Záměr. Cílem studie bylo ověření psychometrických parametrů české verze Jeffersonské škály empatie (JSPE-S) na podkladě výpovědí českých studentů medicíny a testování diferencí z hlediska pohlaví, délky studia medicíny a místa studia. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 725 studentů medicíny 3. lékařské fakulty UK a 871 studentů Fakulty medicíny UPOL. Studie byla průřezová a odpovědi byly získány od studentů všech šesti ročníků. Výsledky. Explorační faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří ortogonálních faktorů „Perspective taking“ (přebírání perspektivy), „Compassionate care“ (soucitná péče), „Empathetic understanding“ (empatické porozumění) a vnitřní konzistence stupnice byla pro celý soubor 0,76. Efekt pohlaví a místa studia nebyl statisticky významný. Výše JSPE-S skórů českých studentů statisticky i klinicky významně klesala v prvních dvou letech studia a zůstala beze změn do konce šestého ročníku. Nálezy obecně podpořily konstruktovou validitu i vnitřní konzistenci české verze nástroje. Omezení studie. Postoje k roli empatie se mohou výrazně lišit od skutečného chování, vzhledem k průřezovému plánu studie je zde možný kohortový efekt, data byla získána pouze na dvou lékařských fakultách., Objectives. The objective of the study was to examine the psychometric parameters of the Czech version of the Jefferson Scale of Physician Empathy-Student (JSPE-S), and to study differences in empathy scores between women and men, and students in different years of medical school. Sample and setting. The JSPE-S was administered to 725 students at the 3rd Medical School, CU Prague and to 871 students at the Faculty of Medicine UPOL. The design was cross-sectional and first to sixth year students were surveyed. Results. Exploratory factor analysis supported the existence of three components of “Perspective taking”, “Compassionate care”, “Empathetic understanding” and the Cronbach alpha coefficient was 0.76. The effects of gender and locality were not statistically significant. The JSPE-S scores of Czech students decreased in a statistically significantly and clinically meaningfully way over the first two years of study, staying low until the 6th year. The construct validity and internal consistency of the Czech version of the JSPE-S was generally supported. Study limitations. Firstly, attitude toward the role of the empathy in doctor-patient relation may differ substantially from actual behavior. Secondly, there is very strong possibility of cohort effects. Thirdly, the survey was conducted at one Czech and at one Moravian medical school only, what potentially limits the external validity of our finding., Jiří Kožený, Lydie Tišanská, Cyril Höschl., and Obsahuje seznam literatury
a1_Důvěra a tolerance patří k předpokladům demokracie; identifikace latentních proměnných v postojích může odkrýt zdroje tolerance a netolerance. Sekundární analýza Evropské studie hodnot (EVS, otázka Q6 – které menšiny by si respondenti nepřáli mít za sousedy, 44 evropských zemí, N2011 = 63.281) ukázala podstatnou shodu v sociální distanci od menšin: Nejpřijímanější sousedy spojuje především etnická a náboženská diverzita; nejodmítanější skupiny charakterizuje chování odlišné od sociálních norem (závislí na alkoholu a drogách, lidé s kriminální minulostí); přijímání dalších ze čtrnácti posuzovaných skupin (Romů, gayů, lidí s AIDS) bylo rozporné. Faktorová analýza i analýza hlavních komponentů, jak s šikmými tak i ortogonálními rotacemi, poskytly stabilní řešení blížící se jednoduché struktuře s třemi faktory: 1. Diverzita (etnická a náboženská různorodost), 2. Deviace (odlišnost chování), 3. Politický extremizmus. Obdobnost řešení získaných z dat 3. vlny (N1999-2001 = 10.522) i o dekádu pozdější 4. vlny EVS (N2008-2010 = 13.719), kdy data byla sbírána jinými agenturami, potvrzuje spolehlivost výsledků. K významným zjištěním patří, že větší sociální vzdálenost respondentů EVS od menšin má vztah k vyšší zátěži těchto menšin v faktoru Deviace a naopak, menšiny s vysokou zátěží v faktoru Diverzity jsou častěji za sousedy přijímány. Menšiny hodnocené ambivalentně se často také ambivalentně objevují ve dvou faktorech (Diverzity i Deviace), ač se faktorová struktura blíží jednoduchému řešení. A tak mají východoevropští gayové a lidé s AIDS kromě zvláště vysoké zátěže v faktoru Deviace i menší zátěž v Diverzitě; Romové mají vysokou zátěž v Diverzitě a méně vysokou v Deviaci., a2_(Pro srovnání, gayové v České republice mají vysokou zátěž v Diverzitě a menší v Deviaci; čeští Romové a lidé s AIDS skórovali ve starší vlně vysoko v Diverzitě, ale v nejčerstvější vlně mají vysokou zátěž v Deviaci). Šikmá řešení ukazují další souvislosti. Výsledky ilustrují rozdílnosti a naznačují současný vývoj v postojích., b1_Objectives. Heuristic study focused on common reasons for social distance from minorities and assumed that latent variables in attitudes can reveal the roots of intolerance, with a special attention to ambivalently accepted outgroups. Subjects and setting. A secondary analysis of answers to European Values Study (EVS 1999- 2010) was performed focusing on the Czech Republic alone and on Eastern European EU members (wave 3 N=10.522 and wave 4 N=13.719); responses to question Q6 (which minorities would be undesirable as neighbors). Hypotheses. Authors looked for a context in which out-groups are perceived, specifically for relationships a) between diversity and acceptance and b) between deviance and rejection of individual minority groups. Statistical analyses. Factor analyses and principal component analyses (both oblique and orthogonal rotations) based on Kaiser’s criterion; Cronbach’s alpha. Results. Respondents indicated consensus in social distance from minorities: the most accepted neighbors are defined mostly by ethnic or religious diversity; the most rejected groups are characterized by behavior deviant from social norms (addicts, criminals); there is a disagreement about admittance of the rest of the fourteen groups assessed (Roma, gays, AIDS patients). All factor analyses and principal component analyses yielded a stable solution close to a simple structure with three factors: 1. Diversity (ethnic, religious); 2. (Behavioral) Deviance; 3. Political extremism. Stronger social distancing from ethnic minorities and gays is related to higher minority loading on Deviance factor; conversely, minorities loading on Diversity factor tend to be accepted. Minorities who met with neighbors’ ambivalence (especially Roma, gays, people with AIDS) often ambivalently appear in two factors (Diversity and Deviance). Study limitations., b2_Methodology of Pearson’s correlation matrices was used as a basis for factor analyses., Martina Klicperová-Baker, Jaroslav Košťá., and Obsahuje seznam literatury
Cíl. Cílem práce je posoudit dopad intenzivního užívání drog v dospívání na životní situaci dotázaných v době mladé dospělosti. Metody. V práci jsou využita data získaná při prvním vyšetření (1996 až 1998) a data z následného vyšetření (2010 až 2011). Informace vycházejí z řízených rozhovorů a dotazníků zaměřených na chování ve vztahu k návykovým látkám, osobnostní charakteristiky, sebehodnocení, duševní zdraví a životní spokojenost. Soubor tvoří 124 osob vyšetřených v době dospívání. Následné vyšetření s odstupem 14 let bylo realizováno u 52 osob (42 % původního souboru). Výsledky. Tři čtvrtiny osob z následného vyšetření bylo bez problémů s drogami. Problémová skupina oproti neproblémové častěji užívala v dospívání heroin a častěji ho užívala denně, měla více detoxifikací a více léčeb. Problémová skupina měla nižší životní spokojenost, ale v ostatních psychologických charakteristikách se od neproblémové skupiny nelišila. Závěry. Intenzivní užívání tvrdých drog v dospívání přetrvává do dospělosti u čtvrtiny souboru. Tři čtvrtiny sledovaných osob jsou sociálně adaptované, dlouhodobě stabilizované bez užívání drog. Adolescentní užívání drog má nepříznivý dopad na úroveň dosaženého vzdělání a zhoršuje možnosti pracovního uplatnění., b1_Objectives. The major goal of the study was to assess the impact of intensive drug use in adolescence in the life situation of the respondents at the period of young adulthood. Sample and setting. The analyses are based on data collected during the first examination (1996 to 1998) and during the reassessment in 2010/2011. Information was obtained through structured interviews and questionnaires focused on addictive behaviour, personality characteristics, self-esteem, mental health and life satisfaction. The sample consisted of 124 persons examined at the time of adolescence. The follow-up was carried out after 14 years with 52 persons (42% of original sample). Statistical analyses. T-test or nonparametric Mann-Whitney’s U test was applied to test differences in group means, χ2 test was used to explore differences in frequencies, and to test associations between variables the Pearson’s correlation coefficient was chosen. Results. Three quarters of the sample interviewed at the time of young adulthood were without drug problems. Subjects in the problem group compared to non-problem group more often used heroin in adolescence, more often used heroin on daily basis, and had more detoxifications and more drug treatments. Problem group had lower life satisfaction, but in other psychological characteristics did not differ from the non-problem group. Conclusions and limitations of the study. Intensive use of hard drugs in adolescence persisted into young adulthood in a quarter of the sample. Three quarters of the followed individuals are socially adapted and stabilized without drug use. Adolescent drug use has a detrimental effect on educational attainment and worse career prospects., b2_Two limitations of the study should be mentioned: the first is the low response rate at the follow-up; the second concerns the study site, which was limited to Prague, so the conclusions may be relevant to metropolitan population only., Ladislav Csémy [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Záměr. Cílem práce je srovnání věrohodnosti nálezů neuropsychologického oslabení mezi skupinami nemocných epilepsií (ES) a osobami s psychogenními neepileptickými záchvaty (PNES). Současně článek přináší porovnání neuropsychologické výkonnosti obou skupin. Soubor a metody. Zařazeni byli pacienti hospitalizovaní k video-EEG monitoraci na epileptologické jednotce, u nichž bylo provedeno neuropsychologické vyšetření včetně WAIS-R a většinou také WMS-R. Sledováno bylo 86 pacientů posouzených jako ES a 23 pacientů hodnocených jako PNES. Pacienti byli posuzováni podle šesti kritérií snahy. Čtyři jsou odvozená od subtestu Opakování čísel z WAIS-R, jedno ze srovnání subtestů Slovník a Opakování čísel, a jedno ze srovnání Celkové paměti (MQ) a Pozornosti/ koncentrace podle WMS-R. Statistická analýza. Použita byla statistická dekripce, t-testy, Fischerův exaktní test a dvoucestná analýza variance ANOVA. Výsledky. Nedostatečná snaha (nevalidní odpovědi) se u ES vyskytovala podle různých kritérií od 3 do 34 %, u PNES od 4 do 43 %. Dvoucestná analýza variance nenašla rozdíly mezi ES a PNES. Výkonnost v neuropsychologických testech byla významně lepší u osob s dostatečnou snahou shodně jak u ES, tak u PNES. Neuplatňoval se ani vliv skupin pacientů, ani vliv interakce (skupina pacientů versus symptomová validita). Testování snahy (symptomové validity) při neuropsychologickém vyšetřování je důležité pro zlepšení kvality hodnocení. Jde o přístupy, které jsou v posledních letech doporučovány především v americké neuropsychologii a postupně začínají být akceptovány též v Evropě. Omezení studie. Nevýhodou je poměrně menší soubor nemocných s PNES., Purpose. The goal of the study is to compare the credibility of findings of neuropsychological impairment between the groups of epileptic patients and persons with psychogenic non-epileptic seizures (PNES). The comparison of neuropsychological performance of both the groups is also presented. Sample and methods. The patients hospitalized to video-EEG monitoring at the epileptologic unit who passed the neuropsychological examination including WAIS-R and mostly also WMS-R were included into the study. 86 patients considered epileptic and 23 patients evaluated as PNES were examined. Patients were assessed according six effort criteria. Four of them are derived from the Digit span subtest from WAIS-R, one from the comparison of Vocabulary and Digit span subtests, and one from the comparison of general memory (MQ) and Attention/Concentration according to WMS-R. Statistical analysis. Statistical description, ttests, Fischer´s exact test, and two-way ANOVA were used. Results. Insufficient effort (non-valid responses) was found in epileptic patients according to different criteria from 3 to 34 %, in PNES from 4 to 43 %. Two-way ANOVA did not find the differences between epileptic patients and PNES. The performance in neuropsychological tests was significantly better in persons with sufficient effort in epileptic patients as well as in PNES. Neither the influence of group of patients nor the influence of interaction (group of patients vs. symptom validity) applied. The effort testing (symptom validity) during the neuropsychological examination is important for the improvement of the assessment quality. These approaches are recently recommended namely in American neuropsychology and they start to be gradually accepted also in Europe. Study limits. A relatively smaller sample of patients with PNES represents a disadvantage., Jan Preiss, Lenka Krámská, Zdeněk Vojtěch., and Obsahuje seznam literatury
Cíle. Studie se zabývá antisociálním chováním dětí z městských oblastí, jeho typologií a vztahem k expozici komunitního násilí a školní šikany. Soubor a metoda. Soubor tvořili adolescenti účastnící se mezinárodního projektu SAHA, který se zaměřil na rizikové a protektivní faktory psychosociálního vývoje dětí a dospívajících. Soubor tvořili dvanáctiletí a čtrnáctiletí studenti ze 13 krajských měst; 2973 osob (53 % dívek, průměrný věk 13,5, SD = 1,1): kohortu dvanác-tiletých tvořilo 1447 adolescentů – 54 = dívek; kohortu čtrnáctiletých tvořilo 1526 adolescentů – 53 = dívek. Ke zkoumání antisociálního chování, expozice násilí a školní šikany jsme použili škály z metody SAHA. Hypotéza. Vytvořené empirické typy osob s různou mírou projevů antisociálního chování se budou odlišovat z hlediska jak školní šikany, tak expozice násilí, typy s vyšší mírou projevů antisociálního chování budou ve vyšší míře vystaveny násilí a v nižší míře budou objektem šikany. Statistická analýza. Nehierarchickou shlukovou analýzou na položkách škály antisociálního chování jsme identifikovali 4 typy. Tyto typy jsme porovnali ve vztahu k expozici násilí a školní šikaně (Kruskal-Wallis test, Dunn post-hoc test). Výsledky. Byl nalezen vztah mezi expozicí násilí (komunitní i šikana) a typem chování (expozice násilí jako svědek (χ2 = 265,7; df = 3; p < 0,01); expozice násilí jako oběť (χ2 = 236,6; df = 3; p < 0,01); objekt šikany (χ2 = 263,4; df = 3; p < 0,01). Nejvyšší míru expozice násilí ve všech třech sledovaných proměnných uvádí typ osob s nejvyšší mírou antisociálního chování. Omezení studie. Nebyla zkoumána šikana i z hlediska agresora a tzv. kyberšikana., Objectives. The study deals with antisocial behavior of school children in urban areas, its typology and relationship to exposure to violence in the community and to school bullying. Subjects and settings. Participants were adolescents participating in international project The Social and Health Assessment (SAHA) that aims to assess risk and protective factors for psychosocial adjustment of children and youth. The sample consisted of 12 year-old and 14-year-old students from schools in 13 regional capitals. The sample consisted of 2.973 persons (53 % girls, mean age 13.5 years, SD = 1.1): 12 years old cohort consisting of 1.447 adolescents – 54 % of girls; 14 years old cohort consisting of 1.526 adolescents – 53 % of girls. SAHA was used to measure antisocial behavior, exposure to violence and school bullying. Hypothesis. Created empirical types of adolescents with varying degrees of antisocial behavior differ in violence exposure, types with higher levels of antisocial behavior are exposed to a greater extent to violence and lower extent to bullying as objects. Statistical analysis. Non-hierarchical cluster analysis (k-means) to identify four types of antisocial behavior. Types comparision in violence exposure and bullying (Kruskal-Wallis test, Dunn post-hoc tests). Results. Authors found relationships between exposure to violence (community and bullying) and the type of behavior (exposure to violence as a witness (χ2 = 265.7, df = 3, p <0.01), exposure to violence as a victim (χ2 = 236.6, df = 3, p <0.01); object of bullying (χ2 = 263.4, df = 3, p <0.01). The highest rates of exposure to violence in all three variables have adolescents with the highest rates of antisocial behavior. Study limitation. Bullying from aggressor,s point of view and cyberbullying were not analysed., Veronika Sobotková [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Výzkum se zabývá českými národními stereotypy posuzovanými jak zevnitř (autostereotypy), tak zvenčí (heterostereotypy). Pětifaktorový model osobnosti sloužil jako rámec pro posouzení osobnostních vlastností typického Čecha. První studie ověřila shodu v posuzování národních stereotypů českými respondenty (N = 4038). Profily národních stereotypů pěti zemí se nelišily v závislosti na pohlaví respondentů, na způsobu administrace ani na oblasti, ze které respondenti pocházeli. Druhá studie prokázala stabilitu českého autostereotypu v čase. Shoda mezi českými heterostereotypy nebyla vysoká kvůli specifické percepci slovenských respondentů. České auto- a heterostereotypy spolu nekorespondují. Třetí studie ukázala nízkou míru shody mezi českými autostereotypy a posouzením skutečných Čechů. Heterostereotypy se s posouzením skutečných Čechů neshodují., Objectives. The presented research deals with Czech national stereotypes as perceived from the inside (autostereotype) as well as outside (heterostereotype) perspective. The Five-Factor Model was used for assessing personality traits of a typical country representative. Subject and setting Altogether, 5.663 respond-ents from the Czech Republic, Slovakia, Poland, Germany, and Austria rated personality charac-teristics of a typical Czech on the National Char-acter Survey (NCS). Self-reports and observer-ratings on NEO-PI-R were taken from the Czech normative sample (N = 1.836). Self-report on NCS was provided by 994 Czech university stu-dents. Hypotheses. The authors supposed that the Czech national heterosterotypes agree with rat-ings of real Czechs better than Czech national autostereotypes. Statistical analysis. Auto- and heterostereotype accuracy were estimated using the profile-cor-relation approach. Profile agreement was calcutoted as an intraclass correlation (ICC) across 30 facets. Results. In the Czech sample, a convergence in stereotype ratings with respect to respondents' gender, place of their residence, type of admin-istration, as well as time of administration (2005 and 2008) was found. Participants from four countries neighboring to the Czech Republic did not agree in their perception of a typical Czech due to a specific rating by Slovak respondents. Czech heterostereotypes did not correspond to Czech autostereotype. The comparison with self- and observer-ratings of real Czechs showed a low agreement with Czech autostereotype and no agreement with either of the Czech heteros-tereotypes. Study limitation. The rating of a typical Czech in four neighboring countries was provided by university students only, which does not allow for broader generalizations., Martina Hřebíčková, Sylvie Kouřilová., and Obsahuje seznam literatury
a1_Ciele. Cieľom tejto kvalitatívne zameranej výskumnej štúdie bolo porozumenie subjektívneho prežívania budovania komunity a jeho popisu vo výpovediach účastníkov Community Building Workshop a Community Building Event (CBW/E) od východiskovej situácie rozhodnutia o účasti na workshope a životnej situácii v tom čase, cez najdôležitejšie momenty workshopu, až po prípadné zmeny u účastníkov v dôsledku tejto skúsenosti. Súbor a metódy. Účastníci z Veľkej Británie, Nemecka, USA a niekoľkí, ktorí neuviedli svoju národnosť, sa zúčastnili workshopov zorganizovaných vo Veľkej Británii a Nemecku a vyplnili sadu troch dotazníkov v anglickom jazyku tesne pred workshopom, tesne po workshope a tri mesiace po workshope. Analyzované boli údaje od 18 účastníkov. Hypotézy. Vzhľadom na to, že išlo o exploračne zameranú štúdiu, neboli vopred stanovené žiadne hypotézy. Analýza. Dáta boli analyzované prostredníctvom Konsenzuálneho kvalitatívneho výskumu (CQR), metódy komplexnej a dôkladnej kvalitatívnej analýzy, ktorá využíva konsenzuálny prístup. Výsledky. Participanti typicky prichádzali na workshop CBW/E s túžbou po osobnom raste, so záujmom o komunitu a jej úlohu v každodennom živote a tiež s nejakou aktuálne prežívanou osobnou záležitosťou. Jadro psychologického zážitku komunity tvorilo zdieľanie, ocenenie a autentickosť. U všetkých analyzovaných prípadoch (18) sa nachádzal pocit posilnenia (empowerment) ako dôsledok účasti na workshope CBW/E. Medzi ďalšie najčastejšie respondentmi výskumu uvádzané zmeny v dôsledku workshopu patrili väčšia schopnosť byť sám sebou, zvýšená sebaúčinnosť a sebaistota, dôvera a akceptácia, práca s vlastnými hranicami a aplikácia získaných poznatkov a zručností v živote., a2_Toto učenie sa u väčšiny participantov výskumu spájalo s prežívaním emocionálneho distresu. Obmedzenia výzkumu. Hlavným obmedzením výskumu bolo použitie písomných, a nie verbálnych výpovedí účastníkov, čo znižuje bohatstvo dát, ktoré môžu byť potenciálne získané od participantov., b1_Objectives. The goal of this qualitatively oriented research study was to understand subjective experience of building community as found in the accounts of Community Building Workshop and Community Building Event (CBW/E) attendants. Subjects and setting. Attendants (n=18) from United Kingdom, Germany, United States and a few with not stated nationality, took part in workshops organized in United Kingdom and Germany. The data were collected by questionnaires prior, at the end, and three months after the workshop. The questionnaire captured participant’s experiences of the enrolment to the workshop, the most important events in the workshop, and the changes perceived as a result of their experience of community building. Hypotheses. Because of the explorative character of the research study, there was no hypothesis stated beforehand. Analysis.T he data were analysed using the Consensual Qualitative Research (CQR) a method of comprehensive and rigorous qualitative analysis that uses consensual approach to analysis. Results. Participants typically came to the workshop CBW/E with the desire for personal growth, with the interest in community and its role in their everyday life. Sharing, appreciation and being authentic were the core elements of psychological sense of community for the participants. In all analysed cases (18), there was a feeling of empowerment mentioned as a consequence of attendance of the workshop. The most frequently cited changes in attendants lives were greater ability to be authentic, increased self-efficiency, enhanced confidence, trust and acceptance, work with own boundaries and application of an acquired learning and skills in one’s life. The learning was in the majority of our research cases connected with experiencing of some emotional distress. Study limitations., b2_The main limitation was the use of written rather than verbal accounts, which limits the richness of the data that can be gathered., Júlia Halamová, Ladislav Timuľák, Lucia Adamovová., and Obsahuje seznam literatury
a1_Záměr. Na podkladě odpovědí reprezentativního souboru českých lékařů (a) ověřit psychometrické parametry Dotazníku empatie DE14; (b) testovat předpoklad rozdílů mezi lékaři z hlediska pohlaví, délky praxe a způsobu výkonu profese; (c) ověřit vztah mezi generickou empatickou citlivostí a specifickou empatickou vnímavostí v léčebném kontextu; (d) konstruovat normy použitelné v experimentálním výzkumu. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 1305 lékařů z celé České republiky vybraných náhodným kvótním výběrem dle regionu, pohlaví, věku a způsobu výkonu profese. Statistická analýza. Struktura metody byla zkoumána konfirmační faktorovou analýzou metodou maximální věrohodnosti. Simultánní faktorová analýza byla použita pro testování shody faktorového modelu pro muže a ženy z hlediska regresních vah, faktorové kovariance a strukturálních průměrů. Vztah mezi jednotlivými položkami a celkovým skórem byl testován Pearsonovým korelačním koeficientem, vnitřní konzistence stupnic Cronbachovým koeficientem alfa. Efekt pohlaví, délky praxe a profesní orientace multivariační analýzou rozptylu. Vztah mezi dotazníkem DE14 a JSPE-HP byl ověřován lineární multivariační regresní analýzou. Výsledky. Konfirmační faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří komponent 14položkového dotazníku DE14: Vnímavost, Respekt, Otevřenost, Cronbachův koeficient alfa 0,74, 0,73 a 0,69. Struktura nástroje byla z hlediska pohlaví invariantní a efekt pohlaví, ačkoli statisticky významný, byl vzhledem k velikosti účinku d = 0,2 bez praktického významu. Dotazník DE14 sdílel s nástrojem JSPE-HP cca 33 % variance. Faktory věk, délka praxe, profesní orientace a všechny interakce byly statisticky nevýznamné., a2_Psychometrické charakteristiky jsou uspokojivé a umožňují použití předběžných norem založených na reprezentativním souboru českých lékařů v experimentálním kontextu., Objectives. The aim of the study was to develop and psychometrically evaluate new general questionnaire for estimation of empathy. Sample and setting. The sample consisted of 1305 Czech physicians selected using random quota sampling according to region, gender, age, and employment status. Statistical analysis. The structure of questionnaire was verified using confirmatory factor analysis, method maximal likelihood. Simultaneous factor analysis was employed to test differences between men and women from the viewpoint of regression weights, factor covariance, and structural latent means. Cronbach alpha coefficient was calculated to assess internal consistency aspect of reliability. Effects of gender, age, professional orientation, and length of practice were tested using multivariate analysis of variance. Relationship between the JSPE-HP and the DE14 was examined by the linear multivariate regression analysis. Results. Confirmatory factor analysis results supported the presumption of the three components of the 14-item self-administered Empathy Questionnaire (DE14) Percipience, Openness, and Respect; Cronbach alpha coefficient was 0.67, 0.63, and 0.75, respectively. The structure of the questionnaire was invariant from the viewpoint of gender, regression weights, and factor covariance. The effect of gender, although statistically significant, was very small and of no practical consequence. Factors of age, length of practice, professional orientation, and all interactions were nonsignificant. Questionnaire DE14 shared cca 33 % of variance with the JSPE-HP. The DE14 psychometric characteristics are satisfactory and the provisional norms based on a representative sample of Czech physicians’s responses are valid for use in experimental setting. Study limitation. (a) Measurement of empathy is self-reported; (b) the sample is not representative from the viewpoint of professional orientation., Lydie Tišanská, Jiří Kožený., and Obsahuje seznam literatury
a1_Pravidla projevu (DR, display rules) jsou považována za neformální normy, které určují kdy, vůči komu a za jakých okolností smíme (nebo bychom měli) projevit určitou emoci. Předpokládá se, že DR usměrňují a tvarují tendenci k projevu jednotlivých emocí a ovlivňují tak emoční spontaneitu. Cílem šetření bylo zjistit DR primárních emocí (zlost, pohrdání, znechucení, strach, štěstí, smutek, překvapení). Výzkumný soubor tvořilo 100 studentů různých oborů Univerzity Karlovy v Praze (59 žen, 41 mužů, průměrný věk 23,34, SD = 2, 25). K šetření jsme použili dotazník Display Rules Assessment Inventory (DRAI, Matsumoto et al., 2005) a zaměřili se jednak na obecné tendence k regulaci primárních emocí, ale rovněž na proměnné, které mohou mít na pravidla projevu emocí vliv. Zajímalo nás, zda příslušnost k určitému pohlaví, místo (kontext) sociální interakce, charakter sociální interakce a blízkost vztahů interagujících osob má vliv na DR. Pro určení obecných tendencí regulace emocí byla získaná data zpracována v podobě relativních četností odpovědí pro jednotlivé položky a emoce. Pro porovnávání jednotlivých podsouborů (žen a mužů, privátní a veřejný kontext situace, blízkost vztahů, horizontální a vertikální typ interakce) byl použit chí – kvadrát test pro srovnání pozorovaných a očekávaných hodnot. Výsledky šetření ukázaly, že se respondenti domnívají, že by obecně měli projev svých emocí zeslabovat (projevit méně, než cítí). Nejčastěji se objevovala tendence k supresi (neprojevím nic) u emoce pohrdání, znechucení a strachu. Autenticky (přesně tak jak cítí) měli studenti tendenci projevovat emoce štěstí a překvapení., a2_Srovnání výpovědí mužů a žen neukázalo na signifikantní rozdíly v DR mezi těmito podsoubory; signifikantní rozdíly však přineslo porovnávání soukromých a veřejných interakcí, vztahově blízkých a vztahově vzdálených interakcí a to ve smyslu autentičtějšího projevu emocí v privátních interakcích (χ² = 53.081, df = 5, p < 0.001) a v interakcích vztahově blízkých (χ² = 135, 265, df = 5, p < 0.001). Rovněž bylo zjištěno, že ve vertikálních interakcích (student – profesor) je tendence k potlačení projevu emoce četnější než v interakcích horizontálních (student – spolužák). Celkově výsledky ukazují, že kontext sociální interakce (privátní, veřejná), míra blízkosti vztahu (vztahově blízcí, vztahově vzdálení) a charakter interakce (horizontální, vertikální) patří k významným proměnným, které mají vliv na pravidla projevu primárních emocí. Zjištění jsou limitována dotazníkovým způsobem šetření a specifiky segmentu respondentů – vysokoškolských studentů., Objectives. Display rules (DR) are informal norms determining when, where, how, and to whom one should express emotions. It is assumed that DR shape affective spontaneity and affect the tendency of emotional expression. The aim of this study is to examine DR of basic emotions (anger, contempt, disgust, fear, happiness, sadness, and surprise) within the contexts of social interactions. Subjects and settings. Participants comprised 100 undergraduates (59 % females, average age 23, 34; SD = 2, 25) enrolled at Charles University in Prague. Display Rules Assessment Inventory (DRAI, Matsumoto et al., 2005) was utilized to measure display rules of undergraduates. Research questions. This study explores the general tendency of regulation of basic emotions and the role of gender differences, context and the character of social interaction in display rules. Statistical analyses. For analyses, we utilized relative frequencies of responses for each item and each emotion (displayed in percentages). For comparison of subsets (women and men, private and public situation, types of interactions) a chi-square test to compare the expected and the observed values were used. Results. The results showed that respondents had a general tendency to deamplify basic emotions. The strongest tendency to suppress an expression (I should show nothing) was connected to contempt, disgust and fear. Authentic expression (I shall express it as I feel it) was the most frequent in the cases of happiness and surprise. The findings indicate the existence of several social effects connected with display rules. No significant gender differences with reference to display rules were found., However, the results showed significant differences in DR in the contexts of interactions (greater authenticity in private interactions; χ² = 53.081, df = 5, p < 0.001) and in the closeness of interactions (greater authenticity in in-group interactions; χ² = 135, 265, df = 5, p < 0.001). Results also indicate that in vertical interactions (student - professor), participants tended to neutralize basic emotions more often than in horizontal interactions (student – student). Conclusion. The investigation showed that the context of a situation (private, public), (ingroup, out-group) and the character of the interaction (horizontal, vertical) were among the important effects influencing the display rules. In contrast, gender did not affect display rules in our sample. Limitations of the study. The results are limited to this questionnaire and to a specific population sample of undergraduates in the Czech Republic., Iva Poláčková Šolcová, David Matsumoto., and Obsahuje seznam literatury
Studie je věnována zkoumání přesnosti regionálních stereotypů založenému na porovnání stereotypních charakteristik s vlastnostmi reálných lidí. Vztahovým rámcem pro oba druhy posuzování je pětifaktorový model (PFM) obsahující pět obecných dimenzí osobnosti. 945 vysokoškolských studentů z různých částí ČR posuzovalo typického Čecha, Moravana, Slezana a sebe sama na škálách National Character Survey (NCS) obsahujících 30 dílčích vlastností z pětifaktorového modelu osobnosti. Stereotypní a reálné profily osobnostních vlastností byly porovnávány pomocí vnitrotřídních korelací (ICC). Hlavním cílem studie je stanovení míry shody mezi profilem stereotypních vlastností a profilem osobnostních vlastností reálných lidí žijících na území Čech, Moravy a Slezska. Regionální stereotypy byly porovnány také s profily národních stereotypů pěti středoevropských zemí s cílem přispět do diskuse o faktorech a mechanismech podílejících se na vzniku a šíření stereotypů. Výsledky analýz ukázaly, že posuzovatelé pocházející z různých částí ČR se v percepci regionálních stereotypů shodují. Regionální stereotypy jsou nepřesné, neboť nekorespondují s posouzením reálných lidí žijících v těchto regionech. Profily stereotypních vlastností Čecha, Moravana a Slezana se neshodují. Stereotyp Moravana se vymezuje vůči stereotypu Čecha a dochází k zrcadlení osobnostních vlastností. V některých charakteristikách, v nichž je typickému Moravanovi přisuzována vysoká míra dané vlastnosti, má typický Čech nízkou míru této vlastnosti a naopak. Ze srovnání regionálních a národních stereotypů vyplývá, že na jejich vytváření může mít vliv ekonomická prosperita a bohatství nebo geografická blízkost regionů/národů., Objectives. The research deals with accuracy and consistency of regional stereotypes (a typical Bohemian, Moravian, Czech Silesian). The five-factor model of personality was used as a framework for ratings of regional stereotypes and self-reports. Subjects and setting. Altogether, 945 university students (79 % women) rated personality characteristics of a typical inhabitant of three regions in the Czech Republic as well as their personality characteristics on National Character Survey (NCS). In addition 186 social scientists provided self-reports on NCS. On NCS 2.241 university students form Austria, the Czech Republic, Germany, Poland and Slovakia rated national auto- and heterostereotypes. Hypothesis. When the same method for assessing stereotypical and real people traits is used, stereotypes are moderately related with personality traits of real people. Statistical analysis. Profile agreement was calculated as an intraclass correlation (ICC) across the 30 NCS facets, using the double-entry method. Results. In consistency of regional stereotypes,high agreement in ratings of a typical Moravian and Bohemian, and average agreement for rating typical Silesian were found. The comparison of regional stereotypes with self-reports of real people from the corresponding region revealed no convergence. Personality traits of a typical Bohemian, Moravian and Silesian bore no resemblance. Concerning formation of regional stereotypes, we found mirroring or polarization of stereotypical traits in stereotypical profiles of typical Moravian and Bohemian. In several traits, a typical Moravian mirrors personality traits of a typical Bohemian. Regional stereotypes correspond with national stereotypes of neighboring countries. Economical prosperity or wealth and geographical closeness of regions/nations thus could play a role in stereotype formation and sharing. Study limitations. The present study was based on com, Martina Hřebíčková., and Obsahuje seznam literatury