Keramika věteřovské skupiny je považována za vrchol hrnčířské produkce starší doby bronzové. Pečlivá povrchová úprava a podobný vzhled nádob vedly řadu badatelů k předpokladu, že tato keramika je dílem profesionálních hrnčířů. Tato studie hodnotí vybraný segment hrnčířské produkce z rovinného sídliště věteřovské skupiny v Hulíně-Pravčicích, a to na základě analýzy 49 vzorků keramiky ze čtveřice zahloubených objektů. Metodika byla orientována na určení technologických a materiálových charakteristik prostřednictvím kombinace makroskopického studia s mikropetrografickou analýzou výbrusů a rtg-fluorescenční spektrometrií. Tato hierarchie metod umožňuje definovat variabilitu produkce, klasifikovat ji do produkčních skupin a vyčlenit vzorky s odlišnou proveniencí. Získaný obraz o výrobě keramických nádob na sídlišti v Hulíně-Pravčicích prozrazuje surovinové strategie orientované na lokální zdroje, které však vedly k technologicky pestré produkci členěné do čtyř hlavních skupin. Z hlediska provenience lze pouze u tří vzorků spekulovat o cizím původu. Studovaný soubor zpravidla nevykazoval pozitivní korelaci mezi typem nádoby a zvolenou technologií. Výjimku představují mísovité tvary, u nichž dominuje jediný technologický postup. V jejich případě lze uvažovat o technologické standardizaci, která může souviset s nižšími formami specializace výroby a/nebo důležitou rolí těchto keramických tvarů. V tomto případě lze uvažovat o unifikaci dílčího segmentu hrnčířské produkce. and Věteřov group ceramics are regarded as the apex of Early Bronze Age pottery production. The meticulous surface treatment and similar appearance of the vessels have led many scholars to assume that these artefacts are the work of professional potters. This study evaluates a selected segment of pottery production from the lowland Věteřov group settlement in Hulín-Pravčice, based on the analyses of forty-nine pottery samples from four sunken features. The resulting vivid image of the production of pottery vessels at the settlement in Hulín-Pravčice reveals a raw material strategy aimed at local sources, leading however to technologically rich production divided into four main groups. A foreign origin can be considered for only three samples. The studied assemblage generally did not show a positive correlation between the type of vessel and the production technology. One exception are bowl-shaped forms, for which a single technological process is dominant, and it is possible here to consider technological standardisation related to lower forms of specialised production and/or an important role for these pottery forms. In this case it is possible to speculate on the unification of one segment of pottery production.
Článek je příspěvkem k poznání organizace hrnčířského řemesla v době laténské na základě vyhodnocení provenience a technologie výroby keramiky související s nálezy hrnčířských dvoukomorových vertikálních pecí v laténském sídelním regionu na Chrudimsku. Metodickým základem je petrografická, technologická a geochemická analýza systematicky propojená s archeologickým vyhodnocením keramiky. Analýza ukázala, že region byl pokryt relativně hustou sítí hrnčířských dílen využívajících při výrobě keramiky kombinaci užití hrnčířského kruhu a výpalu ve dvoukomorových vertikálních pecích. Ve sledovaném regionu lze odlišit distinktivní technologické tradice předávané v sítích specializovaných výrobců. Výsledky poukazují na to, že mapování produkce konkrétních hrnčířských dílen pouze na základě morfologických a technologických znaků může být zavádějící. Zatímco tvary, výzdoba a technologie výroby odrážejí technologickou tradici rozšířenou v síti neznámého počtu dílen, teprve geochemická a petrografická provenienční analýza umožňuje mapovat produkci konkrétní dílny. and The article is a contribution to understanding of the organisation of the pottery craft in the La Tène period, based on an assessment of the provenance and technology of pottery production linked to finds of two-chamber vertical pottery kilns in the La Tène settlement region near the confluence of the Elbe and Chrudimka rivers. The methodical foundation of the study is a petrographic, technological and geochemical analysis systematically connected with the archaeological evaluation of the pottery. The analysis showed that a relatively dense network of pottery workshops utilising the pottery wheel and the two-chamber vertical kiln had been spread across the Chrudim region. A distinctive technological tradition shared in a network of specialised producers can be distinguished in the studied region. The results reveal that mapping the production of specific pottery workshops solely on the basis of morphological and technological traits can be misleading. While forms, decoration and production technology reflect the technological tradition passed along in a network of an unknown number of workshops, it was the geochemical and petrographic origin analysis that made it possible to map the production of a specific workshop.