Dějiny Spolku pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců v Čechách 1832-1857 a Klárova ústavu slepců jím zřízeného. Životopis Aloise Klara (1783-1833), jeho zakladatele. Pamětní spis k 25. výročí trvání Spolku pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců v Čechách (1832-1857) obsahuje chronologii činnosti spolku včetně založení a postavení budovy ústavu (čp.131 Malá Strana, Klárov 3) s popisem budovy i kaple sv. Rafaela (s. 40-46), návštěv mecenášů a církevních hodnostářů a životopis zakladatele spolku Aloise Klara, který je pohřben na Malostranském hřbitově (s. 52 i s rytinou náhrobku). Výkazy o hospodaření spolku a ústavu, přehled členů spolku (i zesnulých) od jeho založení do r. 1857. K ústavu patřila zahrada na Opyši vedle věže Daliborka (srov. rytina za s.14). Německé oslavné básně k uvítání urozených návštěv ústavu i k oslavě 25. výročí Spolku. Pět rytin a jedna barevná litografie v přílohách zobrazují sochu sv. Václava, poprsí hraběte Chotka, jakýsi biblický výjev (bez textu, snad z kaple sv. Rafaela), ústavní zahradu na Opyši nad Starými zámeckými schody, portrét Rosiny Klarové, rozené Schönové, manželky zakladatele ústavu. Barevná litografie ve frontispisu zachycuje vnitřek kaple sv. Rafaela a druhy práce slepců v ústavu.
beschrieben von Ferdinand Fiscali, Lehrer der Naturwissenschaften an der mähr. schl. Forstschule, Mitglied des zoologisch-botanischen Vereins zu Wien, und mehrerer forstliche Vereine ; nebst einer Einleitung von Leopold Grabner, emer. Professor an der k.k. Forst- Lehranstale zu Mariabrunn, hochfürstlich Alois Lichtenstein´scher Forstrath, Mitglied mehrerer gelehrten Gesellschaften und Vereine etc., Kniha lesních kulturních rostlin, která nacházela uplatnění především ve školství. 18 tabulí (49 × 36 cm) barevných litografií znázorňují v detailech listnaté a jehličnaté stromy a jejich květy a plody, arabské číslování.Autorem ilustrací na 18 tabulích byl rakouský výtvarník, grafik a ilustrátor botanických publikací Anton Hartinger, oceňovaný především pro své detailní a precizní zobrazování rostlin. Autorem textu byl lesnický odborník, pedagog a spisovatel Ferdinand Fiscali, rodák z Jindřichova Hradce, který působil jako ředitel lesnických škol v Bělé pod Bezdězem nebo v Úsově. Tato odborná práce byla opatřena úvodem Leopolda Grabnera, profesora lesnictví na lesnickém ústavu v Mariabrunnu a lesního správce knížete Aloise II. Josefa Liechtensteina., Litografické tabule vytiskl Anton Hartinger., Na titulním listě staré oválné razítko olomoucké knihovny s opisem: "Caes. Reg. Bibliotheca Olomuc.", Na titulním listu vlastnické razítko, arabské číslování, seznam tabulí s popisem, na konci seznam subskribentů. Oba výtisky v jedné složce = V 14.533., Deutschlands Forstcultur-Pflanzen in getreuen Abbildungen / nach der Natur gezeichnet und in Farbendruck ausgeführt von A. Hartinger (18 tb.), and Converted from MODS 3.5 to DC version 1.8 (EE patch 2015/06/25)
Stavební dějiny a popis výzdoby kaple Panny Marie v arkýři Staroměstské radnici v Praze z roku 1857. Kaple, poničená nacisty v květnu 1945, byla původně při svém vzniku (4. 8. 1381) zasvěcena sv. Vavřinci, Vítu, Václavu, Vojtěchu a Zikmundovi. Knížka přepisuje latinské nápisy v kapli, a to texty o obnově kaple roku 1481 (s. 4), o změně jejího zasvěcení 14. 9. 1624 Panně Marii (s. 5), o donátorech roku 1679 (s. 6), o její obnově po pruské okupaci v květnu a červnu 1757 (s. 7). Výnosem Josefa II. ze dne 25. 1. 1787 byla kaple zrušena (s. 9). Poslední latinský nápis z kaple zde otištěný (na s. 11) popisuje znovuvysvěcení kaple 16. 8. 1857. Knížka je provázena poznámkami odkazujícími na archivní prameny.
Obsahuje přívazky: 1. Reinhardt, K.: Ein Sommer in Teplitz. Leipzig: Weber, 1857. 140 s. 2. Schram, K.: Aus dem Elbthale. Leipzig: Weber, 1856. 119 s. 3. Prag in seiner jetzigen Gestalt. Meissen: Goedsche, 1835. 228 s.
Historický a geologický popis okolí Prahy a Středočeského kraje z roku 1857 s důrazem na české dějiny i českou literaturu, přeloženou do němčiny. Kniha je rozdělena na tři části. Prvá seznamuje s tehdy známými poznatky o geologii pražského okolí od Prahy po Říp, Peruc, Beroun, Svatou Horu u Příbrami a Poděbrady, zvláště území Barrandienu a vrchu Ládví. Druhá část seznamuje s historickými událostmi českých dějin, vážícími se k jednotlivých lokalitám s důrazem na popis bitev (na Vítkově, u Vyšehradu, na Bílé hoře, u Štěrbohol), na místní pověsti i na dobové písemnictví (německy přebásněné bajky Smila Flašky z Pardubic, ukázky z Rukopisů i z pražských pověstí). Třetí část obsahuje vlastenecké prorakouské básně inspirované některými z míst, popisovaných v prvé či druhé části. Prahy se týkají básně o svatovítské katedrále (s. 167-175) a o Daliborce (s. 175-192). Kniha je doplněna 20 ocelorytinami, zachycujícími údolí Berounky a Vltavy a zajímavé skály. Území Prahy zachycují: pohled z Ládví k severu, údolí Divoké Šárky, dvakrát Vltava u Zbraslavi, Vltava u Libně s Bílou skálou, Vltava mezi Holešovicemi a Libní, skála nad Motolem na Plzeňské ul., vápencové skály ve Dvorcích a Braníku (pohled od Zlíchova), skály Prokopského údolí.