The paper presents a minimal extension of classical logic. The extension covers, mainly, (i) an introduction of legal regulations conceived as specific elements of provisions in legal rules; and (ii) an introduction of the application operation on legal regulations. Such an operation transforms a legal regulation into an empirical proposition describing some desired state of affairs. Moreover, it is assumed that legal arguments may contain two kinds of premises: a) legal regulations; and b) statements of empirical fact as a legal reality. A typical case of b) includes statements expressing the application or non-application of legal regulation in certain circumstances. Due to the distinctions introduced, the extended system of classical logic makes possible to analyse the logical structure of perfect norms as pentatomic. Although such a system is far remote from sophisticated systems of deontic logics, it is almost completely sufficient for lawyers’ practice., Článek prezentuje minimální rozšíření klasické logiky. Rozšíření se týká zejména (i) zavedení právních předpisů koncipovaných jako zvláštní prvky ustanovení právních předpisů; a (ii) zavedení provozu aplikaceo právních předpisech. Taková operace proměňuje právní úpravu v empirický návrh, který popisuje určitý požadovaný stav. Dále se předpokládá, že právní argumenty mohou obsahovat dva druhy prostor: a) právní předpisy; a b) vyjádření empirické skutečnosti jako právní skutečnosti. Typickým případem b) jsou prohlášení vyjadřující aplikaci nebo neuplatnění právní úpravy za určitých okolností. Díky zavedeným rozdílům umožňuje rozšířený systém klasické logiky analyzovat logickou strukturu dokonalých norem jako pentatomickou. Ačkoli takový systém je daleko od sofistikovaných systémů deontické logiky, pro praxi právníků je téměř zcela dostačující., and František Gahér
On the occasion of 80th birthday of an excellent Slovak philosopher Pavel Cmorej, some characteristic features of his work are presented. Cmorej is shown as a solid thinker who always took care of precisely expressing his thoughts. One of his remarkable works is a collection of his philosophical dialogues (published in 2007) where Cmorej’s analysis of various philosophical problems demonstrates his ability to develop analytic philosophy so that (the desirable) English translations of his works would certainly surprise his contemporary world analytic philosophers. and Pavel Materna
The paper aims at a clarification of Frege’s antipsychologism. It analyses Frege’s putting into opposition of logic/mathematics and psychology. It then investigates the historical roots of Frege’s views in Kant’s Critique of Pure Reason and in J. Müller’s and H. von Helmholtz’s physiological psychology. It explicates also how the opposition between Frege’s (third) realm of thoughts and that of representations is rooted in the opposition of a transcendentally understood subject (consciousness) and a naturalistic understanding of an empirical subject (consciousness), as well as its implications in the philosophy of logical positivism/empiricism. Finally, by drawing on Habermas’ linguistico-pragmatically grounded understanding of the lifeworld it shows how that opposition can be overcome and how to understand Frege’s realm of thoughts, Příspěvek se zaměřuje na objasnění Fregeho antipsychologismu. Analyzuje Fregeho uvedení do opozice logiky / matematiky a psychologie. To pak zkoumá historické kořeny Fregeových pohledů v Kantově kritice čistého rozumua v fyziologické psychologii J. Müllera a H. von Helmholtze. Vysvětluje také, jak je opozice mezi Fregeho (třetí) říší myšlenek a reprezentací zakořeněna v opozici transcendentálně chápaného subjektu (vědomí) a naturalistického chápání empirického subjektu (vědomí), jakož i jeho důsledků v filosofie logického pozitivismu / empirismu. Konečně tím, že čerpáme z Habermasova lingvisticko-pragmaticky zakotveného chápání života, ukazuje, jak lze tuto opozici překonat a jak pochopit Fregeovu říši myšlenek., and Igor Hanzel
The paper presents the logical milieu of the Paradox of ravens, identified by Hempel in his Studies in the Logic of Confirmation. It deals with Hempel’s interpretations of Nicod’s criterion of confirmation as well as with its inadmissible consequences. I, subsequently, suggest an epistemological and semantic specification of empirical properties, i.e., of their identity; then I formulate a criterion of the test of properties expressed by empirical hypothesis. Finally, I propose a procedural conception of confirmation by means of the testing procedure schema. The confirmation is, therefore, conceived as an attribute which can be ascribed to a hypothesis through the process of its testing. The methods of testing are central to the hypothesis’s qualifica-tion as confirmed., Příspěvek prezentuje logické prostředí paradoxu havranů, které Hempel identifikoval ve svých studiích v logice potvrzení. Zabývá se Hempelovými výklady Nicodova kritéria potvrzení a jeho nepřípustnými důsledky. Následně navrhuji epistemologickou a sémantickou specifikaci empirických vlastností, tj. Jejich identity; pak formuluji kritérium testu vlastností vyjádřené empirickou hypotézou. Na závěr navrhuji procedurální koncepci potvrzení pomocí schématu testovacího postupu. Potvrzení je proto koncipováno jako atribut, který může být připsán hypotéze v procesu jeho testování. Metody testování jsou ústředním bodem kvalifikace hypotézy jako potvrzené., and Lukáš Bielik
The aim of this paper is to provide a semantic criterion of the difference between indicative and subjunctive conditionals. The criterion is motivated mainly by Stalnaker’s explanation of the difference, which, however, is formulated outside semantics. The Stalnaker-Lewis ''ontic'' semantics for conditionals will be transformed into an epistemic framework which will enable us to view the difference as a semantic one. As a consequence, we will be able to say that indicative and subjunctive conditionals differ in their logics., Cílem příspěvku je poskytnout sémantické kritérium rozdílu mezi indikativními a subjunktivními podmínkami. Kritérium je motivováno především Stalnakerovým vysvětlením rozdílu, který je však formulován mimo sémantiku. Stalnaker-Lewisova ,,ontická'' sémantika pro podmínky bude transformována do epistemického rámce, který nám umožní vnímat rozdíl jako sémantický. V důsledku toho budeme schopni říci, že indikativní a subjunktivní podmínky se liší ve své logice., and Vít Punčochář
The paper deals with the conception of languange Early Ludwig Wittgenstein presented in work Tractatus logico-philosophicus. It discusses also a very important relation between natural language and ideal one - for this purpose, the category ,,Zeichen'' and the relation between ,,Zeichen'' and ,,Symbol'' is analyzed., Příspěvek pojednává o pojetí jazyků Early Ludwig Wittgenstein v práci Tractatus logico-philosophicus. Zabývá se také velmi důležitým vztahem mezi přirozeným jazykem a ideálním - pro tento účel je analyzována kategorie ,,Zeichen'' a vztah ,,Zeichen'' a ,,Symbol''., and Antonín Dolák
The paper accounts for options of a useful application of modern logic to the discourse of normative disciplines. We map (selectively) a developement of interplay between logic on the one hand, and the normative discourse on the other hand in the 20th century. We find inspiration in theories explicating the notion of institutional (social) facts and appeal to a category of conative normative facts in order to successfully account for a structure of normative reasoning. It is suggested that an interiorization and acceptance of an imperative by its addressee creates a conative fact. Complex conative facts are construed as complex explicit attitudes. Logical relations among a variety of conative attitudes are taken as consequences of their different meaning. Moreover, we emphasize the importance of several praxeological principles for explaining reasoning based on norms and normative facts. and František Gahér
Systems of axioms for elementary logic we can find in textbooks are usually not very transparent; and the reader might well wonder how did precisely such a set of axioms come into being. In this paper we present a way of constituting one such non-transparent set of axioms, namely the one presented by E. Mendelson in his Introduction to Mathematical Logic, in a transparent way, with the aim of helping the reader to get an insight into the workings of the axioms., Systémy axiomů pro elementární logiku, které můžeme najít v učebnicích, nejsou obvykle příliš transparentní; a čtenář by se mohl divit, jak přesně vznikl takový soubor axiomů. V tomto příspěvku představujeme způsob, jak vytvořit jednu takovou netransparentní sadu axiomů, a to transparentní způsob, který předložil E. Mendelson ve svém Úvodu do matematické logiky , s cílem pomoci čtenáři nahlédnout do fungování axiomů., and Jaroslav Peregrin
This paper focuses on the theory of deduction, developed by the Czech logician Pavel Tichý. Research on deduction in Tichý’s logic is still not very advanced. Tichý’s own deduction system is a generalization of Gentzen’s natural deduction and although it is an interesting topic in itself, I’d rather focus on the theory or philosophy of deduction that motivates Tichý’s choice of deduction system. Some of Tichý’s expressions suggest that in the question of the status of the theory of deduction in logic he held the prevailing modern approach, but this contradicts the fact that most of his writings concern selected problems of logical semantics. Having introduced Tichý’s original conception of deduction, I pay attention to the so called object-conception of logic, which explains the special position of the theory of deduction in his conception., Příspěvek se zaměřuje na teorii dedukce vyvinutou českým logikem Pavlem Tichým. Výzkum o dedukci v Tichém logice stále není příliš pokročilý. Tichý vlastní dedukční systém je zobecněním Gentzenova přirozeného dedukce, a přestože je to samo o sobě zajímavé téma, raději bych se zaměřil na teorii nebo filosofii dedukce, která motivuje Tichého volbu systému odpočtu. Někteří z Tichých výrazů naznačují, že v otázce stavu teorie dedukce v logice zastával převažující moderní přístup, což však odporuje skutečnosti, že většina jeho spisů se týká vybraných problémů logické sémantiky. Po představení Tichého původní koncepce dedukce věnuji pozornost tzv. Objektové koncepci logiky, která v jeho pojetí vysvětluje zvláštní postavení teorie dedukce., and Karel Šebela
The unique relation between logic and truth (protorelation) is crucial for understanding Fregean conception of logic. Frege has an insight that the nature of logic resides in the ''truth'', which he finally locates in the assertoric-force of a sentence. Though Frege admits that assertoric-force is ineffable in ordinary language, he coins in his conceptual notation for such a force a much-disputed sign, i.e., judgment-stroke. In this paper, I will try to demonstrate that judgment-stroke is not adequate for the task its inventor has assigned to it. Accordingly, it is misconceived and inconducive to clarify Frege’s vague insight into the protorelation. The mistake of judgment-stroke for the sign of assertoric-force has its root in Frege’s ignorance of the significant difference between ''judgment'' and assertion'', which will be elucidated at length in the light of Husserl’s theory of ''doxic-modification''. In the end, based on a further elucidation of the activity of assertion, I will advance a tentative interpretation of the vague insight Frege has concerning the protorelation., Jedinečný vztah mezi logikou a pravdou (protorelace) je klíčový pro pochopení logiky Fregean. Frege má pochopení, že podstata logiky spočívá v ,,pravdě'', kterou nakonec nalezne v přísloví věty. Ačkoli Frege připustí, že assertoric-síla je nevýslovná v obyčejném jazyce, on mince v jeho pojmovém zápisu pro takovou sílu hodně-sporné znamení, tj., Rozsudek-mrtvice. V tomto příspěvku se pokusím prokázat, že rozsudek-úder není vhodný pro úkol, který mu jeho vynálezce přidělil. V souladu s tím je nepochopitelné a nevhodné vyjasnit Fregeův nejasný pohled na protorelaci. Chyba úsudku-mrtvice pro znamení assertoric-síla má jeho kořen ve Fregeově neznalosti významného rozdílu mezi ,,rozsudkem a tvrzením '', který bude podrobně objasněn ve světle Husserlovy teorie ,,doxické modifikace''. V závěru, na základě dalšího objasnění činnosti tvrzení, budu postupovat předběžně ve výkladu neurčitého náhledu Fregeho týkajícího se protorelace., and Gao Song