Optimální délka antikoagulační léčby po žilní tromboembolické příhodě
- Title:
- Optimální délka antikoagulační léčby po žilní tromboembolické příhodě
Optimální délka antikoagulační léčby po žilní tromboembolické příhodě : obecný či individualizovaný přístup?
Optimum lenght of anticoagulation therapy after venous thromboembolism : universal or individualised approach? - Creator:
- Hirmerová, Jana
- Contributor:
- Hirmerová, Jana , 1962-
- Identifier:
- https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:bmc07500990-5f937a16-0d3e-4361-a9ca-01a847e967e8
uuid:bmc07500990-5f937a16-0d3e-4361-a9ca-01a847e967e8
local:bmc07500990
http://www.vnitrnilekarstvi.cz/pdf/vl_07_06_07.pdf
local: bmc07500990 - Subject:
- antikoagulancia--aplikace a dávkování, tromboembolie--farmakoterapie--komplikace--prevence a kontrola, žilní trombóza--farmakoterapie--komplikace--prevence a kontrola, trombolytická terapie--metody--škodlivé účinky--využití, rizikové faktory, recidiva--prevence a kontrola, plicní embolie--farmakoterapie--komplikace--prevence a kontrola, heparin nízkomolekulární--terapeutické užití, and lidé
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Description:
- Po tromboembolické příhodě je indikována dlouhodobá perorální antikoagulační léčba. Délka jejího trvání by měla být výsledkem porovnání rizika recidivy a rizika krvácivých komplikací. Minimální doba léčby jsou 3 měsíce, přičemž v určitých případech ji lze zkrátit, u mnoha pacientů je však na místě léčba delší. Zásadní vliv na rozhodnutí o trvání léčby má přítomnost či absence vyvolávajícího faktoru a jeho povaha. Pacienti s tromboembolickou příhodou vyvolanou přechodným (reverzibilním) rizikovým faktorem (operace, úraz, léčba estrogeny apod) mají riziko recidivy velmi nízké a je pro ně dostatečná 3měsíční léčba. V ostatních případech je vhodná léčba prodloužená, většinou alespoň 6?12 měsíců. Je nutno posoudit i typ a rozsah příhody a počet eventuálních předchozích epizod. Pacienti s maligním onemocněním mají výrazně vyšší riziko recidivy a nejvýhodnější je pro ně dlouhodobá léčba nízkomolekulárním heparinem. Riziko recidivy zvyšuje i mužské pohlaví, některé trombofilie a podle některých studií i přítomnost reziduálního trombu v žíle. Významnou pomocí při určování délky léčby může být D-dimer test před vynecháním léčby a zejména 1 měsíc po jejím vynechání. Negativní výsledek testu znamená velmi nízké riziko recidivy, při pozitivním výsledku je riziko recidivy vysoké a je vhodné zvážit eventuální obnovení antikoagulační léčby. Rozhodnutí o délce léčby je složitým procesem, v němž by se měla uplatňovat mezioborová spolupráce., Jana Hirmerová, and Lit.: 61
- Language:
- Czech and English
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public - Relation:
- Vnitřní lékařství--MED00011111
- Source:
- Vnitřní lékařství : orgán Československé společnosti pro vnitřní lékařství, sekce Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně | 2007 Volume:53 | Number:6
- Harvested from:
- CDK
- Metadata only:
- false
- Date:
- 2007
The item or associated files might be "in copyright"; review the provided rights metadata:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
- policy:public