Družice Suomi-NPP je prototypem nové generace meteorologických družic JPSS. Jejím hlavním přístrojem je VIIRS, navazující na radiometry AVHRR a MODIS družic NOAA/POES, resp. Terra/Aqua. Jeho zcela novou součástí je vysoce citlivý přístroj DNB (Day/Night Band) určený primárně pro noční snímání Země a její atmosféry. Příspěvek dokumentuje citlivost přístroje DNB na několika vybraných příkladech., The Suomi/NPP satellite is a prototype of a new generation of weather satellites, JPSS. Its main instrument is VIIRS, a follow-up instrument of the NOA/POES and Metop AVHRR radiometer, and of the Terra/Aqua MODIS instrument. One of its main advances is a brand new Day/Night Band (DNB), designed primarily for night-time imaging of the Earth and its atmosphere. This short article documents the ultimate DNB low-light sensitivity of several selected cases., Martin Setvák., and Obsahuje seznam literatury
V tomto referativním článku jsou shrnuty některé výsledky studia vlastností monokrystalů Sb2Te3 s příměsemi přechodných kovů, které byly získány v rámci spolupráce kolektivů pracovníků Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a katedry fyziky Michiganské univerzity. Měřením teplotních závislostí transportních koeficientů (Hallova konstanta, elektrický odpor; tepelná vodivost) a magnetické susceptibility byly charakterizovány monokrystaly Sb2-xMxTe3 (M = Mn, V a Cr). Bylo zjištěno, že monokrystaly Sb2-xVxTe3 a Sb2-xCrxTe3 vykazují v oblasti nízkých teplot feromagnetické chování - byly tak připraveny nové typy materiálů, v literatuře označnované jako "zředěné magnetické polovodiče"., Čestmír Drašar, Petr Lošťák, Ctirad Uher., and Obsahuje seznam literatury
This work summarizes the properties of chosen new scintillation and phosphor materials which appeared in the literature during past ten years and corresponding trends in the research and development in the field of the scintillation materials. The most important applications are mentioned as well as they strongly support research activities in this area., Práce sumarizuje vlastnosti vybraných nových scintilačních a fosforových materiálů, které se objevily v literatuře v posledních deseti letech a související trendy ve výzkumu a vývoji v této oblasti, Jsou zmíněny i nejdůležitější aplikace, které výzkumné aktivity stimulují., Vítězslav Jarý, Martin Nikl., and Obsahuje bibliografii
Československý časopis pro fyziku vznikl roku 1951 rozdělením Časopisu pro pěstování mathematiky a fysiky, který vydávala Jednota českých mathematiků od roku 1872. Později, ke konci roku 1968, se Čs. čas. fyz. rozdělil na cizojazyčnou odbornou řadu (B) s modrou obálkou a domácí, populárnější řadu (A) se žlutou obálkou. Je tomu tedy téměř 50 let, co byl tento "žlutý časopis" ustaven. Při listování starými čísly lze najít zajímavé paralely i kontrasty mezi tehdejším a dnešním životem fyzikální obce. Dovolte nám některé úryvky reprodukovat., Vybral Jan Valenta., and Obsahuje 6 vybraných příspěvků
Tak jako společnost se v roce 1969 vzpamatovávala z nárazu do reality spojeneckých tanků, tak i ve žlutém časopise postupně dozněla velká anketa, kriticky hodnotící stav československé fyziky a výzkumu vůbec. V roce 1969 se již řešily praktičtější otázky: jak dál ve vztahu k nedávno založené EFS, příprava moderních učebnic fyziky apod. Objevují se také humorné příspěvky., Jan Valenta., and Článek obsahuje 9 vybraných příspěvků z roku 1969
Príspevok poskytuje osobný pohľad autora na históriu rankingovej a ratingovej agentúry (ARRA) a na niektoré výsledky jej činnosti. Väčšia čásť textu sa zaoberá prípravou správ ARRA o hodnotení vysokých škôl a ich fakúlt, najmä hodnotením zverejneným v decembri roku 2011. Zvyšok textu hovorí o iných prácach ARRA. najmä o faktoroch, ktoré prispeli k úspešnej vedeckej práci súčasných vedeckých špičiek na Slovensku a o porovnaní výsledkov slovenskej vedy s okolitými krajinami a s priemerom OECD. ARRA nedávno identifikovala a analyzovala špičkové tímy v ústavoch SAV. Hoci je to veľmi aktuálna téma, teraz sa ňou nebudeme z priestorovch dôvodov zaoberať a možno sa k nej vrátime neskôr., Ján Pišút., and Obsahuje seznam literatury
Přetiskujeme zde dobový přehled znalostí o charakteru a vlastnostech rentgenového záření, jak jej v roce 1903 podal profesor Bohumil Kučera ve třináctém ročníku Živy na stranách 257-262. Již záhy po Röntgenově epochálním objevu se prokázalo, že jeho paprsky X jsou krátkovlnným elektromagnetickým zářením šířícím se rychlostí světla. Přestože první ohybové experimenty na štěrbinách neposkytovaly ještě jednoznančné a reprodukovatelné výsledky, podařilo se je postupem času zdokonalit a odhadnout pomocí nich vlnovou délku rentgenového záření. V článku je již explicitně řečeno, že hodnoty vlnové délky jsou řádu "molekulárních dimensí". Vidíme tak zřetelně, jak vývoj oboru směroval k von Laueho objevu. and Bohumil Kučera (1874-1921).
Slunce je zdrojem energie pro celou sluneční soustavu a je také hlavním zdrojem světla, ze kterého těží celá pozemská biosféra. Popis cesty kvanta energie vzniklé v nitru Slunce při termojaderné reakci až do jeho atmosféry je neodmyslitelně spojen s několika průlomovými objevy ve fyzice. Jak se zpřesňoval popis fyzikálních jevů, měnily se i možnosti energetického zdroje pro Slunce. Uspokojivého souladu bylo dosaženo až v polovině 20. století., The Sun is the energy source for the whole Solar system. It is also the main source of light, essentially driving all processes in the Earth‘s biosphere. The path of the quantum of light from its origin in thermonuclear reactions all the way to the solar atmosphere is connected to a few breakthroughts in physics. In the past, new discoveries in physics were continuously changing our interpretation of the energy source for the Sun. A satisfactory agreement was not established until the second half of the 20th century., Michal Švanda., and Obsahuje seznam literatury