Medikační pochybení představují jeden z nejčastějších typů pochybení, které se vyskytují ve zdravotnických zařízeních. Výzkumné šetření Medikační pochybení z perspektivy managementu zdravotnického zařízení analyzovalo jejich příčiny v sesterské praxi. Výzkum potvrdil, že příčiny medikačních pochybení lze rozdělit do čtyř kategorií: lidé (pracovní přetížení, únava sester, neochota pacienta spolupracovat…), intervence (neúplná a nečitelná preskripce, generická záměna léku sestrou nebo nesprávné uchovávání léku), technika (zastaralá a nefunkční technika) a systém (absence vnitřních předpisů, nevhodné pracovní podmínky, nedostatečný systém hlášení nežádoucích událostí). Lze shrnout, že pochybení při podávání léků není důsledkem selhání konkrétní osoby, nýbrž kombinace nepříznivých faktorů v blízké návaznosti na systémové chyby. Autoři předkládaného článku navrhují změnit přístup k dané problematice – tj. netrestat za pochybení jednotlivce a revidovat stávající podobu systému, aby šlo medikačním pochybením lépe předcházet., Medication errors belong to most frequently occurring mistakes made in healthcare facilities. This research analyse the causes of medication errors committed in nursing practice. Research results prove that medication errors can be divided into four categories: human causes (overworked personnel, nurse fatigue and patient non-cooperation), intervention causes (unfinished, illegible prescriptions, generic medication errors committed by nurse, wrong storage of medication), technology causes (old or malfunctioning technological equipment) and system causes (lack of internal regulations, unsuitable working conditions, insufficient system of error reporting). The conclusion reached is that mistakes are seldom caused by single individuals and are instead the results of a combination of several unfavourable factors, with emphasis on system faults. Authors of this contribution further suggest a changed approach to the given problem. Instead of punishing individuals for committed mistakes, revision of the current system should be sought and so the errors prevented from happening., Iva Brabcová, Sylva Bártlová, Valérie Tóthová, Dita Svobodová, and Literatura
Peroperační léčba karcinomu močového měchýře invadujícího svalovinu se v posledních letech stala standardem. Nové látky jako inhibitory PD1/PD-L1 otevřely u metastazujícího karcinomu močového měchýře dveře pro imunomodulační léčbu. Článek se zaměřuje na data, která již změnila nebo mají potenciál změnit medikamentozní léčbu pokročilého karcinomu močového měchýře, doprovázená přehledem literatury a relevantních informací z hlavních odborných setkání (EAU, ASCO, GU-ASCO, AUA)., Perioperative treatment of muscle invasive bladder cancer has become standard in the last years. New agents like PD1/PD-L1 inhibitors have opened the door for immunomodulating therapy in metastasized bladder cancer. This article focuses on data which has changed or has the potential to change the medical treatment of advanced bladder cancer with a review of literature and proceedings of major meetings (EAU, ASCO, GU-ASCO, AUA)., and Schmid S. C., Gschwend J. E., Retz M.
Centrum pro tyreoidální onkologii a endokrinní orbitopatie Medulární karcinom štítné žlázy tvoří 8–10 % všech tyreoidálních malignit. Vyskytuje se sporadicky, ale i familiárně v rámci mnohočetné endokrinní neoplazie typu 2 (MEN 2) ve 25–30 % případů s autozomálně dominantní dědičností na podkladě zárodečné bodové mutace RET proto-onkogenu. Základem léčby jak u familiární, tak i sporadické formy MTC je totální tyreoidektomie a odstranění veškeré přítomné nádorové tkáně. Po chirurgickém výkonu je v následném sledování pacientů s MTC provedeno měření kalcitoninu, nádorového markeru, který ukazuje na případné recidivy onemocnění. Kompletní remise je potvrzena neměřitelnou hladinou kalcitoninu. U pacientů se zvýšeným bazálním či stimulovaným kalcitoninem jsou prováděny zobrazovací metody (ultrazvuk krku, CT, scintigrafie, PET/CT). Vzdálené metastázy mimo oblasti krku se vyskytují v játrech, plicích, kostech a méně často v mozku. Chirurgický výkon představuje základní léčebné opatření u lokálních i vzdálených metastáz, pokud jsou resekabilní. V případě generalizace onemocnění lze provést u části nemocných terapii pomocí 131I-MIBG. Systémová chemoterapie je velmi málo účinná. Pacienti s familiárním MTC a jejich rodinní příslušníci musí mít provedené genetické vyšetření na zárodečnou bodovou mutaci RET proto-onkogenu., Medullarythyroidcarcinoma (MTC) accountsfor 8–10 % of allthyroidcancers. MTC ismainlysporadic, but anhereditarypattern (multipleendocrineneoplasia type 2 (MEN 2)) ispresent in 25–30 % of cases, as anautosomal-dominant traitdue to germlinemutations of the RET proto-oncogene. Theprimarytreatment of bothhereditary and sporadicforms of MTC istotalthyroidectomy and removal of allneoplastictissuepresent. Aftersurgery, measurements of serumcalcitonin as a tumourmarkerand carcinoembryonic antigen are markers in thepostsurgicalfollow-up of patientswith MTC as theyreflectthe presence of persistentorrecurrentdisease. Completeremissionisdemonstrated by undetectable and stimulatedserumcalcitoninmeasurement. In patiens withelevatedbasalcalcitoninorafterstimulation are performedimagingmethods (ultrasound of theneck, CT, scintigraphy, PET/CT).Metastasesoutsidetheneckmayoccur in the liver, lungs, bones and, lessfrequently, brain. Surgeryisthemaintreatmentforlocal and distantmetastaseswheneverfeasible. In generalisation of dinase are performedtheraphywith131I-MIBG in somecases. Systemicchemotherapyhas very limited efficacyorduration. Familialcasesmustbeidentified by searchingfor RET proto-oncogenemutations in the proband and in familymembers., Petr Vlček, and Literatura 11
Magnetoencephalography (MEG) is the recording of the magnetic field produced by the flowing of ions in the brain. This article reports our experience in the application of MEG in patients and healthy volunteers in the Greek population. We provide a brief description of our research work. The MEG data were recorded in a magnetically shielded room with a whole-head 122 channel or an one-channel biomagnetometer. Our results lead us to believe that the MEG is an important research field which is evolving quickly with a number of interesting findings with respect to normal and abnormal functions of the human brain. It could provide clinical practice with an easy to perform non invasive method, which could be adjunct to conventional methods for the evaluation of brain disorders. and P. Anninos, A. Adamopoulos, A. Kotini