Ve vstupním průchodu dva protilehlé freskové figurální výjevy na čelní stěně směrem do sálu. Vlevo stojící postava, nahá žena, kolem beder drapérie, na hlavě klobouk, v pravici drží hlavu Holoferna, v levé ruce meč (Judita). Vpravo scéna v krajině, v popředí na zemi laň se zlatým parožím, za ně ji drží vousatý muž s vlajícím pláštěm na nahém těle - Herkules a Kerynejská laň., Hosák 1981, s. 225-231., and Třetí z Herkulových hrdinských skutků - chycení Kerynejské laně.
Figurální výjev. V hlavním pásu na severní stěně je zobrazen Orfeus (nahý, plnovous) hrající zvířatům na violu da gamba. Podle mýtu Orfeova hra přilákala nejen nejen lidi, ale i zvířata, stromy a skály. Tento aspekt je zdůrazněn okázalou nesourodostí zobrazené flory a fauny. Vedle mýtických (jednorožec) a divokých zvířat jsou zobrazena i zvířata domácí (pes, koza). Vedle exotických zvířat jako je lev je zobrazena místní fauna (veverka, kamzíci atd.), obdobný charakter má i les, v němž jsou duby, ale i palma. Do výjevu se zakrojuje tympanon dveří, v němž je madailón s portrétem Zachariáše z Hradce, který nesou dva putti. Význam portálu je zdůrazněn tím, že jej rámují iluzivní pilastry. Výjev je součástí ikonografického programu, jehož další části tvoří pás loveckých výjevů na soklu, protějšek k výjevu s Orfeem tvoří výjev se stětím Jana Křtitele a Herodovou hostinou na jižní stěně, na západě a východě jsou personifikace neřestí., Chamonikola 1999#, č. 115., and První reprezentační interiér s antickou tématikou v českých zemích. Orfeus je zobrazen jako kulturní héroj, který svým zpěvem proměnil pustou pláň v "locus amoenus", místo zastíněné stromy, bohaté na vodu a zvěř, což demostrují lovecké výjevy na soklu. Orfeus je s největší pravděpodobností kryptoportétem Zachariáše z Hradce. Objednavatel je zobrazen v medailónu nade dveřmi, takže se dívá na Orfea. Jako analogii a možnou inspiraci této autostylizace lze uvést Bronzinův obraz Cosima I. jako Orfea hrajícího na violu da gamba, jenž je rovněž zobrazený v heroické nahotě. V souladu s touto interpretací jsou zbývající výjevy v místnosti, zatímco výjev s Orfeem symbolizuje především kultivaci přírody, výjevy s Herodem a personifikace nectností názorně demonstrují nutnost kultivace člověka, což je rovněž úkolem ideálního vladaře.
Na západní stěně Lehkomyslnost (jede na vlkovi se zakousnutou husou v tlamě, ve znaku má straku, na helmu pták a nakorouhvi pečeně na rožni), Pýcha (meč v ruce a na hlavě tiáru, jede na koni, pod jehož kopyty je lev, ve znaku má lva, na helmu páv a na korouhvi orel), Prchlivost (jede na medvědovi, napíná luk se třemi šípy, ve znaku má kance, na helmu očkubaného kohouta a na korouhvi klovajícího ptáka). Na východní stěně je Nenáviost (hubená, drží se za nohu, jede na beranovi s drápy a hadím ocasem, ve znaku má štíra, na helmu netopýra a nakorouhvi dva hady), Nestřídmost (jede na praseti, ve znaku má kočku, na helmu sovu a na korouhvi sysla), Lenost (jede na kulhavém oslu, ve znaku má kohouta s kachním zobákem držícího podkovu, na helmu opice s podkovou v ruce), Chlípnost (jede na koni s drápy a medvědíma ušima, ve znaku žába, na helmu kohout, na korouhvi liška). Ve dveřních špaletách dveří na západě ozbrojenec a na severu Alexandr Veliký (štít s gryfem) a král Artuš (štít s trojicí královských korun). Na klenbě jsou rozviliny s groteskami (cvičící postavy, lidské hlavy a koňské hlavy, sova, opice) a erby rodů z Hradce a z Valdštejna., Chamonikola 1999#, č. 115., and Cyklus hříchů je vytvořen podle rytin Heinricha Aldengrevera z roku 1552 (Lejsková-Matyášová 1959).
Zámecká zahrada, ze dvou stran, na jihu a na východě, je při zdech lemována arkádovou kolonádou s přízedními nikami., Richter, V., Telč. Státní zámek a městská památková rezervace, Praha 1953., Kratinová, V., Samek, B., Stehlík, M., Telč: historické město Jižní Moravy, Praha 1992., and Jedna z nejstarších architektonických zahrad v Čechách, vznikla v sedmdesátých letech 16. století na bývalém kolbišti. V přízedních výklencích arkád byly zřejmě původně umístěny busty panovníků.
Na klenbě stropu fresková výzdoba, v podobě imitace tapiserie s bordurou. Figurální výjev: nad schodištěm architektura chrámu s okulem v klenbě, nad schody sedící postava ženy, drží váhy a meč (Spravedlnost), pod ní vlevo sedí na schodech dvě postavy, pod schody sedí muž ve zbroji.
Na stropě fesková výzdoba, technikou grisaille, royvilinz, groteska. and Literatura: Marie Mžyková, Sgrafitová architektonická výzdoba tzv. klenotnice zámku v Telči in: Zprávy památkové péče, Roč. 56, č.5-6 (1996), s.145-153.; Bakalářská práce - Mgr. Jan Salava, Sgrafitová výzdoba Klenotnice a Hodovní síně ve státním zámku Telč, UK, Theologická Fakulta, Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU) Praha 2008.
Místnost, která původně sloužila patrně jako ložnice, je na stěnách vyzdobena sgrafitovou architekturou. Na severní stěně je zavřená brána, lemovaná na obou stranách sloupovou kolonádou. Na východní stěně iluzivní sokl, v záklenku severovýchoního okna iluzivní kroužená klenbička. Na jižní stěně je monumentální brána v podobě antického vítězného oblouku, která vede do haly s křížovou klenbou, na jejímž konci jsou zavřené dveře. Po oboustranách haly otevřená lodžie s kazetovým stropem, nalevo sloup s rovným kladím, napravo arkády s představenými polosloupy. Na západní stěně dveře s iluzivní edikulou tvořenou vousatými hermovkami s košíky s ovocem na hlavě, na košících je kladí, na němž jsou dva draci. Na pravé straně muži putto se znakem Kateřiny z Valdštejna, vztahuje ruku ke košíku s ovocem. Na stropě s iluzivními žebry rozviliny s putti a ptáky., Chamonikola 1999#, č. 116., and Výzdoba podle mědirytin R. Wyssenbacha (Mžyková 1996). Použití techniky sgrafita v interiéru je u nás velmi vzácné.
Kazetový strop s figurální výzdobou. V kayetách putti a antická božstva. Kybelé na zlatém voze (vůz tažený lvy, hradební koruna, dva klíče), Neptun v mušli (delfín, trojzubec, bič), Jupiter na orlu (koruna, blesk, oheň), Juno (žezlo, páv) jako personifikace čtyř živlů - Země, Voda, Oheň, Vzduch.