Autor podává přehled nejzávažnějších symptomů deprese u seniorů a popisuje jednotlivé skupiny antidepresiv. Věnuje se specifickým požadavkům na léčbu antidepresivy u seniorů. Uvádí nejnovější poznatky o léčbě, interakcích a vedlejších účincích antidepresiv a z toho vyplývající vhodnost či nevhodnost té které skupiny pro léčbu seniorů., Vladimír Pidrman, and Lit.: 32
V následujícím článku je krátce shrnuta problematika bipolární poruchy včetně dostupných údajů týkajících se starší populace. Věnujeme pozornost klinickému obrazu a diferenciální diagnóze relevantní pro gerontopsychiatrícké nemocné. Upozorňujeme hlavně na možnost sekundární mánie na bázi organického postižení CNS a na zvýšené riziko suicidálního jednání. Nejpodrobněji je zpracována léčba, tj. léčba mánie, deprese a udržovací léčba. Léčebný účinek je stejný u seniorů jako u mladší populace, avšak starší nemocní jsou citlivější k léčebněmu účinku i vedlejším účinkům. Uvádíme specifika terapie jednodivými preparáty (lithium, valproát, karbamazepin, antipsychotika, antidepresiva) u starší populace. U mánie i profylaktické (udržovací) léčby zůstává lithium stále lékem první volby, musíme však zohlednit snížení lithiové clearence. Zvláště u tohoto preparátu je zapotřebí dodržovat zásadu pomalé dtrace a nižších dávek. V léčbě bipolární deprese preferujeme specifické inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a další antidepresiva s minimem anticholinergních a kardiovaskulárních účinků (bupropion). Další možností jsou atypická antipsychotika (quetiapin). U starší populace obecně platí, že při individuální volbě medikace je na prvním místě bezpečnost., Briefly a topic of bipolar disorder, including data concerning elderly population, is summarised. Attention is paid to the clinical picture and differential diagnostics associated with gerontopsychiatric patients. Especially the possibility of secondary mania based on organic brain impairment and risk of suicidal behaviour is mentioned. The treatment, i.e. treatment of mania, depression and prophylaxis is comprehensively described. The treatment efficacy is the same in both eldedy and younger populations, but elderly patients are more sensitive to treatment efficacy and side effects. Some special treatment characteristics of individual drugs (lithium, valproate, carbamazepine, antipsychotics, antidepressants) in elderly patients are reviewed. In both acute and maintenance (prophylactic) treatment lithium is a first-choice drug, however decreased Uthium clearance must be taken into consideration and the rule of slow titration and lower doses must be kept. In bipolar depression, specific serotonin re-uptake inhibitors and other antidepressants with minimal anticholinergic and cardiovascular side effects (bupropion) are preferred. Further possibilities include atypical antipsychotics (quetiapine). Generally, the safety should be placed first when choosing treatment for elderly patients., Eva Češková, and Lit. 34
U deprese ve vyšším věku hraje menší roli heredita, významnější jsou biologické faktory včetně nacházených strukturálních změn CNS a psychosociální stres. Udává se, že 1?4 % starších lidí trpí depresivní poruchou. Deprese v pozdním věku je charakterizována podobnými příznaky jako u mladších pacientů, jsou tu však některé významné rozdíly (nemocný si spontánně nestěžuje na depresivní náladu, častější je přetrvávající anhedonie, úbytek hmotnosti, psychotické příznaky a suicidální jednání). Z hlediska diferenciální diagnózy jsou důležité sekundární deprese. V posledních letech pozorujeme nárůst dokonaných sebevražd ve starší věkové kategorii, což zřejmě souvisí i se stárnutím populace. Ve věkové skupině nad 75 roků je výskyt 4krát vyšší než v mladší věkové kategorii. Dokonané sebevraždy ve vyšším věku se nicméně podílejí jen v 1 % na celkové mortalitě u mužů a na 0,7 % mortality žen, naproti tomu v mladším věku se podílejí 20 % u mužů a v 13,5 % u žen. Obecně lze sebevraždám předcházet vzděláváním lékařů a omezením přístupu ke smrtícím prostředkům. V praxi je u starší populace důležitá včasná diagnostika, léčba a identifikace rizikových a protektivních faktorů. V celospolečenských rozměrech je žádoucí zvyšovat toleranci veřejnosti vůči stárnoucí populaci správně koncipovanou osvětou., Eva Češková, and Lit.: 28
Autor podává přehled současných poznatků o diagnostice a léčbě karcinomu prostaty. Zdůrazněna jsou některá kontroverzní témata, která jsou specifická pro starší populaci ? screening PSA, volba terapie podle biologického stavu nemocného, odložená léčba s následným radikálním nebo paliativním přístupem a chemoterapie KP ve stáří., Michal Staník, and Lit.: 23
Východiska: Pády pacientů jsou nejčastější mimořádnou událostí, zejména u seniorů. V České republice dosud nebyla provedena analýza ekonomické zátěže spojené s těmito nežádoucími příhodami. Metody a výsledky: V průběhu 12 měsíců byli sledováni hospitalizovaní pacienti 12 zdravotnických zařízení. Údaje o průběhu pádů byly předávány ve standardizované podobě a jejich součástí byly informace o výkonech nutných pro ošetření a vyšetření pacientů po pádu. Ekonomická rozvaha vycházela z údajů v sazebníku výkonů VZP, hodnota bodu odpovídala průměrné hodnotě účastníků studie, tedy 0,89 Kč. Celkem bylo sledováno 335 286 pacientů, z nich prodělalo pád 1,17 % tj. 3 913 pacientů. Zraněno při pádu bylo 46,94 % pacientů, tj. 1 899 pacientů. Na lůžkách následné péče bylo hospitalizováno 19 527 pacientů, z nich prodělalo pád 7,18 %, tj. 1 403. Z těchto seniorů, kteří prodělali pád, se zranilo 45,33 % pacientů, tj. 636 pacientů. Náklady na vyšetření pacientů po pádu činily 2 179 671,- Kč a na ošetření zraněných pacientů 2 162 426,- Kč. Náklady spojené s úhradou práce zdravotníků činily 2 094 225,- Kč. Závěry: Dokumentovali jsme vysoký výskyt pádů a závažných poranění hospitalizovaných pacientů, které postihují především vyšší věkové skupiny. Celkové náklady na vyšetření a ošetření pacientů a na lidské zdroje jsou v průběhu 1 roku ve 12 zařízeních poměrně vysoké. Na lůžkách následné péče s převahou geriatrických nemocných je tento problém ještě závažnější vzhledem k vysokému počtu pacientů, kteří prodělali pád, a závažnějším následkům zranění. Tento expertní odhad ekonomických důsledků pádů je dostatečným důkazem toho, že je nutné se prevenci pádů pacientů věnovat ? a to nejen z hlediska ekonomického, ale i z hlediska odborného. Zásadním úspěchem bude snížení závažných následků pádů., Background: Patient falls are the most common adverse event, especially in elderly patients. In the Czech Republic there hasn,t been any analysis of the economic effect of those adverse events conducted yet. Methods and Results: We monitored hospitahzed patients in 12 health care facilities over a 12 months period. The data about the falls were standardized and they contained mformation about the procedures necessary for examination and treatment of the patient after a fall. The economic data were based on the Qrrent Lists of procedures ;s of the General Health Insurance Company, the value of one point was on averrage 0.89 CZK. The remaining costs were based on the economic data of the participating health care facilities. In our study we monitored the total of 335 286 patients, 1.17% (3 913 patients) had experienced a fall. 46.94% of those patients had sustained an injury (1 899 patients). 19 527 patients were hospitalized in long term care facilities and 7.18% (1 403 patients) had experienced a fall. 45.33% (636 patients) of those were injured. The examination costs of the patients experiencing a fall were 2 179 671,- CZK and the costs of the treatment after a fall were 2 162 426,- CZK. The cost of the health care professionals work was 2 094 225,- CZK. However, because of the payment system, it is not possible to simply add those costs together. Similarly, the analysis doesn't deal with the regulating mechanisms of the insurance companíes. Conclusions: The costs of the examination and treatment of the patients together with the human resources expenses for the 12 facilities were quite high over the 1-year period. The problem is even more prominent in long term care units, because the patients fall more often and their injuries are more serious. For the economic and also professional reasons, it is essential to try to prevent the falls. The reduction of the serious consequences of the falls is an important goal., Dana Jurásková, and Lit. 9
Přestože jsou publikovány některé zkušenosti s podáváním amikacinu jednou denně u dospělých a dětí, není dosud doloženo, zda je podávání aminoglykosidů jednou denně bezpečné u starších pacientů. Podávání aminoglykosidových antibiotik jednou denně je sice pohodlnější a pravděpodobně i nákladově efektivnější, avšak u starších pacientů je možné riziko kumulativní toxicity. Toto riziko může být zvýšeno obzvláště při současném užívání dalších nefrotoxických látek. Přes toto riziko je podávání aminoglykosidů jednou denně u starších pacientů běžné a jeho důsledky nejsou dosud známy. Uvádíme případ sedmdesátiletého muže, u kterého byly zjištěny extrémně toxické hladiny amikacinu při dávkování jednou denně (1 g/denně v 30minutové infuzi) spolu se zhoršením renálních funkcí., Although some experience with single daily doses of amikacin in adults and children has been reported, to date there is no clear evidence whether the once-daily regime of aminoglycosides is safe to be administered to elderly patients. Despite the convenience and potential cost-effectiveness of once-daily administration of aminoglycoside antibiotics, there is concern over the potential cumulative toxicity associated with their use in elderly patients. This may be particularly relevant where there is concomitant use of other nephrotoxic agents. However, despite these concerns, the use of once-daily dosing of aminoglycosides is common in elderly patients and the consequences are unquantified. We present a case of 70 years old male patient, who developed extremely toxic levels of amikacin on a once-daily regime (1 g/day in 30 min. infusion) with clear evidence of renal function impairment., Tesfaye Hundie, B. Jedličková, Richard Průša, and Lit. 25
V souvislosti se stárnutím populace nabývá na významu jeden z geriatrických syndromů, kterému dosud nebyla věnována taková pozornost, jakou by si zasluhoval, jedná se o syndrom křehkosti vyššího věku (frailty). Vznik tohoto stavu je multifaktoriální, kromě různých patologických situací, a to zejména v souvislosti se zánětem a metabohckým syndromem, se na něm podílí malnutrice a hypokinéza. Dostatečný pohybový režim je jedním důležitých faktorů, které mohou rozvoji tohoto syndromu zabránit, nebo jej alespoň oddálit., Sarcopenia is embedded in many fatal vicious circles: Frailty is a condition that is becoming very important with the ageing of the population. Frailty deserves also more attention both of professionals and of the pubhc. The cause of this condition is multifactorial and includes both paiological situations close to inflammation and metabolic syndrome and also (and especially) malnutrition and hypokinesis. An efficient movement and training programme is one of the factors that are able to prevent or at least substandally postpone the development of this syndrome., Iva Holmerová, Božena Jurašková, Hana Vaňková, and Lit. 14
V důsledku prodlužování střední délky života navštěvuje lymfologická pracoviště stále více nemocných s lymfedémem. Příčinou manifestace lymfedému ve starším věku je nejčastěji iatrogenní postižení mízního systému po operacích ortopedických, revaskularizačních a nebo po operacích nádorových onemocnění. V posledním případě se na manifestaci otoku podílí i vliv radioterapie. Přibývá také otoků poúrazových a statických, které souvisejí s častou poruchou chůze a pohyblivosti a s tendencí k nestabilitě, pádům a úrazům. Základem léčby lymfedému u straších nemocných je komplexní dekongestivní terapie (lymfodrenáž, zevní komprese, cvičení). Předpokladem vytvoření správného terapeutického plánu je však dobrá znalost kontraindikací komplexní dekongestivní terapie, zhodnocení celkového zdravotního stavu, psychických a sociálních možností pacienta. Ty jsou v mnoha případech důvodem, pro který je léčba lymfatického otoku možná jen s omezením, v některých případech i téměř nemožná., Zuzana Navrátilová, and Lit.: 16
V tomto článku předkládáme stručný nástin náhlých příhod břišních, které se u starších lidí vyskytují významně častěji a mohou své nositele bezprostředně ohrožovat na životě. Jde o první ze 3 zamýšlených článků, které mají poukázat na kriúcké situace, se kterými se může lékař pečující o seniory setkat u chorob gastrointestinálního traktu. V tomto článku autoři rozebírají náhlé příhody břišní zánětlivěho a ileózního původu z hlediska etiopatogeneze, klinického obrazu, průběhu, diagnostiky, léčby í prognózy, a to s ohledem na specifika a úskalí vyššího věku., This article provides a brief oudine of the cases of acute abdomen the incidence of which is significandy higher in older people and which pose the greatest risk to the lives of those who suffer them. It is the first of 3 planned articles, which aim to highhght critical situations that a doctor caring for senior patients may encounter in relation to the gastrointestinal tract. In this review, the authors analyse acute abdomen cases resulting from inflammation or ileus in terms of etiopathogenesis, clinical image, progress, diaiagnostics, treatment and prognosis with regard to the specific characteristics and risks caused by old age., Pavel Weber, Petr Dítě, Zdeněk Kala, and Lit. 28