Intentions, akrasia, and mere permissibility

Title:

Intentions, akrasia, and mere permissibility
Záměry, akrasia a pouhá přípustnost

Creator:

Way, Jonathan

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:60858177-050e-4ec7-bc1f-2ab5329cf46a
uuid:60858177-050e-4ec7-bc1f-2ab5329cf46a

Subject:

akrasia, intentions, mere permissibility, objectivism and perspectivism about ''ought'', and rational requirements

Type:

model:article and TEXT

Format:

bez média and svazek

Description:

Something is wrong with akrasia, means-end incoherence, and intention inconsistency. This observation has led many philosophers to postulate ''wide-scope'' requirements against these combinations of attitudes. But other philosophers have argued that this is unwarranted. They claim that we can explain what is wrong with these combinations of attitudes by appealing only to plausible independent claims about reasons for particular beliefs and intentions. In this paper, I argue that these philosophers may well be right about akrasia but that they are wrong about means-end incoherence and intention inconsistency. While it is plausibly impossible to be akratic while having no specific attitude (or lack of an attitude) that you should not have, it is possible to be means-end incoherent or to have inconsistent intentions while having no specific attitude you should not have. There is thus a strong motivation for accepting wide-scope requirements against means-end incoherence and intention inconsistency which does not apply to akrasia. This result offers support to a view of means-end coherence and intention consistency I have defended elsewhere., Něco je v nepořádku s akrasií, nesoudržností mezi prostředky a záměrem nesoulad. Toto pozorování vedlo mnoho filozofů k postulování požadavků ,,širokého rozsahu'' proti těmto kombinacím postojů. Jiní filozofové však argumentovali, že je to neopodstatněné. Tvrdí, že můžeme vysvětlit, co je na těchto kombinacích postojů špatně, apelovat pouze na věrohodná nezávislá tvrzení o důvodech jednotlivých přesvědčení a záměrů. V tomto příspěvku tvrdím, že tito filosofové mohou mít pravdu, pokud jde o akrasii, ale že se mýlí s nesoudržností mezi prostředky a nesouladem záměrů. I když je nemožné, aby byl akratický a zároveň nemá žádný specifický postoj (nebo nedostatek postoje), který byste neměli mít, je možné být nesouvislý s prostředky nebo mít nekonzistentní záměry, aniž byste měli konkrétní postoj, který byste neměli mít. Existuje tedy silná motivace k přijetí širokoúhlých požadavků proti nesouladu mezi prostředky a nesouladu záměrů, které se nevztahují na akrasii. Tento výsledek nabízí podporu pohledu na soudržnost prostředků a důslednost úmyslu jsem se bránil jinde., and Jonathan Way

Language:

Slovak

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public

Source:

Organon F: filozofický časopis | 2013 Volume:20 | Number:4

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false