Protože bolest při vzniku, průběhu a udržování ovlivňují i psychosociální faktory, používá se v léčbě bolesti také psychoterapie. Dominuje užití kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Článek v úvodu popisuje historii KBT a její tři základní přístupy: behaviorální (operantní), kognitivní a kognitivně-behaviorální. Vymezuje indikace ke KBT a nejčastější problémy v léčbě. Specifikuje základní techniky KBT v léčbě chronické bolesti, a to kognitivní restrukturalizaci a nácvik dovedností pro zvládání bolesti a stresu (edukace, adaptivní pozitivní sebeinstruktáž, relaxace a imaginace, zvyšování aktivity, expozice, strukturované řešení problémů, zvládání relapsu). Vymezuje konkrétní oblasti chronické bolesti, které jsou cílem multidisciplinárního programu léčby bolesti obsahující KBT. Strukturuje základní předpoklady úspěšného programu: přímé a nepřímé pozitivní posílení bolestivého chování, pozitivní posílení požadovaného chování, zvýšení tělesné kondice, kognitivní přerámování, edukace, výcvik v KBT v léčbě bolesti a dodržování principů KBT. Článek shrnuje efektivitu KBT v léčbě chronické bolesti u dospělých, popisuje problémy při jejím sledování a navrhuje některé inovace pro její zvýšení., Pain, from its origin through its treatment and in its subsequent maintenance, is influenced by psychosocial factors. For this reason, psychotheraphy is also used in pain treatment. The use of cognitive-behavioral therapy (CBT) is dominant. The paper describes the history of CBT and its three basic approaches: behavioral, (operant), cognitive, and cognitive-behavioral. The indications to CBT and the most frequent problems in treatment are isolated. Basic CBT techniques in chronic pain treatment, namely the cognitive restructuration and the practice of skills for pain and stress management (education, adaptive positive self-instruction, relaxation and imagination, increasing activity, exposition, structured problem solving, and relapse coping) are specified. Particular fields of chronic pain which represent the goal of multidisciplinary program of pain treatment including CBT are examined. The author structures basic assumptions of successful program: direct and indirect positive reinforcement of pain behavior, positive reinforcement of required behavior, improvement of physical condition, cognitive reframing, education, training in CBT in pain treatment, and conforming to the CBT principles. The paper sumarizes the efficiency of CBT in chronic pain treatment in adult patients, describes problems in its monitoring and suggests some innovations for increasing its use., Jaroslava Raudenská., and Obsahuje seznam literatury
Práce podává sjednocující pohled na soudobé modely psychologických procesů při chronické bolesti, které vycházejí z výzkumů založených na neurofyziologických a psychologických experimentech, nebo na multivariační analýze klinických dat. Moderní výklady psychologických změn při chronické bolesti vycházejí z Melzackovy – Wallovy teorie vrátkové kontroly, Lazaruse a Folkmanové kognitivistické teorie stresu a z koncepce naučeného bolestivého chování Wilberta E. Fordyce. Na tyto základy navazovaly dvě skupiny modelů, modely konsekutivních stadií psychologických změn při chronické bolesti (Wade, Dougherty, Archer, Price, 1996; Knotek, Knotková, 2008) a modely, které zdůrazňují zpětnovazebné procesy při vývoji psychologických změn u osob s chronickou bolestí (přehledně Asmundson, Vlaeyen, Crombez, 2004). Nově byl testován model, který zahrnuje podstatné aspekty obou modelů (Knotek, 2009). Práce předkládá rozšířený teoretický model, který zahrnuje dva spouštějící procesy, bolest a kognitivní zpracovávání bolesti. Hlavní stadia psychologických procesů při chronické bolesti zahrnují strach a pozorování bolesti, hodnocení a coping, změny afektů a motivace, a adaptivní, nebo maladaptivní chování. Změny afektů a motivace ovlivňují pacientovo vnímání sebe, které zpětnovazebně ovlivňuje kognitivní zpracovávání bolesti. Zásadní vizí pro příští výzkum chronické bolesti je teorie neuromatice bolesti Ronalda Melzacka (2005), která nahlíží bolest jako multidimenzionální zkušenost, působenou „neurogramy“, vzorci impulzů sítě neuronů, reprezentujících neuromatici tělesných a psychických procesů v mozku.
Pain increased the number of free radicals in the body.
Previously, we studied changes mainly in oxygen and nitroxide
free radicals and described these changes relative to the lipids
and saccharides. In this article we focus on changes relative to
proteins. Assessment of AGE products (advanced glycation
end-products) was carried out by measuring fluorescence.
Patients were divided into two groups: 15 patients with acute
pain and 17 patients with chronic pain. Acute pain was
associated with a variety of surgical procedures and patients
were examined before and after surgical procedures. The group
of patients with chronic pain suffered from various types of
chronic pain, but mainly back pain. In patients with acute pain,
total protein (TP) decreased after surgery, as did the level of AGE
and the AGE/TP ratio. Nonetheless, post-operative pain
increased. In patients with chronic pain, neither total protein,
AGE, or AGE/TP changed, despite significant pain relief being
reported after treatment. Changes in proteins, as biochemical
markers, before and after pain treatment did not show any
significant changes. In patients with acute pain, the recorded
changes only lasted for 3-5 days after the operation. While in
chronic pain, there were no significant changes at all. The
assumption that changes in proteins, as biomarkers, would have
the same importance as changes in lipids and saccharides was
not proven.