Sochařská busta ženy s přivřenýma očima, sovou a hvězdami místo spon. and Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001.
Sochařská busta: Poledne - žena s lotosovými květy na hrudi a ve vlasech., Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001., and Ripa ve své Ikonologii (Ripa 1603, 207) uvádí, že podle Plinia (nat.hist. 13, 17-18) se lotos objevuje na hladině ráno a v poledne se jeho květ rozvine, a proto je lotos atributem poledne.
Sochařská busta: Večer, ve vlasech má křesací ocílku. and Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001.
Lavírovaná kresba perem. Tři nahé ženy, neřesti, Nenávist, Lakomství, Lenost., Samek 2003#, 105-106, 137., and Návrh na nástěnnou malbu pro klenbu Sálu předků na zámku Vranov nad Dyjí.
Na atice průčelí osm postav:, Kunst und Kultur in Wien: http://www.viennatouristguide.at/Palais/stadtpalais/lobkowitz.htm, and 1685 erwarb der Oberststallmeister des Kaisers Leopold I., Graf Philipp Sigmund von Dietrichstein (1651 - 1716), die Häuser, ließ sie abreißen und während der Jahre 1691 - 1694 von Giovanni Pietro Tencalla einen Neubau errichten.Der Bau entsprach jedoch in der Form nicht dem Stil des Hochbarock, und so wurde Johann Bernhard Fischer von Erlach beauftragt, einen kräftigen Mittelrisalit mit hochgezogener Attika, versehen mit Figurenschmuck, einzubauen (Umbauten von 1709 - 1711).Quellen erwähnen das Kärntner Geschlecht der Dietrichstein erstmal 1003. Im Mittelalter erlangte die Familie unter Kaiser Maximilian I. erheblichen Machtzuwachs. 1651 wurden sie in den Grafenstand, 1684 in den Fürstenstand erhoben.
Na strobě mnohofigurální scény, v nichž byli Althanové zobrazení v podobě antických hrdinů., Hosák 1981#, 259-261., and Sál předků, architekti Fischer z Erlachu (1656-1723) nebo Domenico Martinelli (1650-1718), zbudován pro Jana Michala z Althanu, dokončen 1695.
Nástěnná malba na kupoli stropu sálu. V oblacích vůz tažený čtyřspřežím, vůz řídí žena s odhaleným poprsím sedící na kozlíku, na klíně drží snop (Hojnost). Ve voze mladík a dívka. Mladík, génius rodu Althanů, je nahý v rozevláté drapérii, v levici drží plamen, v pravici žezlo, pod jeho nohama je půlměsíc. Dívka drží v levici caduceus a korunu v pravici. V oblacích poletují čtyři géniové? s trubkami, na nichž je upevněn praporec rodu s erbem. Z trubek vycházejí latinské nápisy (v překladu: zásluhy hrdinů / jsou cestou ke slávě / a cvičení ve ctnostech / je cestou k poctám). Pod koly vozu dvě postavy neřestí - Hloupost a Závist. and Samek 2003#, 105-109, obr. 96,
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí Herkules, na zemi leží kyj, zápasí s Nemejským lvem. V průhledu vpravo lernská hydra, vlevo nad Herkulem v oblacích Jupiter a personifikace větrů, v oblacích se vznáší Herkules se štítem, na něhož útočí stymfalští ptáci., Samek 2003#,, and Herkules zde splývá se Samsonem (Herkules lva na rozdíl od Samsona uškrtil, nezranitelná kůže zvířete zůstala neporušená a Herkula po jeho vítězství nad lvem chránila). Letící Herkules je personifikací Síly (V. Orlinski-Raidl in: Samek 2003, 94).