Diagnostika sclerosis multiplex (SM) sa opiera o dôkaz diseminácie ochorenia v priestore a v čase pri vylúčení iných neurologických ochorení, ktoré môžu byť svojím klinickým priebehom a rádiologickým nálezom SM veľmi podobné. Kým vytvoreniu kritérií na splnenie daných požiadaviek diagnostiky SM sa venuje velká pozornosť, kritériá pre diferenciálnu diagnostiku SM ostávajú v pozadí. Na druhej strane MR kritériá pre disemináciu SM v priestore dosahujú vysokú špecificitu (89%) u tých pacientov, ktorí mali vylúčené iné neurologické ochorenia. Pomerne často vidíme v MR nálezoch nešpecifické poškodenie bielej hmoty mozgu, pre ktoré nemáme jednoznačné vysvetlenie. Sú diagnostickým problémom, umožňujú MR podporu velkého počtu ochorení, a takýmito nálezmi sa doposiaľ užívané kritériá nezaoberajú. Zároveň sa pri MR vyšetrení stretávame s nálezmi demyelinizačných lézií, ktoré svojou veľkosťou a uložením v bielej hmote mozgu pripomínajú SM, ale napr. vek pacienta alebo priebeh jeho klinických ťažkostí nezapadajú do vzorca niektorej z foriem SM (obr. 1A,B). V kontexte uvedeného môžu byť MR nálezy netypické pre SM alebo typické pre iné ochorenia nápomocné v procese diferenciálnej diagnostiky a manažmente pacientov s podozrením na SM. Európska skupina expertov nazvaná MAGNIMS (Magnetic resonance neťwork in multiple sclerosis) definovala na základe vedeckých výskumov a dôkazov práve takéto skupiny ochorení a pre praktickú názornosť i zdôraznenie ich významu sú označené červenou zástavkou., Diagnosis of Multiple Sclerosis (MS) relies on the evidence of disease dissemination in time and space at the exclusion of other neurological diseases that may clinically or radiologically mimic MS. While the establishment of criteria to meet the requirements of the diagnosis of MS is given múch attention, the criteria for differential diagnosis of MS remain in the background. On the other hand, MRI criteria for dissemination in space is of high specificity (89%) in those patients who had ruled out other neurological diseases. Quite often we see in the MRI findings a nonspecific white matter damage, for which we háve no clear explanation. There are a diagnostic problems with it, enabling MRI support for a large number of diseases and šuch findings háve not yet been engaged in the criteria used. Simultaneously on MRI seans we meet with the findings of demyelinating lesions suggestive of MS with their measurement and localisation in the white matter, but for example the age of a patient or his clinical course does not fit the pattern of anyforms of MS (Fig. 1A,B). In the context written above, the MRI findings atypical for MS or typical for other neurological diseases may be helpful in the process of diíferential diagnosis and management of patients with suspected MS. The European group of experts called MAGNIMS (Magnetic Resonance Network in Multiple Sclerosis) defined on the basis of scientific research and evidence exactly this group of diseases, and for practical illustration and highlighting their significance they are marked with red flags., Daňová M, Klímová E., and Literatura 30
Distribution of a word across contexts has proved to be a very useful ap- proximation of the word’s meaning. This paper reflects on the recent attempts to enhance distributional (or vector space) semantics of words with meaning composition, in particular with Fregean compositionality. I discuss the nature and performance of distributional semantic representations and argue against the thesis that semantics is in some sense identical with distribution (which seems to be a strong assumption of the compositional efforts). I propose instead that distribution is merely a reflection of semantics, and a substantially imperfect one. That raises some doubts regarding the very idea of obtaining semantic representations for larger wholes (phrases, sentences) by combining the distributional representations of particular items. In any case, I reject the generally unquestioned assumption that formal semantics provides a good theory of semantic composition, which it would be desirable to combine with distributional semantics (as a theory that is highly successful on the lexical field). I suggest that a positive alternative to the strong reading of the distributional hypothesis can be seen in the philosophy of inferentialism with respect to language meaning. I argue that the spirit of inferentialism is reasonably compatible with the current practice of distributional semantics, and I discuss the motivations for as well as the obstacles in the way of implementing the philosophical position in a computational framework., Ukázalo se, že rozložení slova napříč kontextem je velmi užitečným přiblížením významu slova. Příspěvek se zabývá nedávnými snahami o rozšíření sémantiky slov s významovou skladbou, zejména pak o fregovskou kompozici. Diskutuji o povaze a výkonu distribučních sémantických reprezentací a argumentuji proti té tezi, že sémantika je v určitém smyslu identická s distribucí (což se zdá být silným předpokladem kompozičního úsilí). Místo toho navrhuji, aby distribuce byla pouze odrazem sémantiky a podstatně nedokonalým. To vyvolává určité pochybnosti o samotné myšlence získat sémantické reprezentace pro větší celky (fráze, věty) kombinací distribučních reprezentací jednotlivých položek. V každém případě, Odmítám obecně nezpochybnitelný předpoklad, že formální sémantika poskytuje dobrou teorii sémantické kompozice, kterou by bylo žádoucí kombinovat s distribuční sémantikou (jako teorie, která je na lexikálním poli velmi úspěšná). Navrhuji, že pozitivní alternativu k silnému čtení distribuční hypotézy lze vidět ve filozofii inferenciality s ohledem na jazykový význam. Tvrdím, že duch inferenciality je přiměřeně slučitelný se současnou praxí distribuční sémantiky a diskutuji o motivacích i překážkách ve způsobu implementace filosofické pozice do výpočetního rámce. které by bylo žádoucí kombinovat s distribuční sémantikou (jako teorie, která je na lexikálním poli velmi úspěšná). Navrhuji, že pozitivní alternativu k silnému čtení distribuční hypotézy lze vidět ve filozofii inferenciality s ohledem na jazykový význam. Tvrdím, že duch inferenciality je přiměřeně slučitelný se současnou praxí distribuční sémantiky a diskutuji o motivacích i překážkách ve způsobu implementace filosofické pozice do výpočetního rámce. které by bylo žádoucí kombinovat s distribuční sémantikou (jako teorie, která je na lexikálním poli velmi úspěšná). Navrhuji, že pozitivní alternativu k silnému čtení distribuční hypotézy lze vidět ve filozofii inferenciality s ohledem na jazykový význam. Tvrdím, že duch inferenciality je přiměřeně slučitelný se současnou praxí distribuční sémantiky a diskutuji o motivacích i překážkách ve způsobu implementace filosofické pozice do výpočetního rámce., and Radek Ocelák
This paper outlines Jesse Prinz’s theory that emotions represent values by registering bodily changes, discusses two objections, and concludes that Prinz’s theory stands in need of modification: while emotions do represent values, they do not do so in the first place by registering bodily changes, but by processing information about how things we care about fare in the world. The function of bodily changes is primarily to motivate and prepare us for action., Tato práce nastiňuje teorii Jesse Prinze, že emoce představují hodnoty zaznamenáváním tělesných změn, diskutuje o dvou námitkách a dochází k závěru, že Prinzova teorie potřebuje modifikaci: zatímco emoce představují hodnoty, nečiní tak v první řadě registrací tělesných změn, ale zpracováním informací o tom, jak se věci starají o jízdné ve světě. Úlohou tělesných změn je především motivovat a připravovat nás na jednání., and Eva-Maria Düringer
The present paper discusses processes in our world embedded in a dense net of causes and effects. The role of laws of nature is discussed using classical mechanics as an example to demonstrate that the behavior of objects is not determined by laws of nature on their own. Natural processes rather depend on the environment that implies forces and conditions under which these processes occur. These conditions are usually described in mathematical terms using suitable initial or boundary conditions or further constrains. This analysis may seem trivial but has an important consequence. Divine intervention appears not to violate natural laws, rather, new causes are introduced that lead to results that otherwise would not have occurred. A further consequence arises from the complexity of causal nets and the presence of probabilistic processes in our world as one may not be able to determine the causes that led to a certain effect., Příspěvek pojednává o procesech v našem světě v husté síti příčin a následků. Role zákonů přírody je diskutována pomocí klasické mechaniky jako příklad, který demonstruje, že chování objektů není samo o sobě určeno zákony přírody. Přírodní procesy spíše závisí na prostředí, které implikuje síly a podmínky, za kterých tyto procesy probíhají. Tyto podmínky jsou obvykle popsány v matematických termínech za použití vhodných počátečních nebo okrajových podmínek nebo dalších omezení. Tato analýza se může zdát triviální, ale má důležitý důsledek. Zdá se, že božské zásahy neporušují přírodní zákony, spíše se zavádějí nové příčiny, které vedou k výsledkům, ke kterým by jinak nedošlo., and Ralf B. Bergmann
According to the two-dimensional argument against materialism, developed by David Chalmers, the conceivability of zombies entails primary possibility, and the primary possibility of zombies entails further secondary possibility. I argue that the move from the conceivability to primary possibility of zombies is unjustified. Zombies are primarily impossible despite being conceivable if the corresponding phenomenal and microphysical concepts have coinciding primary intensions (refer to the same properties in all possible worlds considered as actual) despite being distinct concepts. But there is no good reason to think that phenomenal and microphysical concepts cannot have coinciding primary intensions despite being distinct concepts. As I argue, this conclusion follows from reflection on special cognitive features of phenomenal concepts.