The goal of this study is to summarize the current knowledge on the effects of one of the essential metals, copper (Cu) on the reproductive system. The development of past four decades addressing effects of Cu on reproductive organs is reviewed. The most relevant data obtained from in vivo and in vitro experiments performed on humans and other mammals, including effects of copper nanoparticles (CuNPs) on the reproductive functions are presented. Short term Cu admi nistration has been found to exert deleterious effect on intracellular organelles of rat ovarian cells in vivo . In vitro administration in porcine ovarian granulosa cells releases insulin-like growth factor (IGF-I), steroid hormone progesterone (P4), and induces expression of peptides related to proliferation and apoptosis. Adverse effect of Cu on male reproductive functions has been indicated by the decrease in spermatozoa parameters such as concentration, viability and motility. Copper nanoparticles are capable of generating oxidative stress in vitro thereby leading to reproductive toxicity. Toxic effect of CuNPs has been evident more in male mice than in females. Even though further investigations are necessary to arrive at a definitive conclusion, Cu notably influences the reproductive functions by interfering with both male and female reproductive systems and also hampers embryo development in dose-dependent manner., S. Roychoudhury, S. Nath, P. Massanyi, R. Stawarz, M. Kacaniova, A. Kolesarova., and Obsahuje bibliografii
Tento článek se zabývá pojetím kauzality v právním diskursu. Z tohoto důvodu se zabývá nejprve pojetím kauzality v rovině vědecké, filosofické a v běžně užívané řeči.Má smysl při zkoumání právní kauzality vycházet z některých teorií týkající se kauzality obecné? Není právní kauzalita jen umělým konstruktem, který v konečném důsledku za určitých podmínek uznává fikci příčinného vztahu, jež je podkladem pro přiznání právní odpovědnosti? Názorová spektra se v tomto případě odlišují, zatímco někteří autoři tvrdí, že v právní kauzalitě se v podstatě o kauzalitu v pravém slova smyslu nejedná a jde tak pouze o pragmatické politické rozhodování o uplatnění distributivní a korektivní spravedlnosti, či ekonomické zhodnocení
užitku ve společnosti, jiní naopak poukazují na to, že kauzalita jako taková má i v právu své odůvodnění v běžném použití tohoto slova, tj. v „common sense“ smyslu nebo dokonce přímo ve vědeckém smyslu. Jaká kritéria nás tedy v právním slova smyslu vedou k tomu, abychom mohli říci, že z právního hlediska jednání nebo událost jsou příčinnou jiné události způsobující újmu? Které otázky relevantní pro filosofický diskurs mohou být v právním diskursu ignorovány jako nepodstatné tak, aby smysl celého institutu nebyl narušen? Autoři se snaží poukázat na spojitost termínu kauzalita v těchto různých odvětvích, byť se podle nich nutně dostáváme do situace, kdy kauzalitu považujeme za pluralistický pojem. V závěru se článek pokouší na základě funkce deliktního práva nalézt k jednotlivým případům kauzální souvislosti paradigmatické kauzální případy, z nichž by vycházely určité, v praxi využitelné kauzální vzorce. and This article deals with the conception of causality in legal discourse.Authors firstly examine causation in the scientific, philosophical and common-sense discourse. Does it make sense to use general terms of the discourse of causality when examining causality in law? Isn’t legal causality a mere artificial construct, legal fiction?. Some authors claim that legal causation is not essentially a causation in the true sense of the word and is thus only a pragmatic political decision regarding the application of distributive and corrective justice, and economic evaluation of benefits in society,
others point out that causality in law as such is equal to its common everyday use or even is true to its scientific meaning.What are the criteria in the legal sense that lead us to judge that certain events causes harm? Which issues are relevant to our philosophical discourse which may , in the legal discourse, be ignored as irrelevant? The authors show the necessary connection between the terms causality in different branches although they conclude that causality is a pluralistic concept. The issue of this article is to find out solutions for causal connection in particular paradigmatic cases and set up some causal formulas that could be used in legal practice.