Proteiny jsou základní funkční jednotky biologické buňky. Jejich funkce je do značné míry determinována prostorovou strukturou, která je v buňce, ale i mimo ni, vytvořena v procesu sbalování. Sbalování proteinů jako fyzikální proces lze popsat ve velmi detailní úrovni molekulárně-dynamickými simulacemi, ukazuje se však, že významné vlastnosti sbalování proteinů lze překvapivě dobře popsat pomocí jednoduchých modelů založených pouze na znalosti správné (nativní) struktury proteinu a skutečnosti, že proteiny a jejich složení (sekvence) jsou předmětem biologické evoluce., Michal Kolář., and Obsahuje seznam literatury
Fotodynamická terapie (PDT) nádorových a jiných onemocnění je založena na akumulaci fotodynamicky aktivní látky (sensitizeru) v cílové tkáni. Nádorové buňky jsou následně zničeny pomocí reaktivních forem kyslíku (ROS), které vznikají po ozáření tkáně viditelným zářením, jehož vlnová délka odpovídá absorpčnímu maximu sensitizeru. V současné době jsou vyvíjeny a ověřovány nové, vysoce účinné sensitizery a jejich vhodné přenašeče., M. Huf, H. Kolářová, R. Bajgar, J. Mosinger, M. Strnad., and Obsahuje seznam literatury
Ischemická choroba srdeční ICHS je nejčastějším závažným onemocněním postihujícím obyvatelstvo vyspělých zemí. ICHS způsobuje nejen vysokou nemocnost, ale i vysokou invaliditu a je příčinou 40 % všech úmrtí ve vyspělých zemích. ICHS je klinický projev aterosklerózy koronárních tepen. Usazující se aterosklerotické pláty v koronárním řečišti jsou příčinou sníženého průtoku krve v myokardu. Srdeční sval trpí nedokrevností - ischemií. Klinickým projevem ischemie myokardu je bolest na hrudi - angina pectoris. V současnosti je jednou z mnoha chirurgických metod léčení ICHS i transmyokardiální laserová revaskularizace TMLR. Principem této metody je pomocí ekvivalentních laserových impulsů vytvořit v oblasti levé síně kanálky, jež by obnovily přísun krve do postižené srdeční tkáně., Jaroslav Huynh., and Obsahuje seznam literatury
Jako dobový dokument zde nejdříve přinášíme podstatné části Šafránkova vlastního životopisu, jež vydal vlastním nákladem v roce 1936. Tato, dnes naprosto běžná sebeprezentace vyvolala u starší generace univerzitních fyziků podrážděnou reakci. Důkaz o tom nalezeneme v příslušné (zde rovněž přetištěné) autobiografie Vladimíra Nováka. Je velmi pravděpodobné, že Novák na Šafránka přenesl svou averzi k některým fyzikům starší generace, jmenovitě profesorům Felixovi a Posejpalovi. Třetím dokumentem je ukázka z knihy právě vydané nakladatelstvím Academia, v niž autorka líčí události provázející Šafránkovy přednášky ve Společnosti pro šíření vědeckých a politických znalostí v padesátých letech., Doubravka Olšáková ; úvod redakce společný předchozímu i následnému článku je uveden na straně 338., and Úryvek z knihy [Věda jde k lidu! Academia, Praha 2014, s. 213-217]
Během posledních třiceti let se adaptivní optika proměnila z vysoce sofistikované, nákladné a utajované technologie v běžnou součást pozemských teleskopů, mikroskopů, laserových systémů či nastupujících systémů pro satelitní komunikaci. Podívejme se na základní principy této revoluční metody a přibližme si její historický vývoj., In the last thirty years adaptive optics has transformed from a highly sophisticated, expensive and obscure technology into common components for earth-bound telescopes, microscopes, laser systems or in emerging systems for satellite communication. Let’s take a closer look at the basic principles of this revolutionary method and its historical development., Jan Pilař., and Obsahuje bibliografické odkazy