Adaptivně administrované testy s dichotomně skórovanými položkami jsou již v odborné literatuře poměrně dobře popsány a v praxi jsou stále častěji využívány. Předložená studie popisuje a hlouběji analyzuje možnosti adaptivní administrace testů s polytomními položkami, které jsou nejčastěji využívány v široké oblasti diagnostiky osobnosti. Na základě rozboru adaptivní administrace testu NEO PI-R jsou prozkoumány výhody a nevýhody tohoto přístupu. Adaptivní administrace ve srovnání s plnou délkou testu úspěšně rekonstruuje úroveň všech měřených rysů, a to za použití výrazně nižšího počtu položek. Výrazným problémem je však nadužívání několika málo položek, které jsou charakteristické vysokou mírou rozlišovací účinnosti. Pro studii byl využit reprezentativní soubor osob, který byl sestaven za účelem standardizace dotazníku NEO PI-R v českých podmínkách (N = 2084). and Adaptive administration of NEO PI-R: limits and benefits
Adaptively administered tests with dichotomously scored items are already well described in the relevant literature and used in practice. The presented study analyses the possibilities of adaptive administration of test with polytomous items, which are commonly used in personality testing. Based on analysis of simulated adaptive administration of NEO PI-R, the limits and benefits of this approach are discussed. It was found that adaptive administration successfully and more effectively reconstructs the level of measured traits ADAPTIVNÍ ADMINISTRACE NEO PI-R: VÝHODY A OMEZENÍ1 MARTIN JELÍNEK, PETR KVĚTON, DALIBOR VOBOŘIL Psychologický ústav AV ČR, Brno in comparison with full scale administration. On the other hand, significant problem consists in overexposure of several items with highest item discrimination power. Representative sample built for the purposes of Czech standardization of NEO PI-R was used (N = 2084).
Objectives. The aim of this study was to analyze the psychometric properties of the Czech version of the General Self-Efficacy Scale (GSES) in the group of hospitalized patients. Sample and setting. The sample contained 386 respondents hospitalized in the Faculty hospital Hradec Kralove. The Czech version of GSES was used. Statistical analysis. All the analyses were performed in the R environment. Factor structure was tested using Item Response Theory (IRT), namely two-parameters Graded Response model. This model was used also for testing measurement invariance for men and women. T-tests and linear model to test relation between GSES and demographical variables were used. Percentile norms were constructed using kernel smoothed cumulative distribution for men and women separately. Results. The score of the scale ranged from 15 to 40 points with an average of M = 30.86 (SD = 6.05). The results suggest that the Czech version of the GSES has satisfactory psychometric properties, the internal consistency is on high level (Cronbach,s α = 0.924; ωt = 0.938). Even though the analysis of the structure of the questionnaire showed to be slightly twodimensional, the correlation of the two factors is quite high. This implies the potential of working with one universal questionnaire score. Of all monitored variables, only gender had statistically significant influence over the perceived self-efficacy, the scale was invariant for both genders. The differences between clinics were very small, only the respondents from psychiatric clinic achieved statistically significant lower score. Study limitations. The limits of the study come from its cross-sectional character and the fact that the choice of respondents was not representative. Data are based on subjective statements coming from respondents hospitalized with various health problems. and Cíle. Cílem práce bylo zjistit psychometrické vlastnosti české verze Dotazníku obecné self- -efficacy (General Self-Efficacy Scale – GSES) u populace hospitalizovaných pacientů. Vzorek a metodika. Sledovaný soubor činil 386 respondentů hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Byla použita česká verze dotazníku General Self-Efficacy Scale. Statistická analýza. Veškeré analýzy byly provedeny v prostředí R. Faktorová struktura byla ověřována s využitím teorie odpovědi na položku (Item Response Theory), a to pomocí dvouparametrového Graded Response Modelu. Tento byl použit i pro ověření invariance měření mezi muži a ženami. Pro hodnocení vztahu obecné self-efficacy s demografickými proměnnými byla použita lineární regrese a t-testy. Percentilové normy byly sestrojeny pomocí vyhlazené kumulativní distribuční funkce pro muže a ženy zvláště. Výsledky. Celkový skór škály se pohyboval v rozmezí 15–40 bodů s průměrem M = 30,86 (SD = 6,05). Psychometrické vlastnosti české verze dotazníku GSES jsou dobré, vnitřní konzistence je vysoká (Cronbachovo α = 0,924; ωt = 0,938). Struktura dotazníku je spíše dvoudimenzionální, korelace obou faktorů je však velmi vysoká. Je tedy smysluplné pracovat s jediným celkovým skórem dotazníku. Ze všech sledovaných proměnných pouze pohlaví mělo statisticky významný vliv na vnímanou self- -efficacy (SE), škála byla pro obě pohlaví invariantní. Rozdíly mezi klinikami byly velmi malé, pouze respondenti z psychiatrické kliniky dosahovali statisticky významně nižšího skóru oproti respondentům z ostatních klinik. Limity studie. Limity studie vyplývají z jejího průřezového charakteru a skutečnosti, že výběr respondentů nebyl reprezentativní. Data jsou založena na subjektivních výpovědích; jedná se o respondenty hospitalizované s různými zdravotními potížemi.
Předložená studie se zabývá analýzou preference odpověďových kategorií v testu prostorové představivosti, který je součástí Testu studijních předpokladů (TSP). Test studijních předpokladů je sestaven z položek s jednou správnou odpovědí a čtyřmi distraktory. Výzkumný soubor tvořilo 2001 osob (52 % žen). Pomocí IRT modelu pro nominální kategorie bylo analyzováno pět testových položek. Pro jednotlivé odpověďové kategorie byly zjištěny pravděpodobnosti jejich volby podmíněné úrovní sledované schopnosti. Na základě těchto informací byly odvozeny hypotézy o roli distraktorů v rámci fungování položek. Výsledky psychometrické analýzy jsou diskutovány společně s informacemi získanými od autorského týmu TSP a testovaných osob, které se k testu mohly vyjádřit prostřednictvím oficiálního internetového diskusního fóra., Objectives. The presented study analyzes the preference of response categories in spatial reasoning test. The goal is to enhance comprehension of test behavior of respondents that deter-mines the choice of certain response category in multiple choice items. Subjects and setting. The sample consisted of 2001 subjects (52 % females), who attended entrance exams to Masaryk university, i.e. the Learning Potential Test. Each of the items in the test consisted of one correct answer and four distractors. Five items of the Spatial reasoning subtest were analyzed. Statistical analysis. Using IRT Nominal Categories Model, for each response category conditional probabilities of their preference based on ability level estimate were computed. Results. On the basis of acquired information the authors suggested hypotheses about the roles of distractors in items. These hypotheses were further discussed in conjunction with in-formation from test items reviewers and test-takers, who had the possibility to comment test items through official internet discussion forum. Study limitations. Suggested hypotheses about test behavior need to be further investigated., Petr Květon [et al.]., and Obsahuje seznam literatury