Olej na plátně (44 x 53 cm). Scéna v interiéru, pod drapérií na lůžku leží spící Venuše, u její hlavy za závěsem Amor s pozdviženým ukazováčkem a sešpulenými rty., Slavíček 1993#, 249., and Před rokem 1717 ve sbírce Mathea van den Broucke, Dordrecht, potom v nostické sbírce (poprvé doloženo 1738), do NG přebvedeno v roce 1945.
Mědiryt (37, 6 x 25 cm): Amor svazuje provazem klečícího nahého Merkura (okřídlené boty). Před Merkurem leží na zemi jeho okřídlená čapka a caduceus, vedle leží atributy Amorovy - luk a toulec se šípy. Napravo stojí nahá Venuše (draperie přes ruku) a ukazuje pravicí na Merkura. V pozadí vlevo kruhový chránek se sochou Merkura, k níž se vkleče modlí dvě postavy. Před chrámkem zapálený oltář, u něhož obětuje kněžka (plášť přetažený přes hlavu)., Fučíková 1997#, I/324, and Podle doprovodného textu byl mědiryt zhotoven podle ztraceného obrazu Bartholomea Sprangera, podle něhož byla později zhotovena kopie (Rossacher 1981). Pod obrazem je vysvětlující text, jehož první řádka je parafrází Vergiliova slavného verše ze Zpěvů pastýřských: "omnia vincit Amor: et nos cedamus Amori (Verg. ecl. 10, 69). Jelikož se v textu výslovně píše, že Amorovi ustupuje Moudrost (Sapientia), nelze smysl obrazu omezovat na výmluvnost (Kaufmann 1988, 20.77; Fučíková 1997, I/324). Doprovodný text se velmi těsně váže k obrazu a jeho poslední dvouverší vysvětlují scénu s obětníky a Merkurovým chrámem, která je v pozadí: i když se chceme chovat moudře, nakonec stejně podlehneme Amorovi. Kdybychom Merkura chápali výlučně jako ztělesněnou výmluvnost, výjev v pozadí by nedával smysl.
Sousoší z pálené hlíny (v. 42 cm). Figura nahého muže připoutaného ke skále, orel mu klove vnitřnosti., Preiss 1979#, 58, č. k. 112., and Modelletto k cínové plastice (signované dílo: J. HAGENAVER INV. ET FEC. 1759, Vídeň).
Kresba (28,6 x 21,1 cm): Spravedlnost (váhy a tasený meč)., Preiss 1991#, 31-32, č. k. 12., and Návrh na fresco stropu knihovního sálu kartouzy v Gamingu (Dolní Rakousy).
Bronzová plastika (v. 59 cm). Stojící nahý muž, přes pravé předloktí přehozena drapérie, v ruce žezlo ukončené orlem, v levé ruce meč, na hlavě přilba., Varcl 1978#., Kotalík 1982#, 126, č. k. 171., and Inspirace sochami Polykleita, zejména sochou Doryfora.
Kresba rudkou (175 x 240 mm). Na jednom listu papíru, na obou stranách, dvě studie, na versu hlava muže s plnovousem., Zlatohlávek, Bora 1995#, 234-235, č. k. 88., and Kopie mužské hlavy podle řeckého hellénistického reliéfu. Patrně studie pro hlavu sv. Pavla v kostele sv. Zikmunda v Cremoně.
Pieter Stevens v letech 1590 - 1591 pobýval v Itálii, kresba je datována rokem 1592, patrně byl tehdy ještě v Římě, protože studie ruin vznikla nepochybně v terénu. Stevens si svůj italský skicář patrně přivezl do Prahy, některé jeho kresby podle antické architektury použil Egidius Sadeler pro svůj cyklus rytin podle antických památek v Itálii (Sadeler 1606, 42, 45, 47). and Kotalík 1982# n. 86
Olej na plátně (221,5 x 92,5 cm): Amor a Psyche v čele svatební tabule, u níž jsou rozesazeni olympští bohové., Pujmanová 2008#, 176-177., and Obraz se do galerie dostal v roce 1945 ze sbírky Erwina Nostitze-Rienecka v Praze.
Kresba: Temperantia, Slavíček 1993#, 195., and Personifikace Mírnosti - jedné z kardinálních církevních ctností. Původně čtyři obrazy - Spravedlnost, Statečnost, Obezřetnost a Mírnost.
Kresba perem (427 x 422 mm). Dole v popředí zahradní parter před hornatou krajinou, Theseus táhne nit odvíjenou Ariadnou, na hlavě má korunu, vznáší se nad hrdinou. Nad Ariadnou žena, alegorická figura, s ratolestí. V druhém plánu zápasící Herkules s kyjem., Preiss 1979#, 52, č. k. 79., and Kresba (značeno VI), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů.