosintrifosfátu (ATP) a úvod do kvantové teorie světlosběrných fotosyntetických antén., Research of primary processes of photosynthesis occurs at the boundary of three great natural sciences: physics, chemistry and biology. This article gives a brief overview of the elementary chemical and physical processes from the absorption of a photon to the synthesis of adenosintriphosphate molecules, and it introduces the reader to the theory of photosynthetic light-harvesting antennae., Tomáš Mančal., and Obsahuje bibliografii
Zobrazování povrchů s atomárním rozlišením pomocí rastrovací tunelové mikroskopie (STM) je zdrojem informací, který v současnosti ve fyzice povrchů a tenkých vrstev nemá alternativu. Detailní studium povrchových struktur ve statickém režimu bylo postupně doplněno dynamickou metodou - přímým pozorováním povrchových procesů. Vhodnou volbou experimentálních podmínek byl eliminován stínící efekt hrotu STM a získány první obrázky povrchu i během depozice materiálu na povrch a přímé zobrazení epitaxního růstu nanostruktur. Práce se zabývá využitím STM pro experimentální studium povrchových procesů. Uvádí příklady studia růstu na površích polovodičů a řešení problémů při měřeních. Autoři prezentují vlastní výsledky zkoumání individuálního chování atomů během depozice kovu na různé povrchy křemíku., Ivan Ošťádal, Pavel Sobotík, Pavel Kocán., and Obsahuje seznam literatury
Astrofyzika je fyzika "ve velkém", fyzika v laboratoři vesmíru s neuvěřitelně rozsáhlou škálou hmotností, rozměrů i teplot. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století její rozvoj nejvíce ovlivnil vynikající anglický astronom a matematik Arthur Stanley Eddington (1882-1944). Po šedesáti letech od jeho smrti stále nalézáme ve vědecké i populárně vědecké literatuře citace jeho článků a knih, neboť to byl on, kdo položil základy řešení mnoha astrofyzikálních problémů. Jím potvrzený ohyb světelných paprsků v blízkosti Slunce patří do série nejvýznamnějších astronomických objevů 20. století., František Jáchim., and Obsahuje bibliografické odkazy
Článok má prehĺadový charakter. Opisuje fyzikálne podmienky vzniku prvních ĺahkých prvkov krátko po Big Bangu, proces vzniku atómových jadier po železo v prvých hviezdach a predpokládaný vznik najťažších atómových jadier pri výbuchu supernov. V druhej části sú opísané minulé aj súčasné pokusy o objavenie primordiálnych superťažkých prvkov v zemskej kôre a vo vzorkách mimozemského pôvodu. Tretia časť je venovaná laboratórnej syntéze jadier prvkov ťažších ako urán až po superťažké jadrá. V závere sú zhrnuté najvýznamnejšie fyzikálne poznatky, ktoré boli získané viac ako 50-ročným skúmaním pôvodu prvkov a hornej hranice stability atómových jadier. Táto oblasť fyziky patrila vždy k prioritným oblastiam vedeckého bádania a aj dnes patrí do výskumného programu popredných jadrovo-fyzikálnych laboratórií., Štefan Šáro., and Obsahuje seznam literatury