Primární chirurgická léčba ovariálního karcinomu má zásadní význam jak stagingový, tak léčebný, umožňující u časných stadií rozlišit pacientky s velmi nízkým rizikem recidivy onemocnění, u kterých může být upuštěno od adjuvantní chemoterapie. V případě vyšších stadií je standardní léčebnou modalitou kombinace radikální operační léčby s adjuvantní chemoterapií. Zásadní vliv na celkové přežití u operovaných pacientek má velikost ponechaného nádorového rezidua. Cílem operační léčby by tak mělo být nulové (mikroskopické) reziduum. Extendované chirurgické výkony (resekční operace na kličkách střevních, splenektomie, resekce jater, odstranění peritonea bránice atd.) u pokročilých stadií onemocnění vyžadují multioborovou spolupráci. Z dostupných dat jasně vyplývá, že nejlepší výsledky operační léčby jsou u pacientek operovaných v onkogynekologických centrech., Completeness of the primary surgical staging in early-stage ovarian cancer has a strong impact on the prognosis and it could distinguish between low and high risk patients for the recurrence of the disease. The standard treatment of advanced-stage ovarian carcinoma includes radical cytoreductive surgery which aims at removing a visible tumor followed by platinum-based chemotherapy. Complete resection is achieved when no macroscopically visible residual tumor is left. The prognostic value of complete debulking on overall survival has been confirmed. In patients presenting with extensive metastatic tumor spread, complete tumor resection may require extensive upper abdominal surgery, including procedures such as diaphragm resection or peritonectomy, splenectomy, or partial liver resection. These extended surgical procedures require a multidisciplinary approach. The patients being treated in onco-gynecological centers have a higher chance to achieve complete tumor resection., Jaroslav Klát, and Literatura 20
Cíl: Narkolepsii objektivizuje test mnohočetné latence usnutí (Multiple Sleep Latency Test, MSLT) nálezem průměrné latence usnutí ≤ 8 min a ≥ 2 spánky s časným nástupem REM spánku. Cílem studie bylo zhodnotit přínos opakování MSLT při podezření na narkolepsii, když první MSLT narkolepsii nepotvrdilo. Soubor a metodika: Jedná se o retrospektivní studii výsledků MSLT u nemocných vyšetřených pro narkolepsii v Centru pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN za sledované období 13 let. Studie analyzuje 39 dospělých nemocných s podezřením na narkolepsii, kterým bylo v průběhu roku provedeno dvakrát MSLT a u nichž první výsledek nesplňoval kritéria narkolepsie, a 42 nemocných, jejichž první MSLT odpovídalo narkolepsii. Výsledky: Devatenáct nemocných mělo první MSLT negativní a druhé pozitivní a u 20 nemocných první i opakované MSLT nesplnilo diagnostická kritéria narkolepsie. Tyto skupiny se navzájem a také vzhledem k nemocným se stanovenou diagnózou při prvním MSLT lišily v latenci REM spánku během noční polysomnografie. Latence usnutí prvního MSLT předpovídá výsledek opakovaného MSLT (p < 0,001). Senzitivita jednoho vyšetření MSLT proti dvěma MSLT je 82,4 % a negativní prediktivní hodnota prvního nepotvrzujícího MSLT je 48,7 %. Závěry: Při podezření na narkolepsii a neprůkazném nálezu při vyšetření MSLT je přínosné toto vyšetření opakovat., Aim:Narcolepsy is confirmed if the MSLT (Multiple Sleep Latency Test) shows the mean sleep latency of ≤8 min and ≥2 episodes of sleep with early onset of REM sleep. The aim was to assess the value of repeated MSLT in subjects with suspected narcolepsy after the first MSLT failed to confirm narcolepsy. Patients and methods: This is a retrospective study of the MSLT results in adult patients examined for narcolepsy at the Sleep and Wake Disorders Center of the Department of Neurology, First Faculty of Medicine and General University Hospital in Prague during a 13-year period. The study analysed 39 adults with suspected narcolepsy who underwent second MSLT in a course of one year after their first MSLT results failed to meet the criteria for narcolepsy, and 42 patients whose initial MSLT was consistent with narcolepsy. Results: In 19 patients, the first MSLT was negative, while the second was positive. In 20 patients, both the first and repeated MSLT failed to meet the diagnostic criteria for narcolepsy. These groups differed from one another and from patients diagnosed with the first MSLT in REM sleep latency during nocturnal polysomnography. Sleep latency in the first test is predictive of the outcome of the repeated MSLT (p < 0.001). Sensitivity of one MSLT compared to two is 82.4%, and negative predictive value of the first non-confirmatory test is 48%. Conclusions: It is useful to repeat testing in patients with suspected narcolepsy and inconclusive MSLT., and K. Šonka, L. Pazderová, J. Bušková, M. Pretl, S. Dostálová, T. Vorlová, J. Piško, E. Maurovich-Horvat, L. Plchová, J. Volná, I. Příhodová, D. Suchá, S. Nevšímalová, D. Kemlink
Chronická obstrukční plicní nemoc je velmi závažným onemocněním se vzrůstající incidencí. CT vyšetření plic umožňuje zhodnotit plicní parenchym a posoudit jeho změny. Při posuzování změn u plicního emfyzému je třeba hodnotit oblasti snížené denzity plicní a destrukce plicní tkáně, přičemž obraz má často relativně typický charakter v závislosti na nejvíce postižené anatomické části plíce. Vhodnou metodou pro posouzení závažnosti emfyzému je plicní denzitometrie, při níž se hodnotí zastoupení oblastí se sníženou denzitou a tato hodnota sama o sobě má často větší výpovědní hodnotu než funkční plicní testy. Druhou metodou pro zhodnocení emfyzému plicního je plicní volumetrie, zejména pro potřeby eventuální volumredukční terapie. V tomto směru má velký přínos zejména vyšetření plicních objemů na skenech v nádechu a výdechu., Chronic obstructive pulmonary disease is a severe condition with increasing frequency in population. CT examination is able to assess morphological characteristics of pulmonary tissue and its changes. The main pathologies visible on CT scans are decreased tissue attenuation and lung tissue destruction. Apart from conventional CT description, two new methods can contribute to CT evaluation. First is lung tissue densitometry that measures percentage of low attenuation areas (LAA%) in lungs. This parameter often seems to be more sensitive than functional pulmonary tests. Second is lung volumetry This method is very important especially for volume reduction therapies (either surgical or endoscopical)., Jiří Beneš Jr., Jiří Votruba, and Literatura
Cíl studie: Vzácnou variantou mnohočetného myelomu je nesekretorická forma (NSMM), charakterizovaná absencí detekovatelné M-komponenty v séru a/nebo v moči a s tím související obtížné stanovení diagnózy a posléze i sledování průběhu onemocnění. Cílem práce bylo zhodnocení přínosu stanovení sérových hladin volných lehkých řetězců ve skupině nemocných s NSMM. Název a sídlo pracoviště: III. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc. Materiál a metody: Vyšetřený soubor tvořilo 6 nemocných splňující konvenční kritéria NSMM, sérové hladiny volných lehkých řetězců (VLŘ) byly stanovovány systémem FreeliteTM. Výsledky: Patologické sérové hladiny volných lehkých řetězců κ nebo λ a jejich vzájemného poměru – indexu κ/λ byly detekovány u 4 nemocných, a to v kvantitě umožňující pravidelné sledování průběhu onemocnění pomocí systému FreeliteTM, zatímco u 1 nemocného byly sérové hladiny VLŘ v mezích normy a v 1 případě s poklesem obou VLŘ pod normální mez. Závěr: Stanovení sérových hladin volných lehkých řetězců umožňuje u části nemocných s NSMM detekovat sekreci lehkých řetězců, což vede k reklasifikaci nemocných s NSMM na formu sekretorickou a stává se nenahraditelným vyšetřením pro sledování vývoje onemocnění., Objective: The rare variant of multiple myeloma is nonsecretory form (NSMM), characterized by the absence of detectable M-component in serum and/or in urine, and associated with difficult diagnostics and monitoring of the disease. Settings: Department of Internal Medicine III, Olomouc University Hospital. Material and methods: The examined group consisted of 6 patients meeting the conventional criteria of NSMM. Serum free light chain (FLC) levels were determined by FreeliteTM system. Results: Pathological serum levels of FLC κ or λ and their mutual ratio – κ/λ ratio were detected in 4 patients, in quantity enabling regular monitoring of the course of the disease by FreeliteTM system. In one patient serum levels of both FLC were in normal ranges, and in one case with suppression of both FLC below the normal limit. Conclusion: The serum FLC assessment enables to detect the light chain secretion in part of NSMM patients. It leads to the reclassification of NSMM patients to secretory form and becomes irreplaceable for the disease monitoring., Pika T., Minařík J., Lochman P., Bačovský J., Ščudla V., and Lit.: 10
Cieľ: Cieľom prieskumu bolo zistiť prevalenciu a rizikové faktory hypertenzie bieleho plášťa (WCH) u detí. Metodika: Formou retrospektívnej štúdie sme analyzovali zdravotné záznamy 140 detí (36 dievčat, 104 chlapcov) s vysokým krvným tlakom nameraným v kardiologickej ambulancii, u ktorých bolo vykonané 24-hodinové ambulantné monitorovanie krvného tlaku (ABPM) a určený typ hypertenzie. Hypertenzia bola diagnostikovaná, keď bol systolický a/alebo diastolický krvný tlak meraný auskultačnou technikou ≥ 95. percentil pre pohlavie, vek a výšku. WCH bola definovaná ako priemerná hodnota krvného tlaku v ambulancii nachádzajúca sa v percentilovom pásme hypertenzie a hodnota tlaku krvi počas 24-hodinového monitorovania ambulantného tlaku nachádzajúca sa v pásme normálnych hodnôt krvného tlaku. Výsledky: V skupine 140 detí bola potvrdená prítomnosť WCH u 51 detí (36,4 %) – 13 dievčat a 38 chlapcov. Z celkového súboru sa WCH vyskytovala u 36,1 % zaradených dievčat a 36,5 % zaradených chlapcov. Systolický TK sa v kardiologickej ambulancii nachádzal nad 95. percentilom, diastolický TK pod 90. percentilom. Väčšina pacientov s WCH bola vo veku 15 – 19 rokov (80,4 %) a v pásme od 3. do 90. percentilu BMI (72,5 %). U pacientov prevládala negatívna rodinná anamnéza hypertenzie (54,9 %) a zriedkavé návštevy kardiologickej ambulancie (2-4x). Krvný tlak v ambulancii merala deťom výlučne sestra. Záver: Zistenie prevalencie WCH a jej rizikových faktorov je u detí významné, pretože prevažuje názor, že v detskom veku je WCH predispozíciou k trvalej hypertenzii. Na základe zistení rizikových faktorov, môžeme vykonávať prevenciu WCH., Aim: The aim of this study was to find out the prevalence and risk factors of white coat hypertension (WCH) in children. Methods: We realized the retrospective study and analyzed records of 140 children (36 girls, 104 boys) with high blood pressure measured in cardiology outpatients' clinic, to whom a 24-hour ambulatory blood pressure monitoring (ABPM) was made and the type of hypertension was specified. Hypertension was diagnosed when systolic and/or diastolic blood pressure measurements with auscultatory technique were ≥ 95th percentile for sex, age and height. White coat hypertension (WCH) has been defined as mean blood pressure (BP) readings in outpatients' clinic being located in the hypertensive range while 24-hour ambulatory blood pressure monitoring is in the normal range. Results: In the group of 140 children the presence of WCH was confirmed in 51 children (36,4 %) - 13 girls and 38 boys. WCH occurred in 36,1 % of girls and 36,5 % of boys in the total sample of respondents. Systolic BP in cardiology outpatients' clinic reached the value above the 95th percentile, diastolic BP below the 90th percentile. The most patients with WCH were 15 – 19 years old (80,4 %) and in 3rd - 90th percentile of BMI (72,5 %). Patients prevailed negative family history of hypertension (54,9 %) and fewer visit (2-4 times) of cardiology outpatients' clinic. Blood pressure of children was measured exclusively by a nurse in this outpatients' clinic. Conclusion: Determination of the prevalence of WCH and its risk factors in children is important because of prevailing opinion that WCH in children is predisposition in permanent hypertension. Based on the detection of risk factors, we can implement prevention of WCH., Anna Ovšonková, Daniela Kubisová, and Literatura
Úvod a cíl práce: V souvislosti s ekonomickými aspekty poskytované zdravotnické péče se dostává do popředí otázka použití sterilních nebo nesterilních tzv. vyšetřovacích rukavic při provádění výkonů na hranici invazivity a při diagnostických procedurách. Cílem práce je zhodnotit přítomnost bakteriálních mikroorganismů na povrchu nesterilních vyšetřovacích rukavic v počtu umožňujícím relevantní statistické zpracování získaných výsledků. Byly stanoveny dvě hypotézy: H0: jednorázové nesterilní rukavice nemůžeme pro zvýšené riziko nozokomiální nákazy považovat za bezpečné při provádění vyšetřovacích postupů a drobných chirurgických výkonů u imunokompetentních pacientů. H1: jednorázové nesterilní rukavice můžeme považovat za bezpečné z hlediska možného rizika nozokomiální nákazy při provádění vyšetřovacích postupů a drobných chirurgických výkonů u imunokompetentních pacientů. Materiál a metody: Byly vyšetřeny mikrobiologické stěry z povrchu 3000 nesterilních bezpudrových vyšetřovacích rukavic standardní metodou kultivace na živných půdách. Výsledky, diskuse a závěr: Ke zpracování výsledků u obligátně patogenních mikroorganismů byla použita statistická metoda klasického testu hypotézy o parametru binomického rozdělení proti jednostranné alternativě. Statistické zpracování výsledků získaných mikrobiologickým vyšetřením primokultur nám dovoluje zamítnout hypotézu H0 a potvrdit hypotézu H1. Na druhou stranu nález obligátně patogenního mikroorganismu methicilin citlivého zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus) vykultivovaného metodou vyočkování v jediném ze všech vzorků rukavic již nedovoluje zamítnout hypotézu H0., Preface and Task Objective: With respect to economic aspects of providing medical care, the issue of using sterile versus nonsterile "examination" gloves in operations verging on invasivity and in diagnostic procedures has been gaining increasing attention. This article's objective is evaluation of presence of bacterial microorganisms on the surface of nonsterile examination gloves in quantities that allow valid statistical result assessment. Two hypotheses were proposed: H0: disposable nonsterile gloves may not be considered safe for increased risk of nosocomial infection in examinations or minor surgeries in immunocompetent patients. H1: disposable nonsterile gloves may be considered safe from the point of view of possible risk of nosocomial infection in examinations or minor surgeries in immunocompetent patients. Materials and Methods Used: The microbiological surface smears of 3,000 talc-free nonsterile examination gloves were tested using common cultivation method - inoculation on culture media. Results, Arguments and Conclusions: A conventional statistical hypothesis test method on the binomial parameter distribution against a monomial alternative was applied to process the results for obligatory pathogenic microorganisms. Statistical evaluation of the results from primary cultivation microbiological examination allows to reject hypothesis H0 and validate hypothesis H1. On the other hand, the finding of obligatory pathogenic microorganism of methicillin-sensitive staphylococcus aureus grown through inoculation in a single sample of all glove samples does not any longer allow to reject hypothesis H0., Petra Telekesová, Ladislav Dzan, and Literatura
Úvod: Prognostický význam laboratorních parametrů asociovaných s postižením jater byl prokázán v mnoha studiích, nicméně jen málo prací sleduje prediktivní vliv jaterních enzymů u akutních koronárních syndromů (AKS). Cílem naší práce bylo zjistit prognostický vliv abnormalit funkčních jaterních testů u pacientů hospitalizovaných pro AKS s manifestním srdečním selháním. Metodika a výsledky: Z celkového souboru 8 818 pacientů v registru AHEAD (Acute Heart Failure Database) bylo vybráno 359 pacientů s diagnózou AKS a dostupnými hodnotami aspartátaminotransferázy (AST), alaninaminotransferázy (ALT), alkalické fosfatázy (ALP) a gamaglutamyltransferázy (GGT). Výskyt abnormálních hodnot zkoumaných laboratorních parametrů v našem souboru byl následující – AST u 71,3 %, ALT u 55,2 %, ALP u 11,7 % a GGT u 31,8 % pacientů. S krátkodobou (30denní) celkovou mortalitou byly významně asociovány abnormální hodnoty AST a ALT, zatímco dlouhodobou celkovou mortalitu signifikantně ovlivňovaly abnormality AST, ALP a GGT. Závěr: I přes vývoj moderních biomarkerů myokardiální ischemie zůstává role funkčních jaterních testů díky jejich snadné proveditelnosti a cenové dostupnosti v diagnostice infarktu myokardu nezastupitelná. Jak však naznačují výsledky naší studie, neméně důležitý je i jejich prediktivní význam., Introduction: The prognostic significance of the laboratory parameters associated with hepatic impairment has been proven in many studies. However, only a few of them focused on the predictive value of liver enzymes in acute coronary syndromes (ACS). The aim of our study was to evaluate the prognostic significance of abnormal liver function tests in patients hospitalised with ACS and concomitant acute heart failure. Methods and results: Of 8,818 patients included in the AHEAD (Acute Heart Failure Database) registry, 359 patients had ACS on admission and complete records on aspartate aminotransferase (AST), alanine aminotransferase (ALT), g‑glutamyltransferase (GGT), and alkaline phosphatase (ALP) serum levels. The incidence of abnormalities was as follows – AST in 71.3%, ALT in 55.2%, ALP in 11.7% and GGT in 31.8%. A significant association with short‑term (30-day) mortality was found in AST and ALT. A significant influence of AST, ALP and GGT was found in the case of long‑term mortality. Conclusion: Despite the development of modern myocardial ischaemia biomarkers, the role of liver function tests due to their high accessibility and affordability remains irreplaceable. As indicated by our study, the predictive value of liver enzymes is also highly important., and Vyskočilová K., Špinarová L., Špinar J., Vítovec J., Littnerová S., Mikušová T., Pařenica J., Jarkovský J.
Karcinom štítné žlázy je nejčastější endokrinní malignita a jeho incidence v posledních letech roste v Evropě i v ostatních částech světa. Nárůst incidence se týká hlavně diferencovaných mikrokarcinomů, nádorů (velikosti do 10 mm) a nízkorizikových karcinomů, velikosti do 20 mm. Léčba diferencovaného karcinomu štítné žlázy zahrnuje podání tyreoablační aktivity radiojódu dostačující buď k navození dlouhodobé remise nebo k úplnému vyléčení nemocných. V poslední době je snaha snížit podávanou aktivitu radiojodu − využívat efektivnějších, šetrnějších, méně invazivních a levnějších procedur, které jsou schopny zaručit optimální léčebný postup při zachování nejlepší kvality života nemocných. Na Klinice nukleární medicíny a endokrinologie v Motole jsme vytvořili počítačový program pro individuální výpočet doporučené aktivity radiojódu, který umožní aplikovanou aktivitu optimalizovat na základě klinických a laboratorních dat pacientů. Algoritmus programu odráží současnou indikační praxi; správnost implementace byla testována jednak na vzorku současných pacientů a jednak na retrospektivních datech ve výzkumné databázi kliniky., x, Jaroslav Zimák, Petr Vlček, Kateřina Personová, Kateřina Táborská, Jan Vejvalka, and Literatura
Monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS) je benigní onemocnění, jehož dlouhodobý průběh však může vyústit v maligní zvrat. V roce 2006 byla pracovníky Mayo kliniky představena nová klasifikace MGUS, založená na 3 základních rizikových faktorech pro zvrat MGUS do malignity – typu monoklonálního gradientu, jeho kvantitě a poměru lehkých řetězců v séru. V naší práci jsou pilotně analyzována data z českého registru monoklonálních gamapatií – RMG, a to z dosud zadaných 616 pacientů s MGUS s ohledem na vyšetřené, výše uvedené rizikové faktory. Výstupem je popisná statistika existujícího souboru, která tvoří vstupní informace pro další sledování a analýzy., Monoclonal gammopathy of undetermined significance is a benign disorder, which long term outcome could be malignant transformation. Several risk factors of malignant transformation of MGUS have been identified. In this work we analyze data from 616 patients from Czech monoclonal gammopathies registry RMG. Outcome of this work is the basic descriptive analysis of existing set of the patients which creates the basis for future follow-up and analysis., Radocha J., Maisnar V., Sandecká V., Vávrová J., Spáčilová J., Tichý M., Hájek R., Friedecký B., Malý J., and Lit.: 7
Východiska: Systematické review (SR) představuje v kontextu s přístupem a filozofií Evidence-Based Healthcare (EBHC) nejvýznamnější a nejhodnotnější typ studie v rámci úrovně vědeckých důkazů. Hallux valgus (HV) patří mezi nejčastější deformity v oblasti přednoží. SR, zabývající se vlivem operace HV na chůzi, kvalitu života, spokojenost a současně i bolest, ve světovém písemnictví chybí. Cíle: Hlavním cílem tohoto propedeuticky zaměřeného článku bylo poukázat na význam SR v rámci přístupu EBHC a přiblížit rigorózní a systematickou metodiku jeho tvorby příkladem dílčích výsledků SR zaměřeného na hodnocení efektu operační korekce deformity HV. Metodika: Nejprve jsme formulovali review otázku a specifikovali kritéria pro zařazení a vyloučení primárních studií do SR. Protokol SR jsme vypracovali pomocí softwaru, vyvinutého Joanna Briggs Institute pro tvorbu SR. Systematické vyhledávání publikovaných i nepublikovaných primárních studií zahrnovalo 3 kroky: 1. Iniciální vyhledávání v Medline, Embase a Cinahl; 2. sekundární vyhledávání v 13 databázích; 3. prostudování referenčních seznamů relevantních studií. Vyhledávali jsme randomizované kontrolované studie (RCT) bez časového omezení a ve všech jazycích. Výsledky: Celkem jsme nalezli 2412 studií a odstranili 767 duplikátů. Na základě dvoufázového hodnocení relevance a kritického hodnocení metodologické kvality studií pomocí standardizovaného hodnotícího nástroje JBI-MAStARI bylo zařazeno 27 RCT. V současné době probíhá extrakce výsledků pomocí standardizovaného nástroje JBI-MAStARI a příprava dat na meta-analýzu. Dílčí výsledky ukázaly nejednotnost použitých metod k hodnocení bolesti a spokojenosti pacientů po operaci HV v zahrnutých RCT. Závěry: SR představují velmi významné pojítko mezi vědeckými důkazy a jejich implementací do klinické praxe. Evidence-Based přístup je možné použít ve všech oblastech, v nichž se tvoří kvalitní primární vědecké důkazy., Background: Systematic review (SR), as secondary research is in the context of Evidence-Based Healthcare (EBHC) classified as the most important and valuable type of publication within the level of evidence hierarchy. Hallux valgus (HV) is a common forefoot deformity. In the current literature, there is no SR which has reviewed the effect of HV surgery on gait, pain or function in the global evidence. Aim: Main aim of this propedeutically focused paper was to highlight the importance of SR within EBHC approach and explain rigorous and systematic methods of its development by example of partial results of the SR focusing on evaluation of the effect of the hallux valgus surgery. Medhods: Firstly, we formulated an answerable review question and specified inclusion and exclusion criteria. Protocol of the SR was prepared using soware developed by Joanna Briggs Institute for SR preparation. Systematic search of published and unpublished studies included three steps: 1. Initial search in Medline, Embase and Cinahl; 2. secondary search in 13 databases; 3. hand-search in the reference lists of relevant papers. We have searched randomized controlled trials (RCT) in any date and language. Results: We found 2412 papers and deleted 767 duplicates. en a paper retrieval according to inclusion and exclusion criteria and critical appraisal of methodological quality were done using standardized critical appraisal instruments JBI-MAStARI. 27 RCT were included into SR. Currently, we are extracting data using JBI MAStARI and preparing them for meta-analysis. Partial results showed heterogeneity of used method for evaluation of pain and patient satisfaction aer HV surgery in included RCT. Conclusions: SR is a very important link between scientific evidence and their implementation into clinical practice. Evidence-Based approach can be used in all areas with high quality of primary scientific evidence., and Jitka Klugarová, Miloslav Klugar, Jana Marečková