Ve francouzském Chantilly (asi 30 kilometrů severně od Paříže) se ve dnech 21. až 23. listopadu 2013 konalo sympozium US-EU Frontiers of Engineering (FoE) 2013, jež spolupořádaly Národní inženýrská akademie Spojených států (National Academy of Engineering - NAE) a Evropská asociace inženýrských akademií (The European Council of Academies of Applied Sciences, Technologies and Engineering - Euro-CASE). Konference, jejímž cílem bylo zprostředkovat kontakty a výměnu zkušeností v několika vybraných oblastech, svedla dohromady 60 mladých perspektivních vědců a inženýrů z průmyslu i akademické sféry - 30 z Evropy a 30 ze Spojených států. and Petr Pošík.
Na podzim roku 2012 otevřel Ústav dějin umění AV ČR vlastní Window Gallery, která zaujímá výlohy parteru budovy ÚDU v Husově ulici v Praze. Dá-li se o pěti z nich mluvit jako o „galerii“; zbývající slouží jako „nástěnky“, jež informují o aktivitách ústavu - knižních novinkách, přednáškách, konferencích a časopisu Umění. S nápadem galerie ve výloze přišla dr. Vendula Hnídková, která se zabývala organizací výstav a navázala spolupráci s grafickým a designérským studiem OKOLO. „Vznik galerie souvisí se zvažováním možností, jak prezentovat nejen výsledky práce ústavu, ale i obecně dějiny umění v městském prostoru, pro což se výkladce jednoduše nabízejí,“ vysvětlil ředitel ÚDU AV ČR prof. Vojtěch Lahoda. and Blanka Švédová.
Alternative futures oriented to contemporary global problems solutions and risk management are related to citizens´ability to learn how to become global (cosmopolitan) citizens. Important conditions for that should be analyzed within the processes and conditions shaped by globalization of media and communication. This learning has not been institutionalize so far (as in the education), and it is a result of rather indirect social interaciton. Individuals are embedded into complex network of the global information flows and, at the same time, they are members of their national and local communities. Cosmopolitan individual is a virtual member of a global community. Social analysis with ethical reflection should study with more attention global media as one of the key globalizing actors shaping the public space of communication with the power to farm and deform cosmopolitan participation. and Oleg Suša.
The article argues that the development of genetic technologies has to be critically evaluated from a socio-political economy perspective to establish if, on balance, the benefits of such technologies outweigh their costs and risks. The article illustrates how the current governance of these technoloiges can be seen as "undemocratic" because corporate interests dominate the direcitions in which the technologies are going. When aligned with the underlying socioeconomic power structures globally, these technologies create a situation where the development of science and technology fail to be about the common good. The article begins with a brief overview of neo-liberal globalization. It examines key global institutional arrangements including the World Bank, the Intermnational Monetary Fund, itnernational patenting laws and fee trade agreements. It is argued that in their convergence with the biosciences, these are antithetical to democracy, instead entrensching the interests of corporations, rich elites and rich countries. Finally, some suggestions for reforming the global political economy are presented. and Del Weston.
„S dvorním radou Gustavem C. Laubem, který předevčírem zemřel ve svých 85 letech, odešel vědec světového věhlasu, který se zasloužil o němectví ve zdejší zemi a především v Praze…“ (Bohemia 14. dubna 1923) and Alena Míšková.
Studie pojednává o analýze a navrhovaném řešení problému "hodnotové neutrality" (Wertfreiheit) vědy německým kritickým racionalistou Hansem Albertem. Především Albert odmítá dvě vyhrocené pozice: novopozitivistickou ignoraci hodnotících soudů i jejich existencialistickou adoraci. Naopak se prostřednictvím takzvaných přemosťovacích principů snaží překlenout propast mezi poznáním na jedné straně a rozhodnutím (tj. hodnocením) na straně druhé. V návaznosti na Maxe Webera uznává princip hodnotové neutrality ve vědě, ovšem pouze v oblasti jejího objektového jazyka, neboť věda jako technologický systém výpovědí má pouze informativní, nikoli normativní charakter. To však nevylučuje hodnocení v rovině předmětů (především sociálních) věd a v rovině hodnotové báze (veškerých) věd. Dále se tato studie věnuje otázce hodnoty vědy o sobě a nakonec krátkému seznámení s Albertovým pojetím kritického racionalismu jako návrhu "způsobu života" (Lebensweise), This study deals with the analysis of the question of "Value Neutrality" (Wertfreiheit) in science and proposed solution held by critical rationalist Hans Albert. First of all, Albert rejects two contrasting positions: ignorance of value judgments by logical positivists and the existentialist adoration on the other hand. On the contrary, through the so-called "bridging principles" he seeks to bridge the gap between knowledge on the one hand and the decision (i.e., evaluation) on the other. Following Max Weber he recognizes the principle of value neutrality in science, but only in the area of object-oriented language, for science as a technological system of statements is only informative, not normative. This does not preclude assessment on the level of objects (mainly social sciences) and the level of the value base (all sciences). In addition, this study addresses the issue of the value of science itself, and finally a brief introduction to the concept of critical rationalism that Albert proposed as a possible "way of life" (Lebensweise)., and Jitka Paitlová.
In this issue, we feature an interview with the president of the Academy of Sciences of the Czech Republic (AS CR), Prof. Jiří Drahoš. The interview focuses on funding science and research at AS CR and the methodology that has become the universal tool for distributing money to the whole Czech science as a whole. On the basis of this government-conceived tool, the institutional financial grant for the AS CR should be reduced by about 50 percent by 2012. and Marina Hužvárová.
Martin Heidegger (1889 –1976) svým poukázáním na mathématický charakter novověké vědy vyostřil rozbor její bytnosti prostřednictvím výkladu klíčové části její metody, jež podle něj spočívá v "souvislosti hypo-téza-experiment“. V Heideggerově výkladu experimentální charakter novověké vědy znamená předchůdný metafyzický akt logického stanovení obecného porozumění významu "jsoucna“. Heidegger tedy analyzuje čtyři stupně konceptu "zakoušení“, jenž rozlišuje moderní vědu ode všech starších pojetí "vědy“. Ovšem vše, čeho chce Heidegger dosáhnout, je jasné nahlédnutí do podstaty časového charakteru "existence“., While showing the mathéma-character of modern science, Martin Heidegger (1889–1976) sharpens his analysis of its essence by interpreting the key part of its method, which he claims to consist of the “hypothesis-experiment complex”. In Heidegger’s interpretation, the experimental feature of modern science means the former metaphysical act of logical prescription for the general understanding of the meaning of “being”. Thus, Heidegger analyses the fourfold concept of “experience”, which distinguishes the modern science from all the older conceptions of “science”. Nevertheless, all what Heidegger ultimately tries to achieve, is to gain a clear insight into the essence of the temporal character of “being”., and Aleš Novák.