Rindereinzelanspannung in Westungarn

Title:

Rindereinzelanspannung in Westungarn
O jednoduchých jařmech v západním Maďarsku

Creator:

Timaffy, Ladislaus

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:aaee4599-fffc-4813-bea6-099edcd9e18f
uuid:aaee4599-fffc-4813-bea6-099edcd9e18f

Subject:

ethnographic research, history of agriculture, agrarian tools, draught cattle, single yokes, and Western Hungary

Type:

model:article and TEXT

Format:

bez média and svazek

Description:

a1_Příspěvek navazuje na předešlý a doplňuje se s ním. Potažní nástroje pro jeden kus skotu byly obvyklé zejména v západním Maďarsku, sousedícím s Rakouskem, Československem a Jugoslávií; jejich rozšíření souviselo s etnickýmsložením obyvatelstva. Šlo hlavně o jednoduché kohoutkové jařmo (jařmičku) a tzv. jařmo chomoutové. Západního původu je čelní zápřah, kterého se užívalo v bývalých německých vesnicích a v přilehlých maďarských. V německých a chorvatských obcích zapřahal se skot také do chomoutů, zatímco maďarští rolníci dávali přednost určitému druhu šlí. Čelo (u nás též známé pod názvem náčelník a rozšířené hlavně u bývalého německého obyvatelstva v západní a jižní části českých zemí) se používalo především v západním pohraničí Maďarska. Autor popisuje jeho vzhled. a výzdobu, ohýbání dřeva, jeho pobíjení plechem a některé technické náležitosti. Jednoduché kohoutkové jařmo (jařmička) bylo dříve v západním Maďarsku zcela všeobecné. Autor prozkoumal 63 obcí; jen v 9 je neznali, ve 26 s ním tahá dobytek dodnes. Vyskytl se i případ zvláštní varianty, funkčně blízké chomoutu. and a2_Mezi kohoutkovými jařmičkami lze vydělit dva typy. První, obvyklý v maďarských vesnicích, odpovídá v základě párovému kohoutkovému jařmu, a to jak po stránce genetické, tak jazykové. Druhý typ, oblíbený v německých vesnicích a v maďarském sousedství, měl název chomoutkové jařmo, ač jde o čistý typ jednoduchého kohoutkového jařma. Autor pak popisuje výrobu těchto nástrojů, jejich materiál a výzdobu. Tvary součástí a způsoby upevnění vykazují řadu rozdílů, jež nelze ani etnicky ani územně přesně určit. Autor se pak zmiňuje ve stručnosti o zapřahání, řízení a některých pověrách, vztahujících se k potažním nástrojům. Dobytek se zapřahal v západním Maďarsku také do chomoutů a do speciálnich chomoutků, přizpůsobených skotu, jež přišly sem z Bavorska a Burgenlandu. Konečně posledním způsobem zápřahu jednoho kusu byly kohoutkové šle (kšíry) hlavně u kravičkářů. Tzv. kravský postroj nebyl ničím jiným než opotřebovaným koňským postrojem. Ještě dnes jmenované druhy zápřahu nevymizely docela a udržely se především při práci na malých pozemcích, ba někdy došlo i k jejich znovuoživení, ale jde jen o přechodné stadium na cestě k maďarskému socialistickému, plně mechanizovanému zemědělství.

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/
policy:public

Coverage:

195-204

Source:

Národopisný věstník československý | 1968-1969 Volume:3-4 (36-37) | Number:3-4 (36-37)

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false