Štuková výzdoba tympanonu: znak Českého království doprovázený rohy hojnosti po obou stranách. Vlevo sedící Minerva se štítem a atributy umění a vědy. Vpravo Viktorie? s palmovou ratolestí a atributy průmyslu, obchodu a zemědělství., Poche, Preiss 1973#, 46, 65, 153., Ledvinka 1995#, 320-322., Vlček 1999#, 276-280., and Latinský nápis je upravenou verzí citátu Cicerona: SALUS POPULI SUPREMA LEX ESTO (Blaho lidu budiž nejvyšším zákonem, Marcus Tullius Cicero, De legibus).
Frersková výzdoba stropu hlavního sálu s námětem Trojské války (Preiss, Staletá Praha, VI, 1973), Poche, Preiss 1973#, 46, 65, 153., Vlček 1999#, 276-280., and Fresky mimořádného významu zanikly při požáru roku 1794.
1842 klasicistní přestavba podle projektu Johanna Maxmiliána Hegera, vybudováno 3. patro, 1894, zachovány klasicistní nástěnné malby - neuvedeno na jaké téma, asi z 1894. and UmPamČ 1999, s. 144
Nástropní malba ve štukovém rámci. Figurální scéna v oblacích. Na voze taženém čtyřspřežím sedí Apollón. Nad čtyřspřežím se vznáší okřídlená žena se zvoncem v pravici. Před vozem, na zemi, polo leží dívka s věncem růží ve vlasech, květinami v pozdvižené pravici a květinami v drapérii šatů, patrně Flóra. Za vozem, v popředí vlevo vousatý muž s křídly, patrně Saturn, vedle neho zprava polonahý muž otočený k divákovi zády. Za vozem čtveřice žen, drží se za ruce, na hlavě mají věnce, patrně jsou to Hóry. V průhledu za výjevem s Apollónem dvojice nymf s motýlými křídly., Mádl 2011#, 363, 368., and Původní malba byla patrně změněna přemalbou. Podle závěru restaurátorů (1998-2001) byla postava ženy se zvoncem přidána až těsně před dokončením malby, snad jako náhrada původní postavy Aurory (centrální malbu obklopují čtyři alegorie ročních dob).
Patro štuky, otevřené schodiště na zábradlí dvojice putti-světlonoši, skulptury Matyáše Brauna., Poche, Preiss 1973#, 76, obr. 69., Vlček 1999#, 558-560., and Hrubeš, J. Hrubešová, E., Pražské domy vyprávějí, IV, Praha 2000