V srdci Austrálie, v jejím vyprahlém středu na jihu Severního teritoria, se nachází národní park Uluru – Kata Tjuta, zaujímající plochu 1 326 km2 a vyhlášený v r. 1985, kde je chráněna unikátní aridní a semiaridní krajina s dominantami dvou skalních útvarů. Z nich je známější jeden z největších pověstných monolitů, domorodým národem Anangů nazývaný Uluru. Uluru má pro místní obyvatele nesmírný kulturní a náboženský význam. Celé území okolo skály Uluru a soustavy nedalekých skalních homolí (Kata Tjuta) odpradávna patřilo místnímu národu Anangů (kmeny Pitjantjatjara a Yankuntjatjara) a zároveň bylo podle pověstí křižovatkou domorodých cest stvoření. Australská vláda v r. 1985 vrátila celé území Anangům a je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V národním parku bylo zaznamenáno přes 600 druhů rostlin, potvrzeny zatím byly čtyři druhy žab, 74 druhů plazů, 176 druhů ptáků, 50 druhů savců a množství druhů bezobratlých., The Uluru – Kata Tjuta National Park is Australian aboriginal land, recognized by UNESCO as a World Heritage Area. The park covers 1 326 km2 and is located near the centre of the continent, in arid and semi-arid landscape. Uluru (also called Ayers Rock) and Kata Tjuta are world-renowned rocks made from arkose sandstone and conglomerate. Unique natural and cultural features of this park are mentioned and examples of typical landscape, plant and animal species (both native and alien) are presented., and Lubomír Hanel, Jana Hanelová.
Studovali jsme výskyt pavouků v půdě, v puklinách v hornině, v kamenitých sutích a v jeskyních České republiky, to jest v podzemních biotopech na hloubkovém gradientu od 10 cm do 100 m. Třináct druhů vykazovalo nějaká morfologická přizpůsobení k životu v podzemí. Druhy s výrazně redukovanýma očima jsme našli jak v hlubokých jeskyních, tak i v povrchových biotopech daleko od krasu. Údaje o morfologii a rozšíření ukazují na to, že troglomorfní druhy musely v průběhu zalednění opakovaně migrovat z jeskyní do povrchových biotopů., Using data from the Czech Republic, we studied the distribution of spiders in soils, crevice systems, scree and caves, i.e. subterranean habitats at depths spanning from 10 cm to 100 m. Thirteen species exhibit morphological adaptations to life in subterranean habitats. Advanced troglomorphic characters occur in deep caves as well as in surface habitats far from karst regions. We hypothesize that troglomorphic populations of spiders in Central Europe repeatedly migrated from caves to subsurface and surface habitats during glaciations., and Vlastimil Růžička.
This paper introduces a very interesting group of curculionid beetles – weevils of the tribe Cleonini. This tribe includes quite a remarkable large species associated with non-forest habitats, most of which are currently considered endangered. In spite of being very popular among coleopterists, this group of beetles has not been studied in detail within the Czech Republic. and Robert Stejskal, Filip Trnka.
This paper introduces a very interesting group of curculionid beetles–weevils of the tribe Lixini. This tribe includes a quite re-markable large species, most of which are currently considered endangered. They are associated with non-forest habitats and re-quire various kinds of habitat disturbation which ensures their successful survival., Robert Stejskal, Filip Trnka., and 13 barev. fot.
Natural and commercial Salix clones differ in their ecophysiological response to Zn stress This study was carried out to determine the effect of different zinc concentrations on the ecophysiological response of Salix clones: four commercial clones (“1962”, “1968”, “Drago”, and “Levante”) selected for short rotation coppice, and one natural clone, “Sacco”, obtained from a contaminated area. Gas exchanges, chlorophyll a fluorescence (JIP-test), relative chlorophyll content, and biometric parameters were measured in plants grown for fifteen days in soil containing Zn concentrations of 0, 300, 750, and 1,500 mg(ZnCl2) kg-1. Ecophysiological response to metal stress differed in dependence on the Zn concentration and clone. At the low Zn concentration (300 mg kg-1), the absence of any significant reductions in parameters investigated indicated an efficient plant homeostasis to maintain the metal content within phytotoxic limits. Stomatal limitation, observed at 750 and 1,500 mg kg-1, which was found in all clones after three days of the treatment, might be caused by indirect effects of metal on guard cells. Among commercial clones, “Drago” was more sensitive to Zn stress, showing inhibition of growth, while “1962” clone showed a downregulation of PSII photochemistry following the slowdown in the Calvin-Benson cycle. On the contrary, the natural Salix clone (“Sacco”) performed better compared to the other clones due to activation of a photosynthetic compensatory mechanism., A. Bernardini, E. Salvatori, S. Di Re, L. Fusaro, G. Nervo, F. Manes., and Obsahuje seznam literatury