Olej na plátně (128 x 185 cm). Scéna v iluzivní krajině se sopkou. V oblacích převrácené koňské spřežení s Faëthontem a část zvěrokruhu, nad ním v levé,m horním rohu Jupiter s bleskem. Pod oblaky na zemi spálená krajina, s žíznícími stády, v popředí vlevo vodní božstva, uprostřed pod drapérií personifikace - Léto, Podzim a Zima. Vpravo naříkající Země doprovázená lvem, v jejím klíně Zefyr a Jaro, vyschlá fontána s Heliovnami, jedna z nich se mění ve strom., Slavíček 1993#, 224-226., and Ze sbírky Františka Antonína hraběte Berky z Dubé, v letech 1706-1945 v nostické sbírce v Praze.
Olej na dřevě (38, 7 x 27, 8 cm). Figurální scéna v exteriéru mezi sloupy architektury. V popředí ležící nahá žena, nad ní se sklání muž s plnovousem, pravou ruku má na hrudi, ženina pravice se jí dotýká. Za Herkulem malý Amor se šípem., Slavíček 1993#, 262-263., and Stejnou komposici má další obraz, který vznikl v dílně Adriaena van der Werff, patrně podle díla z roku 1699.
Lavírovaná kresba perem. Tři nahé ženy, neřesti, Nenávist, Lakomství, Lenost., Samek 2003#, 105-106, 137., and Návrh na nástěnnou malbu pro klenbu Sálu předků na zámku Vranov nad Dyjí.
Oslava císaře Leopolda I. jako českého krále s připomínkou jeho slavných předchůdců a starobylostí Šternberského rodu. Návrh na tezi Václava Vojtěcha Baltazara Josefa a Jana Norberta Xav. Leopolda ze Šternberka.
Oslava císaře Leopolda I. Oznámení filozofické disputace, tzv. teze. Kilian Bartholomeus podle návrhu Karla Škréty. Vlivy z antické mytologie - císař zobrazen jako Slunce na slunečním voze a kolem něho planety se Šternberky jako hvězdnými satelity. Na kresbě však mají planety obvyklou podobu planetárních božstev - Měsíc=Diana, Jupiter, Merkur, Saturn, MArs, Venuše, jejich vozy táhnou zvířata s nimi spřízněná, Měsíc má delfína, Merkur kohouta, Jupiter Junoniny pávy, Saturn hydru, Mars lvy, Venuše měla mít holoubky nebo hrdličky. V rytině se planetární božstva proměnila v podoby triumfujících panovníků (Přemysla Otakara I., KArla IV., Zikmunda, LAdislava Pohrobka, Ferdinanda I. a Rudolfa II.. Ze slunečního boha se stal římský triumfátor na voze taženém quadrigou. Ve hvězdách se pak objevily fiktivní podobizny Šternberků, kteří zaujímali za českých králů významné funkce ve veřejném životě. and Neumann, Antické tradice, s. 106
Kresba perem (390 x 312 cm). Císař Leopold (Sol) na slunečním voze (biga), pod ním Fama (křídla, trubka), kolem něho v oblacích hvězdy a hvězdné satelity jako planety v podobě božstev na vozech tažených příslušnými zvířaty - Luna (Diana, s delfínem), Jupiter (s pávy), Merkur (s kohoutem), Saturn (s hydrou), Mars (se lvy) a Venuše (s hrdličkami). Dole vlevo náhrobek, vpravo Historie (kniha) a Filosofie (žezlo) se skupinou postav., Neumann 1974#, 237-238, č. k. 183, obr. 210., Vlnas 2001#, s. 128 č. I/3.36A., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.7, and Oslava císaře Leopolda I. jako českého krále s připomínkou jeho slavných předchůdců a starobylosti Šternberského rodu. Návrh k thesi bratří hrabat Šternberků je připomínkou Leopoldových slavných předchůdců. Císař (Slunce) je obklopen planetárními bohy, kteří jsou metaforicky ztotožněni se členy rodu Šternberků. Podle Šktétova návrhu vytvořil K. Kilian mědirytinu, pozměněna podle připomínek objednavatelů - planetární božstva se stala současně českými panovníky (NK ČR, sbírka universitních thesí, čís. 428).
Malba olejem na plátně (114, 5 x 158, 5 cm): Vestálka Claudia Quinta obětuje u sochy Kybele., Vlnas 2005#, 49., and Obraz patří do série obrazů s námětem ctnostných římských žen. Klaudia Quinta se proslavila svou sebedůvěrou, smělostí a odvahou. Do Říma byla transportována socha Kybelé, ale uvízla v ústí Tibery a ani silní muži nebyli schopní loď uvést do pohybu. Matrona Claudia Quinta oslovila bohyni modlitbou a bohyně způsobila zázrak, když Claudia loď uchopila za lano a loď uvolnila.
Mědiryt (38x 27, 5 cm). Deukalion a Pyrrha za sebe vrhají kameny, z nichž vyrůstá nové potomstvo., Zelenková 2009#, 74-75., and Ilustrace (č. 2) z Disertace s názvem Conclusiones Philosophicae, seu Philosophia Margaritis Exornata...Deukalion a Pyrrha, mytičtí prarodiče lidstva, představují ve skutečnosti císařský pár Leopolda I. a Markétu španělskou jako obnovitele habsburského rodu. Stejně jako Deukalion a Pyrha, kteří vrhají za sebe kameny, z nichž povstává potomstvo, stejně tak i potomstvo císařského páru. Výjev vznikl podle předlohy Karla Škréty, který se patrně inspiroval Tempestovou ilustrací k Ovidiovým Metamorfózám.