Historie spektroskopie laserem buzeného plazmatu se začíná psát již rokem 1962, tedy zanedlouho po zkonstruování prvního laseru. V tomto roce byla tato technika atomové emisní spektrometrie s novým typem buzení poprvé popsána. Rozvoji ovšem bránila nedostupnost vysoce výkonných pulsních laserů, takže praktické práce se objevují až o více než dvacet let později. Od té doby počet aplikací i publikací v odborných časopisech neustále roste, což ukazuje, že se jedná o metodu velice populární a perspektivní., Karel Novotný, Jozef Kaiser, Aleš Hrdlička, Radomír Malina, Tomáš Vémola, David Prochazka, Jan Novotný, Viktor Kanický., and Obsahuje bibliografii
Pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR), hmotností detekce v proudové trubici s vybranými ionty (SIFT-MS) a plynové chromatografie ve spojení s hmotností spektrometrií (GC-MS) bylo analyzováno složení cigaretového kouře, kouře z vodní dýmky a doutníku. Bylo kvalitativně porovnáno zastoupení jednotlivých komponent v závislosti na typu vzorku. Jsou diskutovány možnosti použitých analytických metod. Přehled konkrétních látek je doplněn fakty o jejich původu a škodlivém účinku., Various advanced spectroscopy techniques have been used for qualitative analysis and comparison of cigarette, cigar and water pipe smoke compositions. Additionally, a potential of these analytical methods is discussed with respect to such an analytical task. The list of identified compounds is presented together with some facts about their origin and toxicity., Vojtěch Pazdera, Michal Fousek, Martin Ferus, Kseniya Dryahina, Patrik Španěl, Violetta Shestivska, Svatopluk Civiš., and Obsahuje bibliografii
1a_Tento příspěvek stručně popisuje dlouhodobou a plodnou spolupráci Fyzikálního ústavu AV ČR a Fyzikální laboratoře Bristolské univerzity. Spolupráce začala v roce 1962 krátkou návštěvou Mileny Polcarové v Bristolu. Původním úmyslem, úspěšně uskutečněným, bylo mapování dislokací v monokrystalech slitiny Fe-Si vypěstovaných z taveniny. Novým výsledkem bylo pozorování vnitřních struktur magnetických domén v destičkách rovnoběžných s rovinami (110) a (112). Ve studované slitině 3hmot% Si jsou směry snadné magnetizace (100) a hranice mezi doménami jsou 180° nebo 90° Blochovy stěny. Na 90° stěnách může vzniknout silný difrakční kontrast, ale žádný kontrast nebyl očekáván od 180° stěn. V destičkách (110) zviditelnila rentgenová topografie složité vnitřní doménové struktury obsahující 90° stěny, z nichž některé nebyly očekávány na základě optického pozorování Bitterových obrazců. Některé podrobnosti těchto struktur nebyly dosud vysvětleny. V destičkách (112) žádný směr snadné magnetizace neleží v rovině povrchu. Vzorek je zaplněn soustavou domén, které se zmenšují směrem k povrchu tak, aby se minimalizovala magnetostatická energie spojená s volnými magnetickými póly. Ve vzorcích tenčích než 20 μm. je doménová struktura dostatečně jednoduchá, takže mohla být interpretována. To se podařilo F. C. Frankovi v šedesátých letech, avšak bylo publikováno až r. 1993. Během návštěvy M. Polcarové v Bristolu v r. 1968 bylo zjištěno, že za vhodných difrakčních podmínek je na topogramech pozorovatelný kontrast na 180° stěnách. Toto pozorování bylo publikováno teprve v r. 1991., 2a_V nedávných pracích na vzorcích z Prahy byla použita rentgenová retikulografie využívající synchrotronové záření z Daresbury. Ukázalo se, že tato technika může dát informace o slabě deformovaných bikrystalech Fe-Si. Zcela jiným projektem byla bristolská metoda vytvoření destiček přes sebe, úspěšně použitá v r. 1967. Tohoto projektu se významně zúčastnil J. Brádler z Fyzikálního ústavu ČSAV v Praze., A. R. Lang ; přeložila Milena Polcarová., and Obsahuje seznam literatury
Dňa 2. júla 2017 nás vo veku 80 rokov navždy opustil prof. RNDr. Ivan Baník, PhD., slovenský fyzik, vysokoškolský učiteľ, ale aj človek s dobrým srdcom a všestranným talentom. Po niekoľko desaťročí bol významným členom slovenskej fyzikálnej komunity a jeho nečakaný a rýchly odchod vyvolal smútok nielen v jeho rodine, ale aj medzi kolegami, študentmi a slovenskými fyzikmi. Preto sme sa rozhodli, pripomenúť si v tejto stručnej spomienke jeho výnimočnú osobnosť ako aj niektoré zaujímavosti z jeho života. and Marcela Chovancová, Jozef Leja.
V článku je popísaná počítačová a softwarová infraštruktúra spracovania dát v experimente ATLAS. Je popísaná štruktúra detektoru od triggeru, kde sa vykonáva selekcia udalostí cez ukladanie a distribúciu dát na sieti GRID až po prostriedky určené k fyzikálnej analýze. Počítače, či už v skrytej forme ako FPGA a ASIC obvody alebo klasické počítače s architektúrou x86, sa využívajú v každej oblasti experimentu ako je ATLAS., Michal Marčišovský, Tomáš Kubeš, Jiří Chudoba., and Obsahuje seznam literatury
V tomto příspěvku se budeme zabývat srovnáním snímků získaných při pozorování stejných objektů pomocí optické mikroskopie v blízkém poli (NSOM) a pomocí mikroskopie atomové síly (AFM). Pozornost bude soustředěna na tři vybrané objekty anorganického charakteru vyskytujcí se v různých oblastech fyziky, chemie a techniky. Bude se jednat o kalibrační mřížku pro mikroskopy atomové síly, holografickou desku a hliníkovou masku. Kromě toho prodiskutujeme výhodnost kombinace snímků AFM na jedné straně a snímků NSOM na straně druhé z hlediska jejich aplikace při kvalitativním i kvantitativním studiu různých objektů, které jsou vhodné pro zkoumání výše zmíněnými technikami., Petr Klapetek, Ivan Ohlídal., and Obsahuje seznam literatury
V astronomické a fyzikální komunitě panuje všeobecné přesvědčení, že dodatečně relativistické stáčení perihelia dráhy Merkuru 43" za století je již dávno a mnohokrát prověřená hodnota, na které není třeba nic měnit. Že je dána rozdílem pozorovaného stáčení perihelia Merkuru a počítaného stáčení pomocí Newtonovy mechaniky. V tomto případě se ale odečítají dvě skoro stejně velká čísla, která jsou navíc zatížena mnoha chybami. Výsledný rozdíl 43" za století je tak nejistý a nemusí odpovídat skutečnosti., The perihelion shift of Mercury's orbit is thought to be one of the fundamental tests of the validity of the general theory of relativity. In the current (astro)physical community, it is generally accepted that the additional relativistic perihelion shift of Mercury is the difference between its observed perihelion shift and the one predicted by Newtonian mechanics, and that this difference equals 43" per century. However, as it results from the subtraction of two quite inexact numbers of almost equal magnitude, it may be subject to cancelation errors. As such, the above accepted value is highly uncertain and may not correspond to reality., Michal Křížek., and Obsahuje seznam literatury