Jako dobový dokument zde nejdříve přinášíme podstatné části Šafránkova vlastního životopisu, jež vydal vlastním nákladem v roce 1936. Tato, dnes naprosto běžná sebeprezentace vyvolala u starší generace univerzitních fyziků podrážděnou reakci. Důkaz o tom nalezeneme v příslušné (zde rovněž přetištěné) autobiografie Vladimíra Nováka. Je velmi pravděpodobné, že Novák na Šafránka přenesl svou averzi k některým fyzikům starší generace, jmenovitě profesorům Felixovi a Posejpalovi. Třetím dokumentem je ukázka z knihy právě vydané nakladatelstvím Academia, v niž autorka líčí události provázející Šafránkovy přednášky ve Společnosti pro šíření vědeckých a politických znalostí v padesátých letech., Doubravka Olšáková ; úvod redakce společný předchozímu i následnému článku je uveden na straně 338., and Úryvek z knihy [Věda jde k lidu! Academia, Praha 2014, s. 213-217]
Jeden den s fyzikou, který pořádá tradičně Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, oslovil ve svém 22. ročníku stovky mladých zájemců. Potvrdil jim, že fyzika je perspektivním oborem i z hlediska profesního uplatnění. and Luboš Veverka.
Ve čtvrtek 22. 9. 2011 večer obletěla svět zpráva, že v italské laboratoři Gran Sasso vědci provedli měření, které ukazuje, že neutrina, jedny ze základních částic mikrosvěta, se pohybují rychleji než světlo ve vakuu. Pokud se ukáže, že mají pravdu, bude to vskutku bomba, neboť podle jednoho ze dvou pilířů moderní fyziky, Einsteinovy teorie relativity, se žádný objekt nemůže ve vakuu pohybovat rychleji než světlo. Ve vakuu světlo předběhnout nelze. V prostředí, jako je například voda či vzduch, v nichž se světlo šíří pomaleji než ve vakuu, však ostatní částice světlo předběhnout mohou., Jiří Chýla., and Obsahuje bibliografii