Článek se dělí na dvě části. V první se autor zabývá teoriemi subjektu Alaina Badioua a Slavoje Žižka, které lze považovat za teorie překračující horizont postmoderní situace. Alain Badiou spojuje teorii subjektu se svou matematizovanou ontologií, která mu dává možnost chápat subjekt jako prvek nezačlenitelný do „situace“ (daného způsobu prezentace „mnohostí“). Subjekt je procedura pravdy, která se zakládá na věrnosti pravdě-události. Slavoj Žižek, vycházející z Jacquesa Lacana, formuluje teorii subjektu opřenou o ontologii, jež vykazuje některé podobnosti s ontologií Badiouovou. Působí v ní Reálno, které vytváří mezery a prázdná místa v daném symbolickém řádu. Subjekt vzniká vstupem do Reálna, který je spojen s překřížením fantasmatu (traversé du fantasme), jež subjekt zbavuje jeho substance (identity, ustálené organizace vědomí a sebeprožívání), a subjekt pak vystupuje jako prázdno. Autor se pak pokouší pojmenovat, čím tyto teorie prolamují postmoderní situaci, a zároveň se snaží postihnout jejich problematické rysy. V druhé části článku autor rozvíjí teorii subjektu, která vychází z tohoto prolomení postmoderní situace, ale snaží se tyto problematické rysy překonat. Autor využívá Althusserovu koncepci symptomálního čtení a latentního obsahu. Ty propojuje s Lacanovým a Žižkovým pojmem symbolického řádu a latentní obsah dosazuje na místo Reálna. To mu umožňuje pojmout symbolický řád z hlediska jeho dynamiky a změn (historizace symbolického řádu). Při rozvíjení teorie subjektu se opírá o Bachelardovo pojetí vědeckého subjektu jako procesu očišťování od představ vznikajících v přirozeném světě. Tímto způsobem dospívá k pojmu subjekt-idea, který pak klade vedle subjektu spjatého s fyzickým bytím a subjektu poznání. Subjekt poznání se ustavuje jako trojí pohyb: jako pohyb ve vztahu k subjektu spjatému s fyzickým bytím, jako pohyb ve vztahu k subjektu-ideji a jako pohyb ve vztahu k latentnímu obsahu symbolického řádu. V závěru článku pak autor na základě Hegelova výkladu daimonion ukazuje, že archetypem subjektu poznání je Sókratés., The article has two parts. In the first, the author is concerned with the theories of the subject in the work of Alain Badiou and Slavoj Žižek which can be understood as theories that go beyond the horizon of the post-modern situation. Alain Badiou links his theory of the subject to his mathematised ontology which opens up the possibility of understanding the subject as an element that cannot be incorporated into a “situation” (of a given mode of presentation of “plurality”). The subject is a procedure of truth which is founded on fidelity to the truth-event. Slavoj Žižek, taking his lead from Jacques Lacan, formulates a theory of the subject grounded in an ontology which shows some similarities with the ontology of Badiou. The Real is active in this theory, creating gaps and empty spaces in the given symbolic order. The subject originates from an entry into the Real stemming from the crossing of the phantasm (traversé du fantasme), the subject of which divests itself of its substance (identity, enduring organisation of consciousness and self-experiencing) and emerges as a void. The author then attempts to pinpoint how these theories break out of the post-modern situation and also points to their problematic features. In the second part of the article a theory of the subject is developed which is informed by a breaking-free from the post-modern situation, but which attempts to overcome these problematic features. The author exploits Althusser’s conception of a symptomatic reading and a latent content. He connects these with Lacan’s and Žižek’s concept of a symbolic order and instead of the Real he substitutes latent content. This enables him to conceive the symbolic order from the point of view of dynamics and change. In this development of the theory of the subject support is found in Bachelard’s conception of the scientific subject as a process of purging the images that arise in the natural world. In this way we arrive at the concept of the subject-idea, which then posits, in addition to the subject bound up with physical being, a subject of knowledge. The subject of knowledge establishes itself as a threefold movement: as a movement in relation to the subject bound up with physical being; as a movement in relation to the subject-idea; and as a movement in relation to the latent content of the symbolic order. In conclusion it is shown, on the basis of Hegel’s interpretation of the daimonion, that the archetype of the subject of knowledge is Socrates., and Michael Hauser.
V tomto článku se autoři věnují tématu subjektivního vnímání profesí jako kategorií, nicméně využívají k tomu poněkud odlišný koncept a metodu: subjektivní sociální distance. Na rozdíl od prestiže povolání sledují pravděpodobnost interakce mezi profesními skupinami. Použití tohoto přístupu, dobře známého ze studia etno-kulturních distancí (viz [Ryšavý 2003]), ke studiu stratifikace je u nás relativně nové, ač se jedná o metodu vyvinutou již na přelomu 50. a 60. let. Nejprve v krátkosti představí odlišná sociologická pojetí sociálních distancí, věnovat se budou zejména konceptu subjektivnímu, který zavedl E. O. Laumann. V druhé části přinášejí výsledky empirické analýzy subjektivních interakčních distancí k 22 profesím, které byly zjišťovány ve výzkumu “ Sociální distance 2007”. Vnímáme profese jako hierarchicky uspořádané? Existují shluky profesí, které bychom mohli označit za subjektivní sociální třídy ve vědomí lidí? Kudy vede v naší společnosti hranice mezi těmito třídami? Nejen o tom se v tomto článku dočtete více., Using the concept of subjective social distance we focus on perceptions of occupational categories. First, the the - oretical concept of social distance is introduced as a tool for measuring social stratification. Second, subjective hypothetical interactional distances to 22 occupational stimuli are analyzed with data from the Social Distances 2007 survey. People rate the stimuli hierarchically analogous to occupational prestige and socioeconomic status; however some minor divergences can be detected. Further we focus on differences among gender and members of self identified social classes. The main part assesses the hypothesis of the existence of subjective social class boundaries. The status-continuum is shared by the whole public, yet we can identify mental categorization patterns of professional groupings which draw an intense bounda - ry between white and blue collar professions. Further, four groupings regarded as subjective social class can be identified: higher professionals, female lower professionals, qualified and semi-qualified manual and non-manual workers, and unqua - lified manual professions with low prestige., and Jiří Šafr, Julia Häuberer.
Cardiovascular (CV) mortality was reduced more than 50 % in the Czech population at the turn of the century, due to an improvement of major CV risk factors in the general population, interventional procedures implemented into the treatment of acute coronar y events, and new drugs (ACE inhibitors, statins etc.) for CV prevention (Czech MONICA and post-MONICA studies, 1985-2008). An insufficient level of preventive efforts is described in the Czech patients after acute coronary syndrome (Czech part of the EURO ASPIRE studies, 1995-2013). Drug underdosing and wrong patients’ compliance to life style and drug therapy recommendations represent two main reasons of this unsatisfactory situation. The residual vascular risk of patients with stable coronary heart diseas e (CHD) is still high due to a poor control of conventional risk factors on the one hand, and due to increasing weight and glucose metabolism abnormalities on the other hand. Patients with insulin resistance and glucose dis orders have more frequently non-LDL-C dyslipidemia (atherogenic dyslipidemia), hypertriglyceridemic waist and high atherogenic index of plasma (AIP>0.24), i.e. markers of residual CV risk. Among others increased dose of statins and combined lipid modifying therapy should be implemented in patients with CHD, diabetes or metabolic syndrome., H. Rosolová, B. Nussbaumerová, O. Mayer Jr., R. Cífková, J. Bruthans., and Obsahuje bibliografii
Clear-cutting, the main method of harvesting in many forests in the world, causes a series of dramatic environmental changes to the forest habitat and removes habitat resources for arboreal and epigeal species. It results in considerable changes in the composition of both plant and animal communities. Ants have many critical roles in the maintenance and functioning of forest ecosystems. Therefore, the response of ants to clear-cutting and the time it takes for an ant community to recover after clear-cutting are important indicators of the effect of this harvesting technique on the forest ecosystem. We investigated ground-dwelling ant communities during secondary succession of deciduous forests in Transylvania, Romania. Using space-for-time substitution, we explored a chronosequence from clear-cuts to mature forests (> 120 years). The object was to determine if cutting has measurable effects on ant community structure, and if ant species richness differs between successional stages. We recorded a total of 24 species of ants, 11 characteristic of forests and seven of open landscape. Ant species richness was higher in clear-cuts compared to closed-canopy and old stands. Number of ant individuals was highest in young age classes and lowest in closed-canopy age classes. There was no drastic change in species richness during the succession, however differences in community composition at different stages were recorded. Open landscape species are able to rapidly colonize following disturbance but disappear when the forest sites mature and many forest ant species are capable of surviving clear cutting., Ioan Tăuşan, Jens Dauber, Maria R. Trică, Bálint Markó., and Obsahuje bibliografii
Průběh počasí a v dlouhodobém pohledu podnebí patří k limitujícím podmínkám pro výskyt organismů, dokladem je výskyt teplomilných a naopak i chladnomilných nebo suchomilných a mokřadních druhů na našem území. A nejde pouze o přirozená společenstva, rozdíly nacházíme i ve skladbě pěstovaných plodin. Plošnou proměnlivost ovlivňují rozdílné klimatické podmínky - kromě podnebí hrají roli také půdní vlastnosti, které i díky odlišným geologickým podmínkám jsou velmi různorodé. Podnebí je však nejdynamičtější složkou přírodního prostředí. A právě pro území České republiky je typická vysoká proměnlivost podnebí i počasí v čase. Sucho se v posledních letech vyskytuje stále častěji, což však není dáno pouze nedostatkem srážek, ale také schopností krajiny zadržet vodu. Označení „sucho“ je výraz v obecném pojetí dosti neurčitý a v různých vědních i hospodářských oborech odlišně definovaný. Sucho meteorologické je nejčastěji vyjádřené časovými a prostorovými deficity srážek, které představují prvotní příčiny výskytu tohoto jevu. Kromě množství a intenzity spadlých srážek vztažených k dlouhodobým srážkovým úhrnům pro dané místo a roční dobu stanovili mnozí autoři různé definice sucha, a to v závislosti i na dalších klimatologických prvcích (teplota vzduchu, výpar, rychlost větru, vlhkost vzduchu aj.). Sucho zemědělské (agronomické) je vyjádřeno nedostatkem vody v půdě pro zemědělské plodiny ovlivněným předchozím nebo stále trvajícím výskytem meteorologického sucha. Z hlediska vodních poměrů v krajině je pak důležité sucho hydrologické. Člověk svou činností ovlivňuje krajinu, což platí i pro území ČR, kde může časem nastat nedostatek vody, a proto bychom se při hospodaření v krajině měli zaměřit, Climate has a substantial influence on the occurrence of organisms and thanks to its high variability various communities are to be found on our territory. The last years have seen increasingly frequent extreme climatic events, including the occurrence of serious drought. To assess the occurrence of drought the moisture balance method (difference between total precipitation and potential evapotranspiration) is the most frequently used. The extent and intensity of drought also depend on water retention capacity of the landscape. In view of possible climate change (particularly increase in air temperature), more pronounced drought periods may occcur in the near future., and Jaroslav Rožnovský.
V naší fauně jsou známy dva původní druhy suchozemských neparazitických ploštěnců (Microplana terrestris a M. humicola) a další dva nepůvodní druhy se pravidelně vyskytují ve sklenících (Bipalium kewense a Rhynchodemus sylvaticus). Výskyt druhého z nepůvodních druhů je pravděpodobný i ve volné přírodě., Two native species of free-living terrestrial flatworms (Microplana terrestris and M. humicola) are known in the wild of the Czech Republic and two other non-native species (Bipalium kewense and Rhynchodemus sylvaticus) have been repeatedly recorded in the greenhouses. The occurrence of the later non-native species is also likely in the outdoors., and Michal Horsák.
Performance of the invasive horse-chestnut leaf miner, Cameraria ohridella Deschka & Dimic, 1986 (Lepidoptera: Gracillariidae), was studied on two host plants: the white-flowering horse-chestnut Aesculus hippocastanum L. and the Ohio buckeye Aesculus glabra Willd. C. ohridella developed successfully on both host plants; however, mine density and survival were much higher on A. hippocastanum than on A. glabra. The pupal mass and potential fecundity were strongly affected by the host plant on which the larvae fed. On A. hippocastanum pupae were significantly heavier and females more fecund than those on A. glabra. Furthermore, on both host plants there was a significant positive correlation between the number of oocytes in ovaries and pupal body mass, and as a consequence, heavier females produced more eggs. Our study demonstrates that the mine density, survival, pupal mass and potential fecundity were significantly lower on A. glabra than on A. hippocastanum. The observed lower performance of C. ohridella on the exotic host plant was assumed to be due to its poor food quality (nutritional and chemical composition)., Urszula Walczak, Edward Baraniak, Piotr Zduniak., and Obsahuje bibliografii
Zbarvení hraje v životě zvířat zásadní roli a je často pod přísným dohledem přírodního a/nebo pohlavního výběru. Abychom mohli objektivně zhodnotit jeho vliv na životní strategie zvířat, je zaprvé důležité barvu správně měřit a zadruhé nahlížet na ni zrakovým aparátem zainteresovaného pozorovatele. Obě tyto metody popisujeme na příkladu ptáků, konkrétně hodnocení mimeze parazitických vajec., Colouration plays a very important role in the life of animals and its evolution is often under natural and/or sexual selection. For objective assessment of the influence of colouration on animal life strategies the colour should be measured properly and evaluated from the perspective of the studied species. These methods are briefly described based on the example of birds, specifically on the mimicry of parasitic eggs., and Michal Šulc, Marcel Honza.