Kdo by neznal Pravčickou bránu, turisticky nejnavštěvovanější místo Českého Švýcarska. Tento monumentální pískovcový oblouk, tyčící se nad promenádní Gabrielinou stezkou, se stal nejen symbolem relativně nedávno založeného národního parku (právě letos slavícího kulaté 20. výročí), ale i tichým svědkem dlouhé historie lidstva. A "zažil" také mnohé dramatické přírodní události, které zásadním způsobem přetvořily a zformovaly před statisíci lety zdejší pískovcovou krajinu. Stejně jako základ většiny skalních útvarů se totiž Pravčická brána začala tvořit v době pleistocénu, pravděpodobně během posledního glaciálu, působením erozivních procesů spolu se selektivním odnosem materiálu., Since the 1990s, the Pravčická Arch (Bohemian Switzerland in the Czech Republic) a protected rock formation and the largest sandstone arch in Europe, has been monitored by experts. Long-term monitoring of hazardous movements is carried out on it using manual and automatic systems. In 2020, comprehensive non-destructive research of the arch was started with focus on its stability, including detailed geological documentation, study of salt weathering, temperature deformation and monitoring of negative changes using a set of geophysical methods., Zuzana Vařilová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Jako dobový dokument zde nejdříve přinášíme podstatné části Šafránkova vlastního životopisu, jež vydal vlastním nákladem v roce 1936. Tato, dnes naprosto běžná sebeprezentace vyvolala u starší generace univerzitních fyziků podrážděnou reakci. Důkaz o tom nalezeneme v příslušné (zde rovněž přetištěné) autobiografie Vladimíra Nováka. Je velmi pravděpodobné, že Novák na Šafránka přenesl svou averzi k některým fyzikům starší generace, jmenovitě profesorům Felixovi a Posejpalovi. Třetím dokumentem je ukázka z knihy právě vydané nakladatelstvím Academia, v niž autorka líčí události provázející Šafránkovy přednášky ve Společnosti pro šíření vědeckých a politických znalostí v padesátých letech., Doubravka Olšáková ; úvod redakce společný předchozímu i následnému článku je uveden na straně 338., and Úryvek z knihy [Věda jde k lidu! Academia, Praha 2014, s. 213-217]
Jeden den s fyzikou, který pořádá tradičně Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, oslovil ve svém 22. ročníku stovky mladých zájemců. Potvrdil jim, že fyzika je perspektivním oborem i z hlediska profesního uplatnění. and Luboš Veverka.
Ve čtvrtek 22. 9. 2011 večer obletěla svět zpráva, že v italské laboratoři Gran Sasso vědci provedli měření, které ukazuje, že neutrina, jedny ze základních částic mikrosvěta, se pohybují rychleji než světlo ve vakuu. Pokud se ukáže, že mají pravdu, bude to vskutku bomba, neboť podle jednoho ze dvou pilířů moderní fyziky, Einsteinovy teorie relativity, se žádný objekt nemůže ve vakuu pohybovat rychleji než světlo. Ve vakuu světlo předběhnout nelze. V prostředí, jako je například voda či vzduch, v nichž se světlo šíří pomaleji než ve vakuu, však ostatní částice světlo předběhnout mohou., Jiří Chýla., and Obsahuje bibliografii