Chalcedonová kamej: Minerva, přilba s maskou Fauna, brnění s nárameníkem v podobě lví hlavy., Prag um 1600#, II, č. 719 s. 241., and Z existence podobných renesančních zobrazení lze usuzovat, že jejich společnou inspirací byla nějaká antická gema (srov. Bange 1922, č. 62; Pope-Hennessy 1965, č. 259). Podle tohoto vzoru bylo v Miseroniho pražské dílně zhotoveno také reliéfní comesso (Wien, KM, inv. no. XII 819).
Série 12 chalcedonových kamejí (1, 8 x 1, 4 cm) s portréty 12 římských císařů (Caesar, Augustus, Tiberius, Caligula, Claudius, Nero, Galba, Otho, Vitellius, Vespasianus, Titus, Domitian)., Prag um 1600#, II, č. 725 s. 244., and Anonymní řezba. Pasování Jana Vermeyena vzniklo v Praze v letech 1602-1606. Série kamejí či plaket zobrazujících dvanáct antických římských císařů byly velmi oblébené.
Bronzová soška (42, 4 cm): Kentaur drží oběma rukama na zádech gestikulující ženu (možná Nessos unášející Déianeiru)., Fučíková 1997#, I/119, and Replika podle Giambolognovy sochy z doby okolo roku 1575, která je známá z celé řady exemplářů. Kvalitní práce Susiniho byla s největší pravděpodobností součástí pražských sbírek císaře Rudolfa II.
Slonovinová soška (17, 1 cm): Kybelé (oděv s malovaným dekorem odhalující zčásti ňadra, mezi ňadry cíp oděvu zavěšený na náhrdelníku, pod ňadry cherubín), na hlavě koruna ve tvaru městských hradeb, v levé ruce drží žezlo (odlomeno), v pravici klíč (odlomený)., Prag um 1600#, II, č. 734 s. 253., and Koruna ve tvaru městských hradeb božskou matku definuje jako ochránkyni města a lidské civilizace obecně.
Slonovinová soška (14, 5 cm): Kybelé (oděv odhalující ňadra, přes hruď křížem stuha), na hlavě koruna ve tvaru městských hradeb, v pravé ruce drží žezlo (odlomeno), v levici klíč., Prag um 1600#, č. 734 s. 253., and Koruna ve tvaru městských hradeb božskou matku definuje jako ochránkyni města a lidské civilizace obecně.
Slonovinová soška (21, 9 cm): nahá Kybelé (plášť na zádech, přes prsa stuhu) má na hlavě korunu ve tvaru městských hradeb, v pravé ruce drží žezlo, v pozdvižené levici klíč., Fučíková 1997#, II/231, and Koruna ve tvaru městských hradeb božskou matku definuje jako ochránkyni města a lidské civilizace obecně. Sulpicia zmíněná v nápise byla manželka Quinta Fulvia Flacca, byla uznána za nejctihodnější ze všech matron římských, aby zasvětila chrám Venuše Verticordia/ Obracející srdce (113 př. Kr.). Nápis na sošce Kybelé patrně důsledek sloučení historie Sulpicie a Claudie, která se zasloužila o uvedení kultu Kybelé do Říma, jak o tom píše Ovidius v Kalendáři (Ov. fast. 4, 301-327). V Pliniových Kapitolách o přírodě jsou Sulpicia a Claudia zmíněny v jedné větě (Plin. nat. 7, 35).
Bronz (62, 7 cm): nahý Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty) letí a ukauje vzhůru, v ruce původně držel caduceus., Fučíková 1997#, I/115., and Toto dílo existuje v mnoha verzích a různých velikostech.
Bronzová soška (21 cm): lev povalil koně a zakusuje se mu do boku., Prag um 1600#, II, č. 523 s. 55-56., and Soška je poměrně věrnou kopií antického římského sousoší ze 3. století před Kristem, které bylo spolu s kapitolskou vlčicí jedním z nejstarších a nejznámnějších atributů Říma. Sousoší bylo vystaveno na Campidogliu přinejmenším od pol. 13. století, a protože u něj byly vyhlašovány rozsudky smrti, bylo interpretováno jako symbol spravedlnosti. Přinejmenším od čtrnáctého století stálo na levé straně schodiště ("scale al leone") vedoucího k justičnímu paláci, v roce 1549 bylo přesunuto k opěrné zdi pod kostelem S. Maria in Aracoeli. V renesanci bylo sousoší slavné nejen pro svůj symbolický význam, ale též jako estetický objekt obdivovaný Rafaelem i Michelangelem. Antické sousoší se lvem zakusujícím koně bylo v Praze poprvé citováno na východním průčelí Belvedéru (Paolo della Stella, 1538 - 1550). Suiniho soška zachycuje stav po restaurování sochy v roce 1594 (Ruggiero Bescape), při níž byla doplněna chybějící hlava, která naznačuje, že kůň boj vzdal a odevzdaně očekává svůj konec. Dnešní stav představuje dramatičtější rekonstrukci od Giambologni na níž má kůň otevřenou tlamu.
Bronzová soška (53 cm): nahý Merkur (okřídlená čapka a boty, caduceus)., Prag um 1600#, II, č. 518 s. 46-48., and Postoj sochy je variací na téma Apollóna Belvedérského. Ve Stuttgartu je replika této sošky. Patrně protějšek k sošce Minervy v soukromé sbírce v USA.