This paper aims to move the debate over the status of the conflict between emotion and judgement forward by refuting three implicit claims: that conflict between emotion and judgement is always to be avoided; that any conflict should always be resolved and, moreover, that it should be resolved immediately; that judgement should usually take priority in any resolution. Refutation of these three claims leads to recognition of the wide variety of different cases of conflict between emotion and judgement; examination of these cases is aided by consideration of the social context in which the conflicts occur., Cílem tohoto příspěvku je přesunout diskusi o stavu konfliktu mezi emocemi a úsudkem dopředu vyvrácením tří implicitních tvrzení: že vždy je třeba se vyhnout konfliktu mezi emocemi a úsudkem; že každý konflikt by měl být vždy vyřešen a navíc by měl být vyřešen okamžitě; tento rozsudek by měl mít obvykle přednost v každém usnesení. Odmítnutí těchto tří tvrzení vede k uznání širokého spektra různých případů konfliktu mezi emocemi a úsudkem; zkoumání těchto případů je podporováno zvážením sociálního kontextu, ve kterém se konflikty vyskytují., and Chloë FitzGerald
The article reflects on influential views of the mind that come from cognitive science and seem to undermine the traditional philosophical view that the mind is simply unified and transparent to itself. Specifical y, the modularity thesis is presented, along with its important modifications and criticisms, suggesting that the apparent unity can be ascribed only to higher cognition, if at all. Various theories of why the mind seems to be unified while being composed of autonomous modules are discussed. The overview results in the conclusion that our linguistic capacity plays a prominent role in the unity of the mind., Článek reflektuje vlivné pohledy na mysl, které pocházejí z kognitivní vědy a zdánlivě podkopávají tradiční filosofický názor, že mysl je jednoduše sjednocená a transparentní. Specifická y, modulační práce je představena, spolu s jeho důležitými modifikacemi a kritiky, navrhnout, že zdánlivá jednota může být připisována jen k vyššímu poznání, jestliže vůbec. Diskutovány jsou různé teorie, proč se mysl zdá být sjednocená, zatímco jsou složeny z autonomních modulů. Výsledkem je závěr, že naše jazykové schopnosti hrají v jednotě mysli významnou roli., and Martin Vraný
Based on the data series of the annual reference crop evapotranspiration (ET0) and the amount of irrigation water (IR) from 1970 to 2013 in the Luhun irrigation district, the joint probability distribution of ET0 and IR is established using the Gumbel-Hougaard copula function. Subsequently, the joint probability, the conditional joint probability, and the conditional return period of rich−poor encounter situations of ET0 and IR are analysed. The results show that: (1) For the joint probabilities of rich−poor encounter situations of ET0 and IR, the asynchronous encounter probability is slightly larger than the synchronous encounter probability. (2) When IR is in rich state or ET0 is in poor state, the conditional joint probability is larger, and the conditional return period is smaller. (3) For a certain design frequency of ET0, if the design frequency decreases, the conditional joint probability of the amount of irrigation water will decrease, therefore the encounter probability of them will decrease. (4) For a certain design frequency of the amount of irrigation water, if the design frequency decreases, the conditional joint probability of ET0 will increase, thus the encounter probability of them will increase.
Rationality requires you to intend to do what you believe you ought to do. This is a rough formulation of the requirement I call ''Enkrasia''. This article presents a precise formulation. It turns out to be complicated, and the article also explains the need for each complication., Racionalita vyžaduje, abyste měli v úmyslu dělat to, co si myslíte, že byste měli dělat. To je hrubá formulace požadavku, který nazývám ,,Enkrasia''. Tento článek představuje přesnou formulaci. Ukázalo se, že je to složité a článek také vysvětluje potřebu každé komplikace., and John Broome
Hyperurikémia v súčasnosti predstavuje novší uznávaný rizikový faktor pre kardiovaskulárne ochorenia. Údaje o jej prevalencii u nás a o jej liečbe doposiaľ v našej populácii sme presne nemali. Z literárnych údajov však vieme, že prevalencia hyperurikémie je rôzna v závislosti od rasových a geografických rozdielov a vyskytuje sa medzi 4–40 %. V hospitalizačných podmienkach jej prevalencia predstavuje približne 7 % a slúži ako dôležitý prediktor mortality, zvlášť pre zlyhanie srdca. Podľa Framinghamských údajov jej relatívne riziko predstavuje až 25 % pre kardiovaskulárne ochorenia, koronárnu chorobu srdca a mortalitu pre všetky príčiny. Z epidemiologického sledovania Zrkadlo Slovensko sme hodnotili hyperurikémiu zo vzorky 20 000 pacientov z ambulancií praktických lekárov na získanie približného obrazu o tomto novšom rizikovom faktore. Kľúčové slová: epidemiológia – hyperurikémia – kardiovaskulárne ochorenia – liečba, Hyperuricaemia represents nowaday the new risk factor for cardiovascular diseases. Prevalence data and its treatment in our patient´s population are still missing. Literature data shows, that its prevalence differs in various populations significantly from 4 % up to 40 % with race and geographical means. In the hospital population its prevalence is about 7 % and represents the important predictor of hospital mortality, e.i with heart failure. From the Framingham data relative risk was estimated of 25 % for cardiovascular diseases, coronary heart disease and all-course mortality. From the epidemiologic survey Mirror Slovakia hyperuricaemia was evaluated from the sample of 20 000 patients from the primare care physicians in order to see the picture on this newer risk factor. Key words: cardiovascular diseases – epidemiology – hyperuricaemia – therapy, and Andrej Dukát, Peter Sabaka, Ján Gajdošík, Marjan Vrbnjak, Oliver Tlčimuka, Peter Gavorník, Ľudovít Gašpar, F. Šimko
Epilepsia je u žien pomerne často spojená s poruchami reprodukčných funkcií, ktoré zahŕňajú syndróm polycystických ovárií, hypotalamickú amenoreu a funkčnú hyperprolaktinémiu. Tieto poruchy významne participujú na vysokom výskyte infertility, predčasnej menopauzy, navyše syndróm polycystických ovárií, ktorý sa okrem iného prejavuje metabolickým syndrómom, ohrozuje pacientky aj neskorými následkami, ako sú diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulárne ochorenia vrátane artériovej hypertenzie, gynekologické neoplázie (prsník a endometrium) a v prípade otehotnenia častejším výskytom graviditou indukovanej hypertenzie. Okrem samotnej epilepsie aj antiepileptická liečba môže mať u ženy negatívny vplyv na reprodukciu. V mnohých prípadoch nežiaduce účinky liečby komplikujú život chorého viac než samotné záchvaty. Prírastok telesnej hmotnosti indukovaný liekmi by mohol byť zodpovedný za rôzne endokrinné ochorenia (menštruačné poruchy, syndróm polycystických ovárií, hyperandrogenizmus). Práca rozoberá vplyv vedľajších účinkov jednotlivých antiepileptík na rozvoj metabolických a endokrinných abnormalít. Úloha užívania antiepileptík pri rozvoji reprodukčných a endokrinných porúch bola prvýkrát popísaná Isojärvim v roku 1993. Bol zistený vysoký výskyt polycystických ovárií a/alebo hyperandrogenizmu (43 %) u žien užívajúcich valproát, ktorý bol jednoznačne vyšší než u žien užívajúcich iné antiepileptiká. Výsledky v literatúre sú dosť kontroverzné. Práca podáva prehľad súčasných poznatkov o vplyve epilepsie a antiepileptík na výskyt syndrómu polycytických ovárií, ktorý je u žien s epilepsiou podstatne vyšší (10?25 %) oproti bežnej populácii (4?7 %) a s ním súvisiaceho metabolického syndrómu. V závere sú uvedené odporúčania pre klinickú prax pri liečbe epilepsie žien vo fertilnom veku., Ingrid Dravecká, I. Lazúrová, and Lit. 26