Drawing on literary paratexts such as prologues, reviews and letters, this study seeks answers to the question of Meissner’s role in the German-language canon, or rather why his literary legacy has endured for so long. First, Meissner’s personal contacts in the world of literature from a social-historical perspective is considered. This reveals that the repeated criticism of Meissner’s texts, which despite their popularity were to a large extent at odds with the taste of the time, cast him in a bad light. Selected relevant texts will be placed in their discursive context and Meissner’s writings within the parameters of 18th century literary practice examined., Sarah Seidel., and Obsahuje bibliografické odkazy
Příspěvek se zaměřuje na přehled metodologických přístupů ke korespondenci v domácí novočeské ediční teorii počínaje texty Jana Jakubce, přes články a návrhy zásad od Arne Nováka, Rudolfa Havla, Olgy Svejkovské, Mojmíra Otruby ad., konče skripty Petra Komendy. Pojednává základní tendence jednotlivých přístupů, které byly sice formovány polarizací v pojetí dopisového materiálu (text-dokument x literarizovaný text), sleduje však zároveň dynamiku postupného sbližování obou přístupů ve způsobu edičního zpracování, která koresponduje s proměnami chápání epistolárních pramenů v literární vědě., This paper summarizes the methodological approaches to correspondence in modern Czech editorial theory, from texts by Jan Jakubec to articles and principles put forward by e.g. Arne Novák, Rudolf Havel, Olga Svejkovská, Mojmír Otruba and lecture notes by Petr Komenda. It deals with the basic trends of individual approaches, which were indeed formed through the polarization (i.e. text-document vs. literarized text) in the conception of letter material, but it also follows the dynamics of the gradual rapprochement of these two procedures in editorial method, reflecting changes in the understanding of epistolary sources in literary studies. (Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke