Mědiryt (366 x 478 mm). Mnohofigurová scéna v krajině s vodním tokem. V popředí uprostřed stojí Sinón se zavázanýma očima, proti němu na břehu klečí na kameni voják ve zbroji (přilba, meč) a podává mu pomocnou ruku. Kolem na obou březích vojáci, na obzoru vlevo opuštěný vojenský tábor a Trójané, kteří táhnou dřevěného koně do města. Vpravo v průhledu mezi skalami oblaka a dvojspřeží se sluneční září., Zlatohlávek 1997#, 173, č. 96., and Do sbírek yískáno roku 1951 (Jindřich Klazar, Praha). Podle G. Battisty Scultori, přerytá deska (Lafreri).
Bronzová plastika (v. 59 cm). Stojící nahý muž, přes pravé předloktí přehozena drapérie, v ruce žezlo ukončené orlem, v levé ruce meč, na hlavě přilba., Varcl 1978#., Kotalík 1982#, 126, č. k. 171., and Inspirace sochami Polykleita, zejména sochou Doryfora.
Kresba perem (427 x 422 mm). Dole v popředí zahradní parter před hornatou krajinou, Theseus táhne nit odvíjenou Ariadnou, na hlavě má korunu, vznáší se nad hrdinou. Nad Ariadnou žena, alegorická figura, s ratolestí. V druhém plánu zápasící Herkules s kyjem., Preiss 1979#, 52, č. k. 79., and Kresba (značeno VI), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů.
Mědiryt ( 175 x 119 mm). Na travnaté půdě dva koně, bez sedel, na jejich hřbetě dva jezdci v antikizující zbroji, každý z nich drží standartu s nápisem (TITO a VESPEZIANo)., Zlatohlávek 1997#, 36, č. 9., and Pochází ze zámku Libochovice, do sbírek NG získáno roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Jeden výjev (podle Raffaela ?) ze souboru Čtyři římští kavalíři.
Kresba (245 x 398 mm). Průvod figur - uprostřed biga tažená koňmi, na voze muž ve zbroji, nad ním se vznáší Viktorie. and Zlatohlávek 1997#, 216-217, č. XXIII.
Malba na pergamenu: nalevo od znaku stojí Hermes (caduceus, okřídlená přilba a boty) napravo Fama (odhalená ňadra, dvě trubky), nad znakem Athéna (přilba, brnění, kopí a štít). Nahoře feston, na němž sedí putto s vavřínovým věncem a palmovou ratolestí., Fučíková 1997#, V/189., and Miniautura je součástí Majestátu Rudolfa II. z roku 1595, jímž byla staroměstskému a malostranskému cechu v Praze potvrzena stará privilegia a malířství bylo povýšeno na umění (místo na znak bylo při vydání listiny ponecháno volné). Návrh znaku pochází od Bartholomea Sprangera.
Rytina (69, 7 x 90, 5 cm, slepeno ze dvou desek). Figurální kompozice na břehu moře. V popředí Leopold I. ve zbroji olivovou ratosletí v rukách (jako Aeneas), po jeho pravici arcivévoda Josef s kotvou (jako Ascanius), za Leopoldem stojí trojice ctností - Zbožnost, Spravedlnost a Síla. V pozadí loď, soptící Etna a výjev pádu Tróje, Harpie, Kyklópové. Na nebesích Aiolus, Juno, Merkur, Jupiter, Venuše a putti., Zelenková 2009#, 114-115., and Univerzitní teze Leopolda Zikmunda z Franckenbergu je věnována císaři Leopoldu I. Císaře přirovnává k hrdinovi Aeneovi a arcivévodu Josefa k Ascaniovi. Autor předlohy se částečně inspiroval výjevy od Pietra da Cortona v Galleria Pamphilj v Římě.
Malovaný talíř (průměr 25 cm): vlevo stan, v něm lůžko, na něm sedí císař Konstantin (vousy, zbroj), opírá se o podušku, spí. Uprostřed talíře most, po něm jede císař na vzpínajícím se běloušovi (helma, štít, meč ?). Vpravo skupina ozbrojených bojovníků. Nad celým výjevem se vznáší anděl, v pravici drží kříž, v levé ruce nápisovou pásku (In hoc signo vinces)., Přibyl 2006#, 71, č. 17., and Talíř byl získán v roce 1945 ze sbírky hrabat Thun-Hohensteinů na zámku Klášter nad Ohří. Námětem je událost před rozhodující bitvou o Řím, v níž Konstantin zvítězil nad císařem Maxentiem I. (306-312). Nápis "V tomto znamení (kříže) zvítězíš" naráží na sen, který měl císař v předvečer bitvy.
Fasádu průčelí zdobí busta císaře Josefa I. (na vrcholu trojúhelníkového štítu) a dvě stejná poprsí na suprafenestrách 1. patra, patrně Minerva (žena s přilbou zdobenou chocholem). and Vlček 1996#, s. 235-236.
Fasádu průčelí zdobí busta císaře Josefa I. (na vrcholu trojúhelníkového štítu) a dvě stejná poprsí na suprafenestrách 1. patra, patrně Minerva (žena s přilbou zdobenou chocholem). and Vlček 1996#, s. 235-236.