Kresba grafitem na papíře (360 x 226 mm). Studie sedící ženské figury, pod ní studie dvou hlav - chlapce a ženy., Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 40-41., and Skizza ženské hlavy typově vychází z antické plastiky.
Kresba perem (106 x 77 mm). Postava sedící ženy na výseči oblouku., Zlatohlávek, Bora 1995#, 212-213, č. k. 77., and Patrně návrh na výzdobu chrámové lodě sv. Zikmunda v Cremoně.
Mědiryt (50 x 35 cm) podle obrazu B. Sprangera (viz: Wien, KM, Spranger, Sine Cerere et Baccho friget Venus)., Fučíková 1997#, I/329, and Rytina významně přispěla k popularitě Sprangerova obrazu.
Mědiryt (366 x 478 mm). Mnohofigurová scéna v krajině s vodním tokem. V popředí uprostřed stojí Sinón se zavázanýma očima, proti němu na břehu klečí na kameni voják ve zbroji (přilba, meč) a podává mu pomocnou ruku. Kolem na obou březích vojáci, na obzoru vlevo opuštěný vojenský tábor a Trójané, kteří táhnou dřevěného koně do města. Vpravo v průhledu mezi skalami oblaka a dvojspřeží se sluneční září., Zlatohlávek 1997#, 173, č. 96., and Do sbírek yískáno roku 1951 (Jindřich Klazar, Praha). Podle G. Battisty Scultori, přerytá deska (Lafreri).
Mědiryt (42, 5 x 28, 5 cm): nahá Kleopatra sedí na posteli a dívá se vzhůru, jednoho hada si drží u prsu, druhého v natažené ruce položené na kolenu., Fučíková 1997#, I/332, and Podle nápisu se jedná o zobrazení díla Adriena de Vries, které se nedochovalo. Pravděpodobně to nebyla plastika, ale kresba nebo reliéf (tedy včetně zobrazení ložnice).
Mědiryt (387 x 570 mm). Figurální scéna v lesní krajině s průhledem na vesnici s mlýnem. Vpravo skupina figur - Amor (křídla, šíp), za ním sedící muž a dívka, (která umírá ?), Satyr a tři ženy (jedna z nich sedí na stromě), před skupinou leží pes. Vlevo v popředí skupina Satyrů a nymf s dětmi, na které se dívá Amor. Za nimi na skále nymfa (?) leží a opírá se o nádobu s vytékající vodou, za ní za kamenem žena která si drží pravou rukou pramen vlasů, a koza (?). Uprostřed v průhledu Helios na slunečním voze taženém dvojspřežím., Zlatohlávek 1997#, 171, č. 94., and Ve sbíkách NG od roku 1952 (zakoupeno ze soukromého majetku). Rytina podle Giulia Romana.
Olej na dřevě (25 x 34, 7 cm). Figurální scéna v sochařském ateliéru, v němž uprostřed výjevu dominuje jakási hora, na ní postava Herkula zápasícího s protivníkem klečícím na zemi., Vlnas 2005, 108-109., and Na obraze je zachycena socha Herkula zápasícího s gigantem. Údajně se jedná o sochařský ateliér Ignáce Platzera, který pracuje na sousoší, které bylo později osazeno na pilotech brány prvního nádvoří Pražského hradu (dnešní plastiky jsou volnými kopiemi původních děl z roku 1902).
Olej na plátně (125, 5 x 97 cm): Sofinisba má korunu na hlavě, šperky a bohaté šaty, tunika je shrnutá, takže odhaluje ňadro. Sedí u stolu, v ruce pohár s jedem. Za ní je klanící se sluha odhalující závěs. and Fučíková 1997#, I/97
Olej na plátně (44 x 53 cm). Scéna v interiéru, pod drapérií na lůžku leží spící Venuše, u její hlavy za závěsem Amor s pozdviženým ukazováčkem a sešpulenými rty., Slavíček 1993#, 249., and Před rokem 1717 ve sbírce Mathea van den Broucke, Dordrecht, potom v nostické sbírce (poprvé doloženo 1738), do NG přebvedeno v roce 1945.
Mědiryt (37, 6 x 25 cm): Amor svazuje provazem klečícího nahého Merkura (okřídlené boty). Před Merkurem leží na zemi jeho okřídlená čapka a caduceus, vedle leží atributy Amorovy - luk a toulec se šípy. Napravo stojí nahá Venuše (draperie přes ruku) a ukazuje pravicí na Merkura. V pozadí vlevo kruhový chránek se sochou Merkura, k níž se vkleče modlí dvě postavy. Před chrámkem zapálený oltář, u něhož obětuje kněžka (plášť přetažený přes hlavu)., Fučíková 1997#, I/324, and Podle doprovodného textu byl mědiryt zhotoven podle ztraceného obrazu Bartholomea Sprangera, podle něhož byla později zhotovena kopie (Rossacher 1981). Pod obrazem je vysvětlující text, jehož první řádka je parafrází Vergiliova slavného verše ze Zpěvů pastýřských: "omnia vincit Amor: et nos cedamus Amori (Verg. ecl. 10, 69). Jelikož se v textu výslovně píše, že Amorovi ustupuje Moudrost (Sapientia), nelze smysl obrazu omezovat na výmluvnost (Kaufmann 1988, 20.77; Fučíková 1997, I/324). Doprovodný text se velmi těsně váže k obrazu a jeho poslední dvouverší vysvětlují scénu s obětníky a Merkurovým chrámem, která je v pozadí: i když se chceme chovat moudře, nakonec stejně podlehneme Amorovi. Kdybychom Merkura chápali výlučně jako ztělesněnou výmluvnost, výjev v pozadí by nedával smysl.