Search

Start Over Subject imperator

94. Wien, Albertina, Apoteóza císaře Rudolfa II.

Creator:
Bidenhartter, Thobias
Publisher:
Matyáš,
Subject:
chariot, club, crown, bolt of lightning, bow, eagle, imperial orb, lion, lion's skin, scepter, scythe, trident, Apollo, Diana, Hercules, imperator, Iuppiter, Iuno, Neptunus, and Saturnus
Description:
Rytina: Rudolf II. v císařském oděvu (koruna, jablko, žezlo, řád zlatého rouna, zář okolo hlavy) jede na voze taženém dvěma orly a lvem na nebesa. Na oblacích na něj čekají olympská božstva, v popředí nalevo Herkules (lví kůže, kyj) uprostřed Diana (měsíční srpek, luk), napravo Jupiter (blesky, orel). Za Jupiterem je Juno (koruna), nalevo je Saturn (kosa) a Neptun (trojzubec). Dole vlevo je pohled na Prahu (Pražský hrad a Malá Strana)., Prag um 1600#, II, č. 679 s. 200., and Rudolf II. je zobrazen se září okolo hlavy, která jej ztotožňuje s Apollónem. Pod výjevem je báseň dvorního básníka Wackera von Wackenfels, která výjev vysvětluje: smrt Rudolfa II. ohlásilo úmrtí dvou orlů a lva v císařském zvěřinci, zvířata jsou nejen znaky císařství (dva orli) a českého království (lev), ale lev je také znak Herkula a orel Jupitera. S Herkulem se habsburští císaři identifikovali již od Maxmiliána II. a v Praze se tato sebestylizace projevila v monumentální formě poprvé v sochařské výzdobě Belvedéru Ferdinanda I. (1537-1550), kde jsou herkulovské výjevy na čestných místech na nárožích stavby. Na augustovském reliéfu se zobrazením apoteózy, který byl od konce 16. století až do 18. století byl ve Villa Madama je zobrazen Julius Caesar jedoucí na voze s okřídleným koňským spřežením na nebesa, kde na něj na oblaku čeká personifikace nebes a Hélios na slunečním voze, nad Caesarem je orel s rozpjatými křídly. Vedle Caesarova spřežení jsou postavy, které vzrušeně gestikulují - propojení lidského a nadpozemského světa najdeme také na rytině s apoteózou Rudolfa II, kde také realisticky zobrazená veduta Prahy kontrastuje s olymskými božstvy na oblacích nahoře. Grafika existuje ve třech exemlářích, na dvou je vpravo dole monogram IMW (nebo IMWF), na výtisku v Coburgu je místo něj nápis "Thobias Bidenhartter scalps et excutit in Winn" (cf. Irmscher 1999, s. 136 pozn. 233).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

95. Wien, Albertina, Císař Matyáš

Creator:
Sadeler, Aegidius
Publisher:
Matyáš,
Subject:
coins, cornucopia, cross, crown, eagle, ass ears, horse, snake hairs, spear, sword, Gratiae, Ignorantia, imperator, Invidia, Moderatio, Pegasus, putti, and Victoria
Description:
Mědiryt (67, 3 x 42, 1 cm): portrétní busta císaře Matyáše v alegorickém zarámování. Dole je císařský orel s mečem a křížem na globu, pod nímž Závist (hady místo vlasů) a Hloupost (oslí uši). Po stranách portrétu nalevo Uměřenost, muž s kopím krotí Pegase, stojí na válečných trofejích. Napravo Victoria (křídla, přilba, kopí, věnec) zabíjí draka, za ní Sláva (křídla) troubí na trubku. Nad portrétem jsou tři Grácie, tančí a sypou mince a plody z rohů hojnosti. Nahoře se snáší putti s císařskou korunou., Fučíková 1997#, I/371., and Kromě tradičních atributů císařství lze na rytině najít i dva ohlasy antických sochařských typů. Uměřenost krotící Pegasa (to jest výmluvnost) je ohlasem slavného a často napodobovaného sousoší (Dioskurů ?) krotících koně. Jejich neobyčejná proslulost byla důsledkem pozdně antického nápisu, který jednu sochy přiřkl Feidiovi a druhou neméně slavnému sochaři Praxitelovi, dále jejich kolosálního měřítka i skutečnosti, že sousoší Římě stálo od doby antického císařství. Dalším antickým citátem na Matyášově portrétu jsou tři tančící Grácie, které se v pražském rudolfinském umění často objevují jako alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující císařskou vládu. Bohyně Aglaiá (Zářící), Eufrosyné (Blaženost) a Thaleia (Thálie- Rozkvět), dcery Jupitera, byly personifikací půvabu, krásy a slavnostního veselí. V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především z exempláře se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise. Citáty slavných antických soch měly patrně měly patrně naznačit, že Matyášovo vítězství je i triumfem kultury a civilizace.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

96. Wien, Albertina, Císař Rudolf II.

Creator:
Sadeler, Aegidius (rytec),
Publisher:
Rudolf II.,
Subject:
bolt of lightning, Capricorn, cornucopia, globe, gorgoneion, eagle, helmet, marshal's baton, palm leaf, rudder, shield, spear, spurs, whip, wreath of laurel, Augustus, Bellona, Fortuna, imperator, Roma, and captivi
Description:
Rytina (33, 5 x 25 cm): Portrét císaře Rudolfa II. v brnění s vavřínovým věncem na hlavě, pod ním nápis: A DOMINO. Portrétní medailon je v iluzivní architektuře, nad portrétem sedí nahá personifikace Říma (přilba, maršálská hůl, palmová ratolest, globus, nápis: MANEBIT). Po stranách nalevo znamení Kozoroha (nápis: PROCESSIT) napravo orel s Jupiterovými blesky (nápis: ADSIT). Po stranách potrétu nalevo okřídlená bohyně války, Bellona (přilba, antické brnění, kopí a štít s hlavou Medúzy, nápis: CONSTABIT), napravo personifikace štěstí, Fortuna (kormidlo s habsburským znakem, bič, ostruhy a roh hojnosti, nápis: INSTAT). Dole jsou svázaní turečtí zajatci sedící na válečných trofejích, mezi nimi kartuše s obrazem blesku a bouře ničící turecké vojsko (nápis: TIBI)., Prag um 1600#, II, č. 676 s. 198-199., Fusenig 2010#, č. 59 s. 187., and Rytina podle nedochovaného obrazu či kresby Hanse von Aachen. Rudolf II. je charakterizován jako nástupce císaře Augusta, v horní části je nalevo Augustovo znamení zvěrokruhu, Kozoroh, s nápisem PROCESSIT/ PŘEDCHÁZEL, napravo je Jupiterův orel s okřídlenými blesky s nápisem ADSIT/ AŤ JE. Rudolf II. má na hlavě vavřínový věnec, je obklopený trojicí bohyň (Belona, Fortuna a Roma) a ohlasem triumfální symboliky antických císařů jsou i spoutaní zajatci dole. Hlavním pramenem pro spojení Augusta se znakem Kozoroha byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus toto znamení propagandisticky využíval pro jeho vazbu na zimní slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995), což byl také důvod, proč je Rudolf II přijal za svůj emblém, ačkoliv se pod tímto znamením nenarodil. Na Augustových mincích najdeme i další symboly, které se na rytině objevují: Globus, u kterého sedí Roma, kormidlo a roh hojnosti, jimiž je charakterizována Fortuna. Obdobně jako v případě Aachenova alegorického portrétu Rudolfa II. v Norimberku z let 1603-1604, i tento portrét byl ovlivněn slavnou antickou kamejí, kterou se Rudolfovi podařilo získat někdy v letech 1591-1612. Gemma Augustea byla známou památkou v majetku francouzkého krále, která však byla za náboženských bouří v roce 1591 ukradena a okolo roku 1600 se objevila v Benátkách, kde ji Rudolf II. koupil (srov. Zwierlien Diehl 2007, 432nn). Na kameji nalezneme císaře Augusta charakterizovaného znamením Kozoroha, Jupiterovým orlem a vedle něj sedící Romou, tedy tak, jak je zobrazen Rudolf II. V dolním registru nalezneme na obou zobrazeních svázané zajatce dřepící na zemi, což byl atribut antického římského triumfu. Kartuše s obrazem blesku a bouře ničící turecké vojsko mezi spoutanými zajatci je také zjevnou narážkou na Rudolfovu identifikaci s antickým císařem. Olympští bozi Rudolfa II. nejen chrání, ale po vzoru homérské Iliady a Vergiliovy Aeneidy také aktivně zasahují do boje v jeho prospěch.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

97. Wien, KM, soška Marka Aurelia na koni

Creator:
Aspruck, Franz
Publisher:
Matyáš, sbírka
Subject:
horse, imperator, and Marcus Aurelius
Description:
Bronzová soška (45 cm): zmenšená kopie antické jezdecké sochy Marka Aurelia., Prag um 1600#, II, č. 509 s. 34., and Vzhledem k tomu, že antická broznzová jezdecká socha císaře Marka Aurelia byla v Římě vždy vystavena (nejprve před papežským palácem v Lateránu, po roce 1473 na Kapitolu), byla jednou z nejčastěji kopírovaných památek (srov. Bober, Rubinstein 1987, n. 176). Nejstarší dochovaná kopie je v Drážďanech, zhotovil ji Filarete (Antonio Avelino) v roce 1465 ve Florencii, jež byla hlavním zdrojem minaturních kopií antických soch pro záalpské zákazníky. Tato soška byla zhotovena pro arcivévodu a pozdějšího císařa Matyáše.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

98. Wien, Trionfi-lavabo, tělo konvice 4: Triumf Času.

Creator:
Jamnitzer, Christoph
Publisher:
Rudolf II.,
Subject:
candle, chariot, compasses, flag, book, deers, globe, hourglass, sundial, toga, wings, wreath of laurel, Chronos, Helios, imperator, and Triumphus Temporis
Description:
Reliéf ze zlaceného stříbra na těle konvice: na voze taženém dvouspřežím jelenů jede nahý Chronos, v pravé ruce okřídlené přesýpací hodiny, v levé prapor, na němž symboly času: kružítko, sklápěcí sluneční hodiny, slunce a měsíc a hořící svíčka. Nalevo nahoře Noe nebo Tuiscon, dále Chlodovík I., Karel Veliký a císař Karel V., v popředí prorok Daniel. Napravo Rudolf II. (vavřínový věnec, tunika a "toga") s knihou pod paží. Předním muž s globem a slunečními hodinami, symboly času. Na obloze Helios na slunečním voze, symbol ubíhajícího času., Irmscher 1999#, 160-212., and Z dřevorytu k německému překladu Petrarcových Trionfi (Federmann 1578) Jamnitzer převzal kompozici triumfu, ale doprovodné postavy zaměněny za sérii vladařů, která shrnovala habsburskou genalogii, završenou Rudolfem II. Poslední císař železného věku je současně prvním císařem mírového Zlatého věku, proto je Rudolf II. charakterizován jako "rex philosophus".
Rights:
autorská práva www.olympos.cz