Majitel Jan Michal II. z Althanu za něho přestavba po roce 1665-1695, patrně Jan Bernard Fischer z Erlachu (1656?-1723), možná také Domenico Martinelli (1650-1718). Sál předků: bohatá výzdoba štuky, nástropní a nástěnná malba. Sochy předků (10 členů rodu)Tobiáš Kracker, malby (Althanové v podobě antických hrdinů)- rakouský malíř Jan Michal Rottmayer, východní křídlo po 1730 - oválné předsálí se skupinami soch Herkules, Anteaos, Aeneas a Anchises od vídeňského sochaře Lorenza Mattieliho (1668-1748) původně určeny pro císařský dvůr. přestavba dále 1777-1780, po 1793 malířská výzdoba interiéru antické ruiny s plastickými hlavami Athény a starověkého filosofa, úprava zahrady se stavbami-starověký chrámek, letohrádek tzv. dům filozofů z r. 1787. and Hosák 1981, s. 529-261.
V lesoparku antický chrámek zasvěcený bohyni Dianě, uvnitř původně figurální výzdoba. and Po roce 1807 chrámek přebudován a vysvěcen jako Kaple Marie ochranitelky.
Freska. Scéna v krajině. V popředí dole stádo ovcí, na travnatém terénu pod stromem sedí Polyfémos, má mnoho očí, drží hůl. Před ním prchá Odysseus, přes hlavu má závoj. V oblacích se vynáší ženská figura s pochodní - Ctnost., Samek 2003#, 82-86., and Scéna neodpovídá běžnému ikonografickému pojetí útěku před Polyfémem. Obr nemá jen jedno oko, ale mnoho očí, Odysseus k útěku nevyužívá berany, ale je zobrazen jak prchá pod zázračným závojem. Snad by se mohlo jednat o závoj nymfy Leukothei, Ino (Samek 2003). Ten však v jeho příběhu figuruje jinak a na jiném místě jeho cesty domů, při jeho útěku z ostrova nymfy Calypso, kdy jej jako záchranné "lano" zachránil od utonutí.
Freska. Scéna v krajině, v popředí sedí šelmy, uprostřed Orfeus hrající na lyru, vedle něho jelen. Na struny, stoupající z Orfeovy lyry k oblakům, hraje múza Erató, za ní v oblaku alegorická postava lásky zdvíhající v pravici hořící srdce. and Samek 2003#, 78-83.
Freska. Dole v popředí zahradní parter před hornatou krajinou, Theseus táhne nit odvíjenou Ariadnou, na hlavě má kčelenku, diadém, vznáší se nad hrdinou. Nad Ariadnou žena, alegorická figura, s ratolestí. V druhém plánu zápasící Herkules s kyjem. and Samek 2003#, 78-80.
Uzavřený čtyřkřídlý blok s osmibokými nárožními věžicemi, místo vnitřního dvora velká síň. Zámek postaven v letech 1545-1546 podle sasko-slezských vzorů, dokončen před 1563. Zachována jsou renesanční ostění portálů s intarzovanými dveřmi. and Architektonický typ obranného kastelu pravoúhlého půdorysu s rohovými věžemi byl v antickém římské říši rozšířený zejména v provinciích. V poantické Evropě se objevil již ve středověku, v českých zemích je v 16. století doložen kromě ve Vrchlabí v Kostelci nad Černými lesy, Nelahozevsi, na Dívčím Hradě a Kaceřově.