Multiple sclerosis (MS) is an autoimmune neurological disease characterized by chronic inflammation of the central nervous system (CNS), leading to demyelination and axonal damage and resulting in a range of physical, mental or even psychiatric symptoms. Key role of oxidative stress (OS) in the pathogenesis of MS has been suggested, as indicated by the biochemical analysis of cerebrospinal fluid and blood samples, tissue homogenates, and animal models of multiple sclerosis. OS causes demyelination and neurodegeneration directly, by oxidation of lipids, proteins and DNA but also indirectly, by inducing a dysregulation of the immunity and favoring the state of proinflammatory response. In this review, we discuss the interrelated mechanisms of the impaired redox signaling, of which the most important are inflammation-induced production of free radicals by activated immune cells and growth factors, release of iron from myelin sheath during demyelination and mitochondrial dysfunction and consequent energy failure and impaired oxidative phosphorylation. Review also provides an overview of the interplay between inflammation, immunity and OS in MS. Finally, this review also points out new potential targets in MS regarding attenuation of OS and inflammatory response in MS.
Názor, že lidé jsou chodící zoologické zahrady, by ještě před několika (ne víc než 10) lety většina vědců patrně považovala za poněkud přehnaný. Od té doby ale nastalo to, co lze nazvat změnou paradigmatu, a fakt, že na každou lidskou buňku v těle připadá až 10 buněk jiných organismů, začíná být součástí učebnic. Většina těchto buněk se nachází v našem tlustém střevě, které je považováno za nesmírně složitý ekosystém s existencí bilionů virů, bakterií, archeí a eukaryot (mezi ně patří prvoci, helminti a mikroskopické houby). Pro jejich označení se používá souhrnný pojem mikrobiom, jenž ale spíše zahrnuje pouze bakteriální složku, která je doposud nejvíce prostudovaná a zdá se velmi důležitá. (Pojem mikrobiom se používá i pro bakteriální komunity v ústní dutině, kůži, vagíně apod.) and Kateřina Jirků-Pomajbíková, Julius Lukeš.
Druhé pokračování o významu vitaminu D pro zdraví člověka (první bylo publikováno v Živě 4/2015) se zabývá jeho úlohou, kterou hraje v imunitě. Donedávna se nepředpokládalo, že by vitamin D mohl podmiňovat také imunitní procesy. Během posledních let se však nashromáždil dostatečný počet experimentálních i klinických studií, které dokládají, že při jeho nedostatečném příjmu dochází k poklesu zejména antiinfekční imunity, a souběžně s tím stoupá také riziko vzniku nesdělných onemocnění. Účelem tohoto sdělení není vyčerpávající informace o mechanismech jeho působen na imunitní systém, ale upozornění pro specialisty i laiky na tuto důležitou, ale prozatím opomíjenou problematiku., This is a further continuation of an 8/2015 article about the importance of vitamin D to the health of human beings (the first was published in Živa 4/2015). The article deals with the role that the vitamin plays in immunity. Until recently, it was not assumed that vitamin D could also be conditional upon immune processes and that it determines the correct function of both natural and adaptive immunity. In recent years, however, a sufficient number of experimental and clinical studies have accumulated, providing evidence that insufficient intake of vitamin D could not only induce decreased immunity to infection but also contribute substantially to an increased risk of non-communicable diseases. The purpose of this communication is not exhaustive information on the mechanisms of vitamin D effects on the immune system, but as an alert to specialists and laymen on hitherto neglected issues., and Petr Šíma, Bohumil Turek.