Studie představuje konstrukt potřeby kognitivního uzavření, historii jeho měření a českou verzi Krátké škály potřeby kognitivního uzavření (NFCS-15-CZ). Cílem studie je prezentovat základní psychometrické charakteristiky škály NFCS-15-CZ – faktorovou validitu, invarianci měření a reliabilitu. Analýzy využívají dvou vzorků z projektů Cesty do dospělosti (N = 1405) a Od rozhodnosti k autoritářství (N = 1367). Výsledky konfirmačních analýz podporují jednofaktorovou interpretaci škály a svědčí pro její přijatelnou vnitřní konzistenci, v souladu s parametry původní anglické verze. Jednofaktorový model měření se jeví být invariantní vzhledem k pohlaví, způsobu administrace i opakovanému měření. Slabinou škály je nerovnoměrné pokrytí všech faset konstruktu. Diskutované nedostatky škály spojené s její krátkostí a nedostatky některých položek ji určují spíše k výzkumnému užití ve strukturních modelech. and The study concisely introduces the construct of the need for cognitive closure, the history of its measurement and the Czech version of the Brief Need for Cognitive Closure Scale (NFCS- 15-CZ). The goal of the study is to present the basic psychometric properties of the NFCS-15- CZ – its factor validity, measurement invariance and reliability. Analyses use two samples from projects Paths to adulthood (N = 1405) and From Decisiveness to Authoritarianism (N = 1367). The results of confirmatory models support unidimensional interpretation of the scale and sufficient internal consistency in line with published properties of the original version. The unidimensional model is invariant with respect to gender, mode of administration and repeated administration. A weakness of the scale lies in its uneven coverage of all the construct’s facets. Discussed shortcomings of the scale related to its shortness and limitations of some items imply the scale should be used in research preferably in structural models.
Cílem této práce bylo empiricky ověřit existenci vztahu mezi empatií a nakažlivým zíváním (tj. zíváním vyvolaným sledováním zívání nebo přemýšlením o něm). Výzkumný vzorek tvořilo 59 vysokoškolských studentů vybraných příležitostným výběrem. Nakažlivé zívání respondentů, které výzkumník skrytě nahrával, bylo vyvolané sledováním videoklipu. Empatie byla poté měřena Testem čtení z očí (RME) a Indexem interpersonální reaktivity (IRI). Výsledná data byla statisticky analyzována metodou mnohonásobné lineární regrese. Empatie se neukázala být signifikantním prediktorem frekvence nakažlivého zívání. Autoři představují další osobnostní dispozice, které by mohly být spojeny s nakažlivým zíváním, ačkoliv sociální funkce zívání je zpochybněna. Limitaci při interpretaci výsledků studie představuje menší počet respondentů a pozitivně zešikmené rozložení dat. and Objectives: The aim of this paper was to empirically verify the existence of relation between empathy and contagious yawning (i. e. yawning elicited by watching or thinking about yawning). Sample and settings: The research sample consists of 59 undergraduates. Contagious yawning, secretly recorded by the researcher, was elicited by watching a video stimulus. Empathy was then measured by Reading the Mind in the Eyes Test (RME) and Interpersonal Reactivity Index (IRI). Hypotheses: On the basis of previous research, empathy is identified as a characteristic that can potentially affect contagious yawning. Statistical analysis: Output data were statistically analysed using multilinear regression model. Results: Empathy did not prove to significantly predict the frequency of contagious yawning. Authors present further personal dispositions that can be connected to contagious yawning. However, the social function of yawning is questioned. Study limitation: Lower number of participants and positively skewed data distribution can limit the interpretation of results presented.
Cílem textu je reanalýza testu Diagnostika struktury matematických schopností (Traspe a Skalková, 2013), který slouží k zjišťování obtíží v rozvoji matematických schopností u dětí ve věkovém rozmezí od doby těsně před nástupem do základní školy až do pátého ročníku. Test obsahuje 14 vývojových škál a celkové skóry, celkem je k dispozici 22 škál s percentilovými normami. Tato studie pracuje se standardizačním (N = 878) a poradenským (N = 877) vzorkem a zaměřuje se na tři hlavní témata: (1.) ověření reliability součtových skórů prostřednictvím stratifikovaného Cronbachovo alfa, ověření obsahové validity testu a jeho férovosti pomocí (2.) série konfirmačních faktorových analýz a (3.) analýzy diferenciálního fungování položek (DIF). Odhady reliability se zohledněním vícedimenzionální struktury součtových skórů docílily až dvakrát (v případě celkového skóre až třikrát) menších standardních chyb měření a tedy i intervalů spolehlivosti. Strukturní modely podpořily předpoklad slabé faktorové invariance u dětí v 2.–5. ročníku ZŠ vyjma subtestu automatizace početních dovedností (jehož vztah s celkovými matematickými schopnostmi vzrůstá spolu s věkem dětí), faktorová struktura pro žáky prvních tříd a předškolní děti je nicméně odlišná a v poradenské populaci pak nelze identifikovat žádné stabilní faktory. Ukázalo se ale také, že subtest matematické pojmy lze samostatně použít u běžné populace pro kratší skríning celkové úrovně matematických schopností. Jednotlivé škály se pak během analýzy DIF ukázaly být ne zcela invariantní napříč ročníky i oběma vzorky: zdá se tedy, že nižší skóre v testu nemusí znamenat jen „kvantitativně nižší“ míru schopností v příslušných rysech, ale do jisté míry též kvalitativní odlišnosti od běžné populace. Článek poskytuje konkrétní doporučení pro další používání testu v běžné diagnostické praxi. and The goal of this paper is the reanalysis of the Czech “Assessment of the structure of mathematical abilities” test (Traspe and Skalková, 2013), designed to assess problems related to the development of mathematical abilities in children aged approx. 5–11 years. The test contains 14 developmental scales and total scores – a total of 22 test scores with percentile norms. This study uses normative (N = 878) and clinical (N = 877) samples and focuses on three objectives: (1.) the estimation of composite scores reliability using stratified Cronbach's alpha; assessment of content validity and test fairness using (2.) a series of confirmatory factor analyses and (3.) differential item functioning analysis (DIF). Reliability estimates, which took into account the multidimensional structure of composite scores, led to a two-fold (in the case of total score, a three-fold) decrease in standard errors and narrower confidence intervals. Structural models supported the assumption of a weak factorial invariance between grades 2 to 5, except the Computing Automation subtest (the relationship of which with overall math ability strengthens with age). However, the factorial structures for first graders and younger children were different and there was no clear factor structure in the clinical sample. Results also suggested that the Mathematical Ideas subtest can serve as a screening method of the overall level of mathematical abilities. Single scales were not shown to be invariant according to the DIF analyses between grades and samples, which might mean that lower scores do not simply imply lower levels of mathematical ability, but also qualitative differences. This paper offers further recommendations for test use in common assessment situations.
Studie se v širším rámci zaměřuje na vztah víry ve spravedlivý svět k aspektům životní spokojenosti. Konkrétně se věnuje tomu, jakým způsobem víra ve spravedlivý svět vstupuje do vztahu mezi depresivitou a jedincem prožívanou psychosociální zátěží. Pro ověření tohoto předpokladu byl použit mediační model, ve kterém byla depresivita zavedena jako prediktor, prožívaná psychosociální zátěž jako závisle proměnná a osobní a obecný aspekt víry ve spravedlivý svět jako mediátory. Výzkumný vzorek zahrnoval 266 patnáctiletých respondentů (136 dívek, 130 chlapců), kteří dlouhodobě participují na mezinárodním longitudinálním výzkumu ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood). Výsledky ukazují, že osobní víra ve spravedlivý svět je částečným mediátorem vlivu depresivity na prožívanou míru zátěže ve smyslu protektivního faktoru; tedy zmírňuje vztah mezi depresivitou a mírou prožívané zátěže. V případě obecné víry ve spravedlnost je tento vztah jen marginální. and The paper focuses on mutual relations of the belief in a just world and various life satisfaction aspects. More specifically, the function of the belief in a just world in relation between depressivity and experienced psychosocial stress is explored. Structural model assuming mediational effect of personal and general belief in a just world on relation between depressivity and psychosocial stress was successfully verified. Study sample consisted of 266 15-years-old Czech adolescents (136 girls, 130 boys), participating on international project “ELSPAC” (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood). Results show partial mediation effect of personal belief in justice and only a marginal mediation effect of general belief in justice.