Nástěnná malba ve štukovém rámu. Figurální scéna v oblaku. Zleva sedící postava Minervy, na hlavě přilba s chocholem, vpravo vousatý stařec (Rozvaha), drží knihu, na které sedí sova s roztaženými křídly, je obklopený párem lvů se dvěma vlky. Při dolním okraji štukového rámu latinský nápis. and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 48.
Malba na stropě zahradního pavilonu, nad iluzivní architekturou průhled do oblak, kde jsou zobrazena olympská božstva., Mádl 2011#, 370, 372., and Autorství je připsáno dvěma italským malířům, kteří zde vytvořili dílo ve stylu tzv. boloňské kvadratury, představující iluzi architektury, nad níž je průhled do volného prostoru. Malba je pokračováním starší boloňské tradice perspektivní iluzivní malby, která byla malířům dobře známá z publikovaných traktátů (Vignola, Le due regole della prospettiva, 1583; Giulio Troili, Paradossi per Pratticare la Prospettiva, 1683).
Na klenbě obdélného sálu, uprostřed, štukový rám (T. Soldati) s malovaným výjevem, alegorie Triumf církve nad pohanstvím, ve čtyřech rozích stropu medailony s alegoriemi - čtyři kardinální Ctnosti. and Neumann 1967#.
Sochařská busta ženy s přivřenýma očima, sovou a hvězdami místo spon. and Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001.
Sochařská busta: Poledne - žena s lotosovými květy na hrudi a ve vlasech., Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001., and Ripa ve své Ikonologii (Ripa 1603, 207) uvádí, že podle Plinia (nat.hist. 13, 17-18) se lotos objevuje na hladině ráno a v poledne se jeho květ rozvine, a proto je lotos atributem poledne.
Sochařská busta: Večer, ve vlasech má křesací ocílku. and Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001.
Malba olejem na plátně (114, 5 x 158, 5 cm): Vestálka Claudia Quinta obětuje u sochy Kybele., Vlnas 2005#, 49., and Obraz patří do série obrazů s námětem ctnostných římských žen. Klaudia Quinta se proslavila svou sebedůvěrou, smělostí a odvahou. Do Říma byla transportována socha Kybelé, ale uvízla v ústí Tibery a ani silní muži nebyli schopní loď uvést do pohybu. Matrona Claudia Quinta oslovila bohyni modlitbou a bohyně způsobila zázrak, když Claudia loď uchopila za lano a loď uvolnila.