This work deals with the changes of rhetorical education and emotional orders in the second half of the 18th century. The aim of the research is to assess the relations among language education, funtions of medias, anthropological models and expression of emotions on the Threshold of enlightenment. The background of the research shapes the transformation of rhetorical tradition. The research of the broad field of pedagogical, rhetorical and moral discurs is focused on the collegium of Karl Heinrich Seibt., Václav Smyčka., and Obsahuje bibliografické odkazy
Úzkost ze smrti je chápána jako multidimenzionální poznávací koncept, který vychází z postojů ke smrti. Zahrnuje myšlenky, strachy a emoce související s umíráním a smrtí, které jedinec prožívá za normálních podmínek života. Úzkost ze smrti a její prožívání ovlivňuje řada faktorů, a to jak negativně, tak pozitivně. Jednotlivé faktory se mohou překrývat nebo být ve vzájemné interakci. Patří mezi ně život ohrožující nemoc, spiritualita, životní zkušenost, kulturní normy, sociální opora, prostředí, věk a gender. Uvědomění si těchto faktorů pomáhá zdravotnickým pracovníkům lépe pochopit reakci pacienta na realitu smrti v současné technologicky vyspělé, sekularizované a multikulturní společnosti., Death anxiety is understood as a multidimensional cognitive concept arising from attitudes to the death. It includes thoughts, fears, and emotions connected with dying and death experienced by an individual under the normal life conditions. Death anxiety and its experiencing are influenced by many factors, both negatively and positively. The particular factors can overlap or can be in mutual interaction. They cover life threatening disease, spirituality, life experience, cultural norms, social support, environment, age, and gender. Realization of these factors helps medical workers to understand better the patient´s response to the reality of death in contemporary technologically developed. secularizationed and multicultural society., and Helena Kisvetrová, Jaroslava Králová.
Mezi autory se diskutuje o souvislosti mezi emocionalitou a pocitem ţivotní smysluplnosti. Některé výzkumy tuto souvislost naznačují. Cílem našeho výzkumu bylo zasadit problematiku ţivotní smysluplnosti do kontextu lidské emocionality a zjistit, zda existuje vzájemná souvislost subjektivně pociťovaného emocionálního stavu a ţivotní smysluplnosti. Výzkum byl proveden pomocí dotazníkové metody, konkrétně pouţitím dotazníku smysluplnosti lidské existence Logo-testu a testu PANAS-X1 zaměřeného na zkoumání emocí. Zúčastnili se jej studenti vysokých škol (N=120). K ověření hypotéz bylo provedeno vyhodnocení získaných dat pomocí popisné statistiky. Výsledky výzkumu potvrzují vzájemnou souvislost pozitivních i negativních emocí s vnímanou existenciální frustrací. and The connection between emotionality and meaningfulness of life is often discussed nowadays. Some research results suggest a connection. The goal of our research was to place the problematic of meaningfulness of life into the context of human emocionality and to find out if there is a connection between subjectively experienced meaningfulness and human emocionality. Questionnaires were used as a method of data collection: Logo-test, the questionnaire of life meaningfullness and the PANAS-X test (Positive and Negative Affect Schedule - Expanded Form). The questionnaires were distributed among university students (N=120). To prove the stated hypothesis methods of descriptive statistics were used. The research suggests that both positive and negative emotions are closely associated with perceived existential frustration.