1 - 7 of 7
Number of results to display per page
Search Results
2. Hroby, pohřby a lidské pozůstatky na pravěkých a středověkých sídlištích, vyd. Radomír Tichý - Ondřej Štulc
- Creator:
- Pavlína Mašková
- Format:
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Univerzita Hradec Králové., Katedra archeologie, archeologické výzkumy, sídliště (archeologie), pohřebiště, pravěk, středověk, excavations (archaeology), settlements, cemeteries, prehistory, middle ages, Česko, Slovensko, Czechia, Slovakia, 8, and 902
- Language:
- Czech
- Description:
- [autor recenze] Pavlína Mašková.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Kamenné suroviny v pravěku
- Creator:
- Antonín Přichystal
- Format:
- Type:
- article, články, model:article, and TEXT
- Subject:
- Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, vědecké práce, geologie, archeologie, pravěk, scientific reports, geology, archaeology, prehistory, 12, and 00
- Language:
- Czech
- Description:
- Antonín Přichystal.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Les v pravěké krajině. II.
- Creator:
- Dreslerová, Dagmar
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Subject:
- les, lesní management, pravěk, holocén, forest, woodland management, prehistory, and Holocene
- Language:
- Czech
- Description:
- Příspěvek je zaměřen na komplexní poznání lesa jako nejdůležitějšího prvku pravěkého hospodářského systému. Přirozené složení lesního porostu a využívání stromů, lesa a lesních produktů jsou zkoumány na základě výsledků pylové, antrakologické a makrozbytkové analýzy, archeologie, etnografie a modelování. Ani jedna ze jmenovaných disciplin však v současné době nemá dostatečné množství jednoznačně interpretovatelných dat, na jejichž základě by bylo možno detailněji rekonstruovat podobu a plošný rozsah holocenního lesního porostu a zejména jeho proměny způsobené následkem lidské činnosti. and The contribution aims at complex study of forest as the most important component of the prehistoric economic system. The natural composition of forest vegetation and the exploitation of trees, forest and forest products are examined on the basis of pollen, anthracological and macro-remains analysis results, archaeology, ethnography and modelling. None of the aforementioned disciplines, however, has at present adequate unambiguously interpretable data that could be used as basis for a more detailed reconstruction of the form and extent of Holocene forest vegetation and in particular its anthropogenic changes.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5. Meteoritic iron artefacts redux
- Creator:
- Zavyalov, Vladimir I. and Terekhova, Nataliya N.
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- meteoritic iron, nickel, bloomery iron, archaeometallurgy, prehistory, Early Middle Ages, meteoritické železo, nikl, svářkové železo, archeometalurgie, pravěk, and raný středověk
- Language:
- Czech
- Description:
- The earliest iron artefacts are often presented as products made of meteoritic iron, which is characterised by its high iron content. However, recent studies have shown that high nickel and iron content cannot be taken as a firm criterion for establishing its meteoritic origin. The most effective tool for helping to specify the elemental composition in such cases is a metallographic analysis. It turns out that the material of many artefacts regarded as having been forged from meteoritic iron could in fact be bloomery iron. An analysis of ample yet scattered evidence suggests that the production of items from meteoritic iron could in fact be irregular and sporadic and Nejstarší železné artefakty jsou namnoze prezentovány jako výrobky z meteoritického železa, jehož typickým rysem je vysoký obsah niklu. Nedávné studie však ukázaly, že vysoké obsahy niklu v železe nelze brát jako pevné kritérium pro stanovení jeho meteoritického původu. Nejúčinnějším nástrojem, který v takových teriál mnoha předmětů, které jsou považovány za výkovky z meteoritického železa, může být ve skutečnosti železem svářkovým. Analýza četné, byť porůznu rozptýlené evidence nasvědčuje tomu, že výroba předmětů z meteoritického železa mohla být ve skutečnosti prostorově nerovnoměrná a sporadická.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
6. Pravěká transhumance a salašnické pastevectví na území České republiky: možnosti a pochybnosti
- Creator:
- Dreslerová, Dagmar
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Subject:
- sezónní pastva, salašnické pastevectví, pravěk, horské hospodaření, pylová analýza, transhumance, summer farming, prehistory, Czech Republic, mountain farming, and palynology
- Language:
- Czech
- Description:
- Horské sezónní pastevectví tvořilo důležitou součást hospodářství mnoha evropských zemí prakticky od počátků zemědělství. V novodobé historii České republiky se praktikovalo ve formě valašského pastevectví zhruba od konce 15. stol. na moravských vnějších západních Karpatech, Hrubém Jeseníku a Kralickém Sněžníku. V Čechách bylo zavedeno až v průběhu 17. stol. v Krkonoších a na Šumavě. Z ostatních horských hřebenů a ze starších období, zejména pravěkých, doklady této činnosti chybějí. Důvod, proč se horské sezónní pastevectví v Čechách objevovalo v tak malé míře, není plně objasněn. Jednou z příčin může být rozlehlost pahorkatin, která umožňovala případnou sezónní pastvu mimo horská území. Horské pylové profily však zaznamenávají indikátory lidského vlivu již na konci doby bronzové a v době železné. V souvislosti s tím je diskutována možnost specifické formy pravěkého a raně středověkého horského zemědělského hospodaření, jehož poznání naráží na limity současné archeologie i palynologie. and Transhumance have formed a significant part of the economy in many regions of Europe. In the modern history of the Czech Republic such a system was practiced in the Moravian Outer Western Carpathians and the East Sudetes Hrubý Jeseník and Kralický Sněžník. It started with the arrival of nomadic shepherds, the Wallachians, in the 15th and 16th centuries and ceased to exist at the beginning of the 20th century. In contrast, in Bohemia transhumance has been almost unknown despite the fact that the whole of Bohemia is surrounded by mountain ranges. The only exceptions were so-called “mountain cabin farming” (Baudenwirtschaft) in the Krkonoše Mountains, introduced in this region by Alpine woodcutters in the late 17–19th centuries, and animal husbandry in the Šumava Mountains taking place at the same time. The reason why the mountain summer farming was not practiced in Bohemia on a bigger scale is not fully understood. Environmental rather than cultural factors may be behind it; both transhumance and summer farming may be practiced in inland uplands. In this context the possibility of a specific form of prehistoric/early medieval mountain farming system is discussed as well as the limitations of its detection in archaeological and palynological records.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7. Pravěké osídlení, půdy a zemědělské strategie
- Creator:
- Dreslerová, Dagmar, Kočár, Petr, and Chuman, Tomáš
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Subject:
- pravěk, osídlení, půdy, půdní úrodnost, environmentální proměnné, obilniny, prehistory, soils, soil quality, settlement pattern, environmental conditions, and cereals
- Language:
- Czech
- Description:
- Příspěvek se zabývá a) vztahem pravěkého osídlení k půdám na území dnešních Čech, b) vztahem mezi obilninami pěstovanými v pravěku a vybranými parametry přírodního prostředí, zejména půdní produktivity, na území celé České republiky. Vztahy archeologických období a půdních typů se dají na úrovni makroregionu rozdělit do čtyř skupin, které v zásadě odpovídají vývoji pravěkého orebního zemědělství. Všechny zemědělské kultury přednostně využívaly oblasti kvalitních půd, ale byly schopné hospodařit i na půdách s nižší kvalitou. Silná vazba osídlení a nejlepších orebně zemědělských půd přestává platit v průběhu mladší fáze starší doby bronzové, ale opět se projevuje v závěru pravěku zejména v době stěhování národů. Nejdůležitější environmentální proměnnou, která ovlivňuje složení pravěkých souborů pěstovaných obilnin je kvalita půdy. To je nejvíce patrné na poměru pěstovaných pšenic a ječmene: s klesající půdní kvalitou stoupá podíl ječmene a klesá podíl pšenic. Ačkoliv ekologické nároky pravěkých obilnin nejsou známy, ukazuje se, že prospívaly za podobných podmínek jako dnešní odrůdy a strategie pravěkého zemědělství byla podobná dnešním neindustriálním zemědělským komunitám, to znamená dosažení stabilní úrody pomocí vhodného výběru optimálních plodin vzhledem k lokálním podmínkám. and The study deals with: a) the relationship between prehistoric settlement and soil within the territory of today’s Bohemia, b) the relationship between cereals grown in prehistory and selected parameters of the environment, specifically the soil productivity, throughout the territory of the whole Czech Republic. The relations between archaeological periods/cultures and soil types on the level of macro-region can be divided into four groups generally corresponding the development of prehistoric arable agriculture. All prehistoric cultures using arable farming as the main subsistence strategy settled preferentially high-quality soil regions. However, they were able to farm on lower quality soils, too. The strong bond between settlement and the best arable soils ceased to apply during the later phase of the Early Bronze Age but it reappeared at the end of prehistory, especially during the Migration period. The most important environmental variable influencing the composition of cereals preserved within prehistoric macroremains assemblages is the quality of soil. This is manifested by the proportional representation of cultivated wheat and barley: as the soil quality goes down, the ratio of barley increases, while wheat decreases. Though the environmental demands of prehistoric cereals are not known, it turns out, that they thrived under similar conditions as current varieties and, moreover, the strategy of prehistoric arable farming was similar to present-day non-industrial farming communities, e.g. the stable yield was achieved through adequate choice of optimal crops corresponding local conditions.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public