Dokumentární příloha s. 57-71: Text československo-francouzské spojenecké smlouvy z roku 1924 a text přednášky S. Ossuského o této smlouvě z února 1924. Dokumentární příloha s. 78-80: Dokumenty týkající se návštěvy F. Foche v Československu 1923.
The concept of expressivity of a theory or a system ́(for example a system of concepts or - derivatively - of basic expressions) is surely important: a theory (system) is the more expressive the more problems it allows to be solved. We will try to formulate or at least to suggest an explication of this notion. We will, of course, assume that an appropriate explication of the notion of problem has been given., Pojem expresivity teorie nebo systému ́ (např. Systém pojmů nebo - derivativně - základních výrazů) je jistě důležitý: teorie (systém) je výraznější, čím více problémů umožňuje řešit. Pokusíme se formulovat nebo alespoň navrhnout vysvětlení tohoto pojmu . Samozřejmě budeme předpokládat, že byl poskytnut vhodný výklad pojmu problému ., and Pavel Materna
In this paper, I focus on the notion of expressive completeness in Robert Brandom’s Making It Explicit. For Brandom as a normative pragmatist, a theory of meaning is expressively complete if it specifies a human practice that is sufficient to confer on expressions conceptual contents so rich that the very conferring practice can be described by means of these expressions. I put the notion of expressive completeness in contrast with the related, but non-identical notion of self-referentiality of a semantic theory. Further, I examine the position of the concept in Brandom’s philosophical project: I assess the justification Brandom provides for his claim of expressive completeness of the presented theory, and I outline the consequences he can draw for his overall project provided that expressive completeness is achieved. Whether it is actually achieved, remains however an open question., V tomto příspěvku se zaměřuji na pojetí expresivní úplnosti v tom, jak to dělá Robert Brandom. Pro Brandom jako normativní pragmatist, teorie významu je výslovně kompletní jestliže to specifikuje lidskou praxi to je dostačující, aby udělil výrazy pojmový obsah tak bohatý že velmi svěřující praxe může být popsána pomocí těchto výrazů. Pojem expresivní úplnost jsem postavil do kontrastu s příbuzným, ale ne identickým pojmem sebekontroly sémantické teorie. Dále zkoumám pozici konceptu ve filosofickém projektu Brandomu: Posuzuji, že ospravedlnění Brandom poskytuje jeho vyjádření výrazové úplnosti předložené teorie, a nastíním následky, které může čerpat pro jeho celkový projekt za předpokladu, že je dosaženo výrazné úplnosti. Ať už je skutečně dosaženo, zůstává otevřenou otázkou., and Radek Ocelák
The extent (determined by the repellency indices RI and RIc) and persistence (determined by the water drop penetration time, WDPT) of soil water repellency (SWR) induced by pines were assessed in vastly different geographic regions. The actual SWR characteristics were estimated in situ in clay loam soil at Ciavolo, Italy (CiF), sandy soil at Culbin, United Kingdom (CuF), silty clay soil at Javea, Spain (JaF), and sandy soil at Sekule, Slovakia (SeF). For Culbin soil, the potential SWR characteristics were also determined after oven-drying at 60°C (CuD). For two of the three pine species considered, strong (Pinus pinaster at CiF) and severe (Pinus sylvestris at CuD and SeF) SWR conditions were observed. Pinus halepensis trees induced slight SWR at JaF site. RI and RIc increased in the order: JaF < CuF < CiF < CuD < SeF, reflecting nearly the same order of WDPT increase. A lognormal distribution fitted well to histograms of RIc data from CuF and JaF, whereas CiF, CuD and SeF had multimodal distributions. RI correlated closely with WDPT, which was used to develop a classification of RI that showed a robust statistical agreement with WDPT classification according to three different versions of Kappa coefficient.
In this paper I concentrate on evaluating Searle’s concept of external realism as a non-epistemic thesis . Above all, I evaluate the role it plays in our system of beliefs, knowledge and communicative obligations. There are two important questions: (1) whether a return of transcendental philosophy creates a positive alternative to philosophical naturalism (Quine); (2) whether for the same purpose Fraassens’ constructive empiricism suffices., V tomto příspěvku se zaměřuji na hodnocení Searleho konceptu externího realismu jako neepistemické práce. Především hodnotím roli, kterou hraje v našem systému víry, znalostí a komunikačních povinností. Existují dvě důležité otázky: (1) zda návrat transcendentální filosofie vytváří pozitivní alternativu k filosofickému naturalismu (Quine); (2) zda pro stejný účel postačuje Fraassensův konstruktivní empirismus., and Lukáš Zámečník