Patogeny lýkožroutů (kůrovců) zahrnují široké spektrum druhů z různých skupin od prvoků, mikrosporidií a hub až po zelené řasy. Napadené jedince lze poznat až na základě pitvy a analýzy pod mikroskopem, nevykazují žádné vnější projevy onemocnění. U většiny druhů patogenů navíc neznáme konkrétní vlivy na napadené jedince, snad s výjimkou nemocí rozkládajících tukové těleso, kdy dochází k úhynu hostitele během přezimování nebo v požerku. Často se uvádí možný význam patogenů pro využití v biologickém boji proti kůrovcům, praktická aplikace je však stále problematická vzhledem ke kryptickému způsobu života brouků pod kůrou a obtížné (i nákladné) kultivaci., Pathogens of bark beetles (Scolytinae) include a broad spectrum of species from different groups of protozoa, microsporidia and fungi to green algae. Individuals with infection can only be recognized after dissection and microscopic analysis; they show no external signs of disease. In addition, we don't know the effects of most pathogen species on the infested individuals, perhaps with the exception of diseased decomposing fat body, which leads to the death of the host during hibernation or in the breeding system. Potential use of pathogens in biological control against bark beetles is often discussed in the literature, but practical application is still problematic due to the cryptic nature of beetles' life under the bark and difficult (and expensive) cultivation of pathogens., and Karolina Lukášová, Jaroslav Holuša.
Flóra velkých měst je ve srovnání s okolní krajinou druhově bohatá. Cílem výzkumu, který proběhl ve 32 velkoměstech střední a západní Evropy, bylo zjistit, které faktory ovlivňují výskyt rostlin ve městech a kolik druhů a které rostou v sedmi vybraných sekundárních městských biotopech. Ukázalo se, že garnitura zavlečených druhů, zejména archeofytů, je ve všech městech velmi podobná, a to bez ohledu na klimatické podmínky. Synantropizace flór tedy vede ke vzrůstající podobnosti mezi flórami měst; hlavní rozdíly ve složení jednotlivých městských květen tak způsobují ostrůvky přirozené a polopřirozené vegetace., The flora of large cities is very rich in species. During our research in 32 central and western European cities in four climatically defined zones, we aimed at the floristic inventories of 7 largely man-made habitats, such as historical squares, main boulevards, recently disturbed ruderal sites, abandoned sites with perennial vegetation, city parks, residential areas with blocks of flats or with family houses. Based on the data collected, we tried to identify factors responsible for the high species richness and taxonomic composition of city floras. Our results show that the pool of alien species is quite similar in all cities studied and that introductions of alien species reduce the differences between the floras of particular cities. Consequently, the differences are mainly due to remaining patches of natural and semi-natural habitats, which harbour indigenous species., and Zdeňka Lososová, Jiří Danihelka.
Cosmic reionization, which took place in the first billion years after the Big Bang, was a major event in the cosmic history. This transformation of all neutral hydrogen to ionize was probably caused by the first stars, galaxies and quasars. However, a direct proof of which sources were dominant is still missing. Dr. Ivana Orlitová from the Institute of Astronomy of the CAS reviews results of the serach for ionizing sources in both distant and nearby Universe, and presents a recent discovery of starforming galaxies that show signs of strong ionizing activity. and Ivana Orlitová.
Text se věnuje nutnosti jednoznačného vymezení pojmů v souvislosti s eutanazií, zabývá se lékařskou etikou a tradicí, na níž je postavena (tato etika nemůže být vydána zcela na pospas aktuálně panujícím myšlenkovým proudům ve filosofii), rozebírá uvažování některých sekulárních bioetiků, kteří pošlapávají důstojnost člověka. Zdůvodňuje také, proč je třeba právě dnes připomínat akci eutanazie za nacismu, a zdůrazňuje nezbytnost širokého pohledu na celou problematiku, která nemůže být vyřešena pouhým sterilním racionálním uvažováním. Podrobně se zabývá historií holandského modelu eutanazie od jeho počátku až do dnešních dnů a upozorňuje na evidentní kluzký svah. (Jsou zde uvedeny i poznámky k citovanému článku dr. Hříbka v daných souvislostech.), The text focuses on the need for a straightforward defining of concepts in connection with euthanasia; it concerns itself with medical ethics and the tradition on which it is built (such ethics cannot be left to the tender mercies of the dominant currents of thought in contemporary philosophy); it examines the reflections of certain secular bio-ethicists who ride roughshod over the dignity of man; it demonstrates why it is necessary, particularly today, to remind ourselves of the practice of euthanasia during Nazism; and it emphasises the indispensability of a broad view of the whole question, which cannot be resolved by mere sterile rational reflection. It looks in detail at the history of the Dutch model of euthanasia from its beginning to the present, and it draws attention to the self-evident slippery slope. (Remarks are made here on an article by Dr. Hříbek, cited in the given context.), and Marta Munzarová.
Někteří zástupci třídy hmyzu patří k chladově nejodolnějším organismům na Zemi. Přežijí podchlazení až pod -50°C nebo kompletní zmrznutí (přeměnu tělní vody na led). Dokonce je dokážeme, jako celé komplexní organismy, téměř neomezeně dlouho skladovat v kapalném dusíku. Výzkum principiální podstaty této výjimečné schopnosti hmyzu může přinést poznatky využitelné pro praktické technologie kryokonzervace biologického materiálu., Some insects are to the most cold-tolerant organisms on Earth. They survive supercooling down to -50°C or complete freezing (transition of body water to ice). Moreover, we can store the insect organism in its whole complexity in liquid nitrogen almost indefinitely. Research on the principles behind this exceptional ability of insects can provide knowledge that will be useful for the development of practical protocols for the cryopreservation of biological material., and Vladimír Košťál.
Nebezpečným, ale mezi studenty oblíbeným pokusem demonstrujícím explozivní chemickou reakci je vhodit kousek kovového sodíku do vody. Každý učitel chemie ví, že výbuch nastává kvůli uvolňování tepla při přechodu elektronů z kovu do vody, přičemž vzniká pára, hydroxid a vodík, který se může vznítit. Plyny vznikající na rozhraní mezi kovem a vodou by ale měly od sebe tyto reaktanty oddělit a tím reakci potlačit. Jak to, že k výbuchu přesto dochází? Pomocí záběrů ultrarychlé kamery a molekulových simulací se podařilo odhalit dosud neznámý primární mechanismus explozivní reakce alkalických kovů ve vodě. Poté, co elektrony přejdou z alkalického kovu do vody, vytvoří se na jeho povrchu značně veliký kladný náboj. Kvůli vzájemnému odpuzování těchto nábojů dojde k takzvané coulombické explozi, kdy s povrchu ohromnou rychlostí vylétají kousky kovu do vody. Tím se reaktanty efektivně promíchají, což je podmínkou výbuchu., Throwing a piece of sodium into water is a dangerous, but popular experiment demonstrating an explosive chemical reaction. Every chemistry teacher knows that during the explosion heat is released when electrons move from the metal to water generating water vapor, hydroxide, and hydrogen which can ignite. Gases generated at the interface between the metal and water should, however, separate the reactants and thus quench the explosion. How is it possible that the explosion can nevertheless take place? Thanks to pictures from an ultrafast camera and molecular simulations researchers from the Institute of Organic Chemistry and Biochemistry found a hitherto unknown primary mechanism of the explosive reaction of alkali metals in water. When the electrons move from the metal to water, the former acquires a large positive charge. Repulsion between these charges leads to a Coulomb explosion with metal spikes shooting into water. This leads to effective mixing of reactants thus enabling the explosion., and Pavel Jungwirth.
The aim of this article is to explain the role of educational and training programmes that represent both the key labour market policy tool increasing labour force employability and the lifelong learning policy tool contributing to the lifelong learning concept. On the basis of the exploration of wide range of related literature, statistics and research studies we describe existing types and goals of educational and training programmes which are used as key measures of public policy in different countries. At the same time we reflect the role of these programmes in current changing economic and social conditions and their link to the principles of flexicurity policy. and Markéta Horáková.
This new project of the Institute of Physics of the CAS is a Widening Excellence, Twinning project aimed at boosting the scientific excellence and technology-transfer capacity in advanced scintillating materials of the Institute of Physics from the Czech Academy of Sciences by creating a network with four other partners: CERN, Institute Lumière Matière - Université Claude Bernard Lyon 1, Università degli Studi di Milano - Biocca and Intelligentsia Consultants. and Jana Olivová.
Komunikace mezi buňkami mnohobuněčného organismu je nezbytná k zajištění přežití organismu, správné funkce tkání a orgánů, tvorby energie, růstu a vývoje. Bílkoviny sekretované z buněk jsou hlavními molekulami, které zprostředkovávají mezibuněčnou komunikaci na malé i velké vzdálenosti. Většina sekretovaných bílkovin je z buněk uvolňována cestou přes endoplasmatické retikulum a Golgiho aparát. Vývoj nových laboratorních technik pro studium sekretovaných bílkovin umožnil v posledním desetiletí studovat a popsat sekreci mnoha typů buněk., Communication among cells in a multicellular organism is fundamental for the correct functioning of organs and tissues, energy production, growth and development, to assure survival and reproduction of the organism. Proteins secreted by cells are principal molecules for intercellular communication at both short and long distances. Most of the secreted proteins are released through the endoplasmic reticulum – the Golgi pathway. The significant development of analytical techniques for detection of secreted proteins in the last 10 years has enabled us to explore the secretion of various cell types., and Helena Kupcová Skalníková.