Kolobeh hmôt v zemskéj kôre a na jej povrchu je velmi výrazne ovplyvňovaný fyzikálnymi silami, ktoré na teleso planéty pôsobia zvonku - od účinku vektorov jej vlastného pohybu, cez gravitačné pôsobenie jej obežnice - Mesiaca a blízkych planét, až po fluktuácie prísunu energie z nám najbližšej hviezdy - Slnka. Rozoznanie záznamu týchto vplyvov v horninovom slede a porozumenie im je cestou vedúcou k spresneniu astronomickej časomernej škály a detailnejšiemu poznaniu procesov formovania Zeme a života na nej., Rock cycling both in the Earth‘s crust and on its surface is impressively controlled by physical forces that act on the body of our planet from the outside, i.e. from the effect of its own motion vectors, through the gravity of the Moon and nearby planets to fluctuations in the energy input from our nearest star, i.e. the Sun. The recognition of evidence of these influences in the rock sequence and their understanding is a method used to specify the astronomical time scale and to understand, in detail, processes of formation of the Earth and indeed life on it., Jozef Michalík., and Obsahuje seznam literatury
Magnetické pole Země patří mezi fyzikální parametry životního prostředí, stejně jako veličiny meteorologické - teplota, tlak a vlhkost vzduchu, osvětlení, vítr, koncentrace iontů apod. Je tedy na místě uvažovat o tom, že může působit na živé organizmy včetně člověka podobně jako faktory meteorologické, zčásti též nezávisle na aktivitě sluneční. Meteorologické vlivy jsou známy od pradávna. Zkoumání vlivů geomagnetického pole je však mnohem mladšího data. Vždyť přístroje na spojité registrování intenzity geomagnetického pole byly sestrojeny teprve v 70.-80. letech 19. století, číselné vyjádření geomagnetické aktivity pomocí K-indexů se používá od roku 1932 a další metody hodnocení geomagnetické aktivity vznikly ještě později., Jaroslav Střeštík., and Obsahuje seznam literatury
Družice Suomi-NPP je prototypem nové generace meteorologických družic JPSS. Jejím hlavním přístrojem je VIIRS, navazující na radiometry AVHRR a MODIS družic NOAA/POES, resp. Terra/Aqua. Jeho zcela novou součástí je vysoce citlivý přístroj DNB (Day/Night Band) určený primárně pro noční snímání Země a její atmosféry. Příspěvek dokumentuje citlivost přístroje DNB na několika vybraných příkladech., The Suomi/NPP satellite is a prototype of a new generation of weather satellites, JPSS. Its main instrument is VIIRS, a follow-up instrument of the NOA/POES and Metop AVHRR radiometer, and of the Terra/Aqua MODIS instrument. One of its main advances is a brand new Day/Night Band (DNB), designed primarily for night-time imaging of the Earth and its atmosphere. This short article documents the ultimate DNB low-light sensitivity of several selected cases., Martin Setvák., and Obsahuje seznam literatury
The most common volcanoes on Earth are kilometre-sized scoria cones; conical edifices of pyroclastic material originating from explosive volcanic activity. Interestingly, scoria cones, as known on Earth, have not been observed on any other terrestrial body in the solar system despite the fact that magma degassing, and hence magma fragmentation, has to also occur on these bodies. Why?, Petr Brož., and Obsahuje bibliografické odkazy
Although it is not until we get to Aristotle that we can be absolutely certain of finding a spherical Earth in ancient cosmology, Diogenes Laertios considers it to have been first conceived by Pythagoras and Parmenides. In both cases, however, we in point of fact do not have at our disposal any additional, adequate sources. Nevertheless, the changes that took place in cosmologies between the 6th and 5th centuries BCE suggest that they are the result of a new cosmological concept. This was based on just precisely a spherical Earth being at the center of the spherical heaven – the universe. Moreover, so far as the concept of a spherical Earth was the product of metaphysical speculation, reports by the representatives of the Italian branch of philosophy would be adequate. Due to an insufficient preservation of the works of the early Pythagorean tradition and the significant influence of Parmenides on the thinkers that followed, it can be presumed that it was Parmenides who was the first to visualize a spherical shape for the Earth. and Ačkoli se s kulovitou Zemí můžeme v antické kosmologii s naprostou jistotou setkat až u Aristotela, Diogenés Laertios ji přisuzuje jako prvním Pýthagorovi a Parmenidovi. V obou případech však de facto nemáme k dispozici další adekvátní podklady. Změny, k nimž došlo v kosmologiích mezi 6. a 5. stoletím před naším letopočtem, nicméně naznačují, že jsou důsledkem nového kosmologického pojetí. To se zakládalo právě na kulovité Zemi ve středu sférického nebe – univerza. Pokud byla koncepce kulovité Země navíc produktem metafyzické spekulace, zprávy zmiňující představitele italské větve filosofie budou adekvátní. Vzhledem k nedostatečnému zachování rané pýthagorejské tradice a významnému vlivu Parmenida na následující myslitele se lze domnívat, že právě Parmenidés nahlédl kulovitý tvar Země jako první.