The International Year of Astronomy 2009 (IYA2009) celebrates not only Galileo Galilei’s innovative work in telescopic observational astronomy, but also the year that Johannes Kepler’s paradigm-setting work Astronomia Nova - which he wrote in Prague - was published. This, Kepler’s magnum opus contains the results of the astronomer’s ten year investigation of the motion of Mars and records the discovery of the first two of the three principles known as Kepler’s Laws of Planetary Motion. and Luděk Svoboda.
The A, B, C an K "constants" are estimated in the solar vicinity from the gradients of U, V linear velocity components in the X, Y plane. We found differences between the very young /age < 5x10^7 years/ and moderately old /age > 2x10^8 years/ stars. The non-circular motions of the very young stars are interpreted as the result of the expansion of the local system.
V následujícím přehledu přinášíme čtenářům seznam astronomické literatury, která vyšla v letošním roce. Jde o 16 titulů, které pokrývají astronomii od klasických pozorování po nejmodernější kosmologické teorie. Pokud nechcete knihy shánět složitě v kamenných obchodech, je možné je objednávat elektronicky. Dnes funguje řada internetových obchodů, k těm spolehlivým patří například KOSMAS (www.kosmas.cz) nebo NVA (www.nv.cz), které jsou na astronomickou literaturu speciálně zaměřeny., Petr Kulhánek., and Obsahuje 16 titulů
The International Workshopo on Astronomical X-Ray Optics took place in Prague during the second week of December 2010. Its goal was to present and discuss recent and forthcoming technologies for future X-ray astronomy missions, with an emphasis on IXO of ESA/NASA/JAXA. These missions require development mostly of innovative technologies, and invited speakers discussed the possibilities, results obtained so far, and new ideas in detail. It is ovious that the requirements of future large space X-ray astronomy missions are so demanding that they need a truly interdisciplinary approach through wide international collaboration. The technologies will include X-ray optics based on Si wafers, advanced glass forming for precise X-ray optics, but also other possible technologies, as well as related advanced metrology, measurements and tests. and Jana Poledniková.
Cílem projektu Mimosa je zjistit podrobnosti o dynamice těch umělých družic pohybujících se v těsné blízkosti Země, ve výškách od 150 do 1000 km. Praktické využití tohoto druhu umělých těles je stále častější a žádanější, především pro dálkový průzkum, telekomunikace, meteorologii, pro vojenské účely a také pro základní výzkum tvaru a vlastností zemského tělesa. Vliv vysoké atmosféry na pohyb takových těles není zanedbatelný a účinky dalších negravitačních sil, především radiačního původu - přímé záření sluneční, záření odražené od zemského povrchu, tepelné vyzařování Země jsou rovněž podstatné pro sledování (a zvláště předpovídání) dráhového pohybu a rotace družic. K tomu se řadí i vlastní infračervené vyzařování tělesa družice a elektromagnetické vlivy zemského magnetického pole na elektricky nabitou družici. Pro popis působení těchto sil na pohyb umělých družic a pro následné co nejpřesnější určení jejich polohy a dráhy je nutno získat kvalitní a časté údaje, nejlépe měřením jejich dynamického účinku akcelerometry. Proto byl navržen projekt Mimosa, který se týká umělé družice blízké Zemi, nesoucí na palubě vysoce citlivý akcelerometr. Tento přístroj byl již vyzkoušen na oběžné dráze s velmi příznivými výsledky. Družice s mikroakcelerometrem je již ve fázi předstartovní přípravy. Start se má uskutečnit pomocí rakety ROKOT z ruského kosmodromu Plesetsk, podle současných údajů německo-ruské společnosti EUROCKOT, odpovědné za realizaci startu, v dubnu roku 2003. V hlavním článku jsou popsány cíle projektu a podrobnosti. and Ladislav Sehnal.
V sobotu 27. dubna 2019 se na observatoři v Ondřejově uskutečnilo slavnostní odhalení pamětní desky na dalekohledu D65, který byl pojmenován po jeho konstruktérovi RNDr. Pavlu Mayerovi, DrSc. (1932-2018). Památeční desku odhalil ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. Vladimír Karas spolu s doc. Markem Wolfem (Astronomický ústav UK) a Dr. Jiřím Grygarem (Fyzikální ústav AV ČR). and Jana Žďárská.