Mědirytina (48 x 35, 7 cm): Moudrost (Sapientia) s rysy Hermatheny (stylizovaná antická zbroj, přilba) drží oběma rukama provaz, kterým spoutala Nevědomost (nahý muž s oslíma ušima) ležící bezvládně pod její levou nohou. Nalevo nahoře puto, který klade na hlavu Moudrosti věnec, v levici drží palmovou ratolest. V popředí nalevo Bellona (zbroj, maršálská hůl), napravo Historia (vavřínový věnec) píšící do knihy. Za Bellonou a Historií zástup žen personifikujících vědy s atributy (sférický astroláb, svitek, kružítko)., Fučíková 1997#, I/347., and K popularitě Sprangerova obrazu z doby okolo roku 1595 (Wien, KM, Spranger, Triumf moudrosti) výrazně přispěla Sadlerova rytina podle jeho varianty. Rytina se od vídeňského obrazu liší především tím, že místo Minervy je tu zobrazena Hermathena, sloučení Minervy a Merkura (srov. Exemplum: Hermathena).
Řadový třípatrový dům s bohatou sgrafitovou a plastickou výzdobou fasády. V přízemí sgrafitový vlys s figurálními výjevy: dětské postavy v různých situacích a humorných scénách ze soudobého života v Praze. Do grotesek nad 2. patrem jsou zakomponovány medailony s alegoriemi: Malířství, Polyhymnia, Komedie, Architektura, Sochařství., Vlček 1996#, s. 528., and Sgrafita navrhl Ženíšek, plastické medailony s alegoriemi Myslbek. Inspirací námětu, dětí humorně glosujících život ve společnosti, jsou obdobně zobrazované výjevy v antice, kde hlavní roli hrají rozpustilí putti. V renesanci se stali velmi oblíbenými postavami. Amorini, putti, spiritelli, jsou zobrazováni při různých aktivitách - řemesla, polní práce v souvislosti se zobrazením ročních dob, dětské hry. Výklad scén karigujících současné dění na pražských ulicích v 70tých letech 19. století otiskl soudobý pražský časopis Světozor - pražští ostrostřelci, výběrčí, mlékařka, ovocnářka, klepny, flašinetář, stavební ruch, uzenkář, děvčátka, penzista, výlet.
Secesní dům, nad portálem dvojice putti, fasádu zdobí štukové motivy v rostlinných kartuších, v parapetech oken třetího patra: žena s ratolestí (Sláva (?), žena s miskou a hadem (Hygieia)., Vlček 1996#, s. 260; Šámal, Rymarev 2007#, s. 302-303., and Výzdoba částečně souvisí s povoláním stavebníka, lékaře a krajského hygienika.
Secesní sochařská výzdoba budovy banky, na balustrádě nad hlavní římsou průčelí alegorie obchodu - Merkur (kaduceus, okřídlený klobouk), dva putti. and Vlček 1996#, s. 274.
Olej na plátně (213 x 142 cm): Hojnost (Abundantia) s rohem hojnosti, Spravedlnost (Justitia) s mečem a Mír (Pax) s holubicí s olivovou ratolestí na rameni. Všechny tři ženy mají bohaté šaty, odhalená ňadra a sedí vedle sebe a Mír objímá Spravedlnost, která má ruku na rameni Hojnosti, ta má ruku položenou na jejím koleně. Hojnost jakožto plodivá síla země sedí nejníž. Nalevo ženský genius (křídla) korunuje Hojnost věncem z obilí a Spravedlnost květinovým věncem. Napravo Vědění (Scientia) s knihou v ruce položenou na rameni Spravedlnosti, obrací se dozadu pravicí odstrkuje Válku (brnění, kopí), za Válkou je vidět Turka (turban). Putto korunuje vavřínovým věncem Vědění a Mír olivovým věncem. Nalevo nahoře putto odhrnuje závěs, uprostřed nahoře orel drží v pařátech zlaté okovy, od nichž jdou řetězy k Spravedlnosti a Vědění. Orel letí k nebesům, kde je na ozářeném oblaku emblém Rudolfa II., vavřínový věnec se žezlem a palmovou ratolestí. Dole, u nohou Spravedlnosti a Míru je znak habsburského arcivévodství (bílo, červeno, bílé pruhy) s vévodskou korunou., Fučíková 1997#, I/54, and Zjednodušenou verzi alegorie najdeme na malířově obraze z doby okolo roku 1600 (Osnabrück, Ravesteyn, Alegorie Spravedlnosti a míru). Koruna protknutá dvěma palmovými listy byla emblémem císaře Ferdinanda I. (Typotius 1601-1603, 2, tab. 106) , emblém doprovázelo moto LEGITIME CERTANTIBUS: koruna patří tomu, kdo bojuje se ctí. Žezla a palmové listy v koruně byly emblémem císaře Rudolfa II. (viz: Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.). První zmínka o Rudolfově žezlu a palmovém listu symbolizujími moc v míru a válce, najdeme v emblematickém traktátu, který císaři Rudolfovi II. věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Žezlo s palmovým listem v koruně se objevuje jako emblém Cesare I. Gonzagy (1530-1575) v Typotiově katalogu emblémů evropských vladařů vydaném v Praze (Typotius 1601-1603, tab. 99, první v horní řadě), s heslem HAEC EST SOLA NOSTRA GLORIA.
Olej na plátně (132, 7 x 205, 5 cm): Minerva (přilba, kopí, štít s hlavou Medúzy, šaty s odhalenými ňadry) sedí před Múzami hrajících na hudební nástroje, pod nimi dva muzicírující putti (u pravého tulipán), třetí putto přilétá nahoře vpravo s palmovou ratolestí. Nalevo čtyři ženské postavy, pod nimi sedí nahý říční bůh (kormidlo, roh hojnosti, nádoba s tekoucí vodou). Vpravo v lese Merkur (okřídlená čapka). Výjev je zasazen do krajiny s řekou, v průhledu město., Fučíková 1997#, IV/199, and Variace na Sprangerovu kresbu v Albertině z let 1580-1585. K malbě se dochovala přípravná kresba, která se od ní v detailech liší (Düsseldorf, Kunstmuseum inv. no. FP 5478).
Malovaný talíř (průměr 24,5 cm): vlevo Vulkán (nahý, vousy) sedí u kovadliny, kuje Amorův šíp, před ním stojí Venuše s Amorem (luk, toulec), v pozadí oltář s obětním ohněm. Na obou stranách Vulkána putto. Skupina s Vulkánem a Venuší je venku, na břehu, na druhé straně vody je město a za ním hory. Vpravo je naznačený palác, v němž lůžko s baldachýnem, na zemi odložená Martova zbroj (brnění, helma, meč), na loži nahý Mars s Venuší., Přibyl 2006#, 72, č. 18., and Talíř byl zakoupen roku 1981.
Olej na plátně (164,5 x 126 cm): nalevo sedí Flora (květiny ve vlasech, na klíně košík s květinami, modré šaty), zprava k ní přistupuje Ceres (koruna z klasů, zlaté šaty), u jejích nohou srp a putto vázající snop. Za Ceres putto se slunečníkem, v popředí dva putti s květinami. Výjev je zasazen do parku, za Florou je kamenná váza, za Ceres průhled do krajiny s budovami nalevo a horami napravo., Zlatohlávek 2009#, s. 171, O 35.., and Obraz je protějškem k obrazu spojujícímu dvě zbývající roční období (Sankt-Peterburg, Bakchus a Zima).
Mědiryt ze tří desek (43 x 85, 4 cm): svatební hostina (69 postav) v oblacích nad přímořskou krajinou zabydlených putti (rozhazují květiny, jeden rozlévá voňavky). Nalevo je průvod Nymf přinášejících jídlo, který střeží Herkules (lví kůže, kyj), u jeho nohou Sfinga. Vedle Herkula stojí Ceres (koruna z klasů, roh hojnosti), která dohlíží na průvod s jídlem, napravo od ní Bacchus (kůže přes rameno) rozlévá víno. Pod Bakcehm říční božstvo (nádoba, kormidlo). U stolu sedí nalevo Pluto (dvojzubec), Mars (přilba) a Neptun (trojzubec), uprostřed Merkur (okřídlená čapka) servíruje jídlo Juno a Jupiterovi, napravo v čele stolu sedí Amor a Psyche. Hora s motýlími křídly zdobí hodovníky květinami. Za novomanželi je orchestr Múz dirigovaný Apollónem (zář okolo hlavy, housle), za Apollónem stojí Diana (luk, kopí na kance). Napravo Marsyas (syrinx) a Chronos (kosa) pojídající dítě. Zcela vpravo stojí Vulkán (kladivo) u kovadliny. Nad hostinou vlevo sedí na oblaku Fama (trubky), Prag um 1600#, I, č. 312 s. 420., and Jeden z prvních a nejvlivnějších monumentálních tisků. Inspirací byly Apuleiovy Proměny (6, 24): Amor a Psyche v čele stolu, vedle nich Jupiter a Juno, Bakchus jako číšník, Hora zdobící hodovníky květinami, zpívající Múzy, které doprovází Apollón (na na citharu, ale na housle), Marsyas se syrinx (u Goltzia však nehraje) a rozstřikování voňavek (ne Grácie, ale putti). Vzorem pro výtvarné pojetí byly dvě nástropní fresky v Loggia di Psyche (Řím, Villa Farnesina) od Raffaela a jeho dílny (1517-1518), z nichž svatební hostina Amora a Psyche se Apuleia držela ještě těsněji. Odtud Spranger převzal některé některé postavy i celé skupiny (napřiklad Bakchus nalévající z oinochoe víno do číše, kterou drží putto), ale i motivy, které v Apuleiovi nejsou, například sfinga s Porady bohů. Spranger se však inspiroval i pozdějšími zobrazeními hostin bohů, např. ze svatební hostiny Amora a Psyche v Palazzo Te od Giulia Romana (1526-1528) převzal na okraji umístěného Vulkána ukazujícího na hodovníky.