Malba na fasádě: Justitia s mečem., Kaufmann 1988#, 14.1., and Malíř Marian de Marianis se v roce 1589 usadil v Praze, kde zemřel 1606, v císařských službách byl od roku 1597. O zobrazení Spravedlnosti viz heslo "Exemplum: Iustitia."
Původně Praha, Hradčany, Martinský palác, nástropní výzdoba stropu ve velkém sále, poslední třetina 16. století - nedochováno, ale kolorované perokresby Felixe A. M. Weitenberera (1835 - 1836) (J. Mayer, in: Staletá PrahaIV., 1969, 119-125) - námět?? and Pražské paláce 1973, s. 136 - 137
Fragment scény na dvorní fasádě. Sedící lidská postava s kozlíma nohama, koňskýma ušima, na čele růžky, je do ramena zasažena šípem., Poche, Preis 1973#, 28, 136, obr. 14., Vlček 1999#, 273-275., and Fragment blíže neurčené scény z nádvorní strany paláce představuje sedícího satyra - bytost s lidskou postavou,ale srstí porostlýma nohama, koňskýma ušima a na čele rašícími růžky - zasaženého do ramene šípem.
Dnes Útvar hlavního architekta Prahy. Budova vybudována ve 3. čtvrtině 16. století stavebníkem Ondřejem Teyflem z Kinsdorfu, 1589 prodána Jiřímu Bořitovi z Martinic, v 1. čtvrtině 17. století úprava za Jaroslava Bořity z Martinic (pozdně renesanční štíty a jeho znak na portálu). Další úpravy 1649 za Barbory z Vřesovců (vdova po Jaroslavovi B.), v roce 19712 objeveny na průčelí malby: asi všechny s biblickými náměty (Samsonovy skutky: Pam.Arch.XXXVII., 47; Ochrana památek 1961, 35), další malby v nádvoří. V interiéru malované dřevěné záklopové stropy, mezi jiným též figury. Existuje kreslířská kopie výzdoby kazetového stropu ze 43 oddílů (sál v severním křídle mezi schodištěm a domácí kaplí. kolorované perokresby Felixe A. M. Weitenbergera (1835-1836, Staletá Praha IV, 1969, 119-125; VI, 1973). and poche, Preiss 1973#, s. 28, 136, obr. 14.
Nástěnná malba: po levé straně vchodu do kaple stojící nahý Adam, vpravo stojící nahá Eva., Vlček 2000#, s. 273-275., and Dnešní Martinský palác dal původně postavit Ondřej Teyfl z Kinsdorfu, pozdější vlastník, Jaroslav Bořita z Martinic, jej dal přestavět. Po roce 1617 vznikla výzdoba fasády nádvoří a také výzdoba zdí v interiéru. Nástěnná malba u vchodu do kaple je inspirována rytinou Albrechta Dürera Adam a Eva (1504). Obě stojící postavy na jeho rytině jsou zachyceny v kontrapostu, v pózách odpovídajících antickému kánonu. Postava Adama je inspirována helénistickou sochou Apollóna (později nazývaného Belvedérský). Je to římská mramorová kopie, patrně podle bronzového originálu vytvořeného řeckým sochařem Leócharem (kolem 330 př. Kr.).