Astronomické atlasy vytvořené dr. Antonínem Bečvářem patří k vrcholům nebeské kartografie padesátých a šedesátých let. Především díky jim byl jejich autor světově uznávaným odborníkem na nebeskou kartografii a v zahraničí dlouho patrně nejznámějším českým astronomem. Jen málo uživatelů jím vytvořených atlasů však znalo Antonína Bečváře osobně. Neměl prakticky žádné osobní kontakty s významnými zahraničními astronomy a i ty písemné byly velmi omezené. Bečvářovy životní osudy provázené nemalými dramaty, zůstávaly vždy v pozadí. Ani dnes neznáme všechny motivy jeho jednání a neznáme ani podrobné příčiny jeho některých zásadních životních zlomů. Loňské sté výročí narození Antonína Bečváře je příležitostí připomenout význam jeho usilovné a úspěšné práce ve prospěch československé astronomie. Pro plné pochopení smyslu Bečvářova žřvota nestačí pouze konstatovat výsledky jeho práce v oblasti nebeské kartografie, nýbrž musíme zhodnotit svědectví dokumentů a pamětníků a posoudit prostředí, v němž pracoval. and Zahrnuje seznam literatury a poznámkový aparát
Článek podává přehled o současném systému operativních meteorologických družic, a to z pohledu technického, legislativně-komerčního a uživatelského. Podrobnější informace jsou zaměřeny především na ty družice, které jsou v současnosti přijímány a využívány v České republice (americké polární družice NOAA, evropská geostacionární družice Meteosat), resp. jejichž nasazení se plánuje během následujícího roku (MSG). Vedle zpracování a využití obrazových dat si článek též všímá i zpracování a využití dat z družicové sondáže atmosféry - jak radiometrické, tak s využitím družic systému GPS. (Vysvětlení všech v článku použitých zkratek viz Příloha), Martin Setvák, Karel Hlavatý, Jan Laštovička., and Součástí článku je Příloha se seznamem použitých zkratek
GNSS meteorology is the remote sensing of the atmosphere (particularly troposphere) using Global Navigation Satellite Systems (GNSS) to deliver information about its state. The two currently available navigation satellite systems are the Global Positioning System (GPS) and the GLObal'naya NAvigatsionnaya Sputnikovaya Sistema (GLONASS) maintained by the United States and Russia, respectively. The Galileo navigation satellite system, which is under supervision of the European Space Agency (ESA), is expected to be completed within the time frame of a few years. Continuous observations from GNSS receivers provide an excellent tool for studying the earth’s atmosphere. The GNSS meteorology has reached a point, where there is a need to improve methods not only to compute Integrated Water Vapor over the GNSS receiver, but also to investigate the water vapor distribution in space and time (4DWVD). Since 2008, the new national permanent GNSS network ASG-EUPOS (98 stations) has been established in Poland. 17 Polish stations equipped with GNSS receivers and uniform meteorological sensors work currently in the frame of the European Permanent Network. This paper presents the concept of the integrated investigations for NRT atmosphere model construction based on the GNSS and meteorological observations from ASG-EUPOS stations., Jarosław Bosy, Witold Rohm and Jan Sierny., and Obsahuje bibliografii
The mountain type of climate, which is typical for the Sudety Mountains, is well known for its rapid and frequent changes in pressure, temperature and humidity. The fluctuations in meteorological parameters cause fast changes of the tropospheric delay, as a correlated value, and in consequence difficulties in GPS heights determination. The tropospheric delay is a function of the meteorological parameters obtained directly from synoptic stations and models. The paper presents the procedure of tropospheric delay estimation on the European Permanent Network and International GNSS Service (EPN/IGS) stations, using meteorological observations from synoptic stations (Wrocław Airport, Śnieżka) of the Polish Meteorology Service (IMGW), stations (Cervena, Praha-Kbely) of the Czech Hydrometeorological Institute (CHMU), and sensors mounted close to the antennas of the permanent GNSS stations (BISK, SNEC, WROC, GOPE). The values obtained from Global Pressure and Temperature (GPT) model were bases for the meteorological data calibration at EPN/IGS stations. The tropospheric delay (Zenith Total Delay - ZTD) on EPN/IGS stations was obtained from Saastamoinen formula and compared with ZTD from EPN solutions., Witold Rohm and Jarosław Bosy., and Obsahuje bibliografické odkazy
Interpretace Země v iónských archaických kosmologiích obvykle pracují s představou ploché desky ležící na vodě nebo vzduchu. Země je v nich zároveň pojímána jako konkrétní těleso umístěné v prostoru univerza. Vzhledem k meteorologické povaze iónských archaických kosmologií se však lze domnívat, že tyto kosmologie obecně nepředpokládaly prostor pod Zemí. Země tak tvořila spodní dimenzi celého univerza, přičemž nebyla považována za kosmické těleso. K zásadní změně došlo až v kosmologii italské větve filosofie, která pojala Zemi i univerzum ve tvaru sféry – tím se Země stala samostatným tělesem. Pokud však ještě předtím zprávy o Anaximandrově iónské kosmologii popisují válcovitou Zemi umístěnou uprostřed kruhů nebeských těles, lze soudit, že to byl právě Anaximandros, kdo jako první pokládal Zemi za kosmické těleso., Interpretations of the Earth in Ionic archaic cosmologies usually revolve around the idea of it being a flat disc lying on water or air. In them, the Earth is also conceived as a concrete body situated in the space of the universe. However, due to the meteorological nature of Ionic archaic cosmologies, we can presume that in these cosmologies space was not generally assumed to exist under the Earth. The Earth, then, constituted the lower dimension of the universe as a whole and was not therefore considered a cosmic body. A fundamental change did not occur until the cosmology of the Italian branch of philosophy, which conceived of both the Earth and the universe as being in the shape of a sphere – meaning that the Earth became a separate body. If however still earlier reports of Anaximander’s Ionic cosmology described a cylindrical Earth located in the middle of the rings of celestial bodies, we might conclude that it was Anaximander who was the first to consider Earth to be a cosmic body., and Die Interpretationen der Erde in ionischen archaischen Kosmologien arbeiten in der Regel mit der Vorstellung einer flachen auf Wasser oder auf Luft liegenden Scheibe. Die Erde wird dort gleichfalls als konkreter Körper im Raum des Universums aufgefasst. In Anbetracht der meteorologischen Natur ionischer archaischer Kosmologien kann jedoch vermutet werden, dass diese Kosmologien im Allgemeinen keinen Raum unterhalb der Erde voraussetzten. Die Erde stellte somit die untere Dimension des gesamten Universums dar, wobei sie nicht als kosmischer Körper angesehen wurde. Eine grundlegende Änderung fand erst in der Kosmologie des italienischen Zweigs der Philosophie statt, in der die Erde sowie das Universums die Form einer Sphäre hatten – dadurch wurde die Erde zu einem selbstständigen Körper. Wenn jedoch noch davor Berichte über die ionische Kosmologie des Anaximandros Beschreibungen einer zylinderförmigen Erde inmitten von Kreisen von Himmelskörpern enthalten, kann daraus geschlossen werden, dass es Anaximandros war, der die Erde als Erster für einen kosmischen Körper hielt.